Ettal

Do Ettalu (mezi zasněženými vrcholky kopců) jsme tedy dojeli mírně po desáté a pak v krásné bazilice zjistili, že mše sv. tu byla stejně už v 9.30. Nu což, další je v 10.30, takže je to pořád dobré. Prohlédli jsme kostel, podívali jsme se do obchodu na tretky, zašli k nedalekému hotelu na kafíčko a čokoládku, a už tu byl čas mše sv. Byla zajímavá se zpěvy „gregoriánského“ typu. Po mši sv. jsme ještě dál poprohlíželi benediktýnský klášter a už jsme se (v tomto pro nákupy nepříznivém čase nedělním) vydali hledat něco k snědku. A našli jsme to v klášterní prodejně (kde nás obsluhoval prodejce v hábitu). Tam jsme samozřejmě zakoupili zdejší klášterní likér, ale i jakousi paštičku a sádýlko na oběd. Zašli jsme do auta a tam smlsli báječné jídýlko. A potom se  se starobylým Ettalem rozloučili. Při příští návštěvě jsme se prošli také horní částí klášterního areálu s provozními budovami.

Benediktinské opatství 10 km sv od GaPa. Za existenci vděčí vévodovi Ludvíkovi IV. Bavorovi. Ten po návratu z Říma z císařské komunikace založil 1330 na okraji svých pozemků na dohled Alp benediktinský klášter. Zároveň tu zřídil sbor dvanácti rytířů s manželkami a mistrem, kteří dostali od císaře zvláštní řeholi. Z Pisy přivezl vzácnou mramorovou sochu PM, která se stála cílem množství poutníku dodnes. Goticky okrouhlý (dvanáctiúhelný) chrám Nanebevzetí PM vysvěcen 1370. Na poč. 18. stol. pod vedením opata Placida Seize klášter zvětšován, kostel zbarokizován (podoba určující až po současnost) a založena škola nového typu, kde se nejen učily vedle latiny dva další jazyky (italština a francouzština), ale i moderní předměty dějepis a zeměpis, takže mniši museli zpracovat vlastní učebnice. Taková škola přitažlivou na jedné straně pro šlechtickou mládež, která chtěla získat širší obzor, a na druhé straně pro její rodiče, protože E ležel daleko od měst a rezidencí se škodlivým rozptýlením. Studenti brzy přišli nejen z B, ale i z Rakouska a dalších středoevropských zemí vč. zemí české koruny (takže v seznamu studentů jména Kolovrat, Lažanský, Lobkovicz, Skrbenský, Šternberk, Valdštejn, Žerotín atd.). Po několik let tam působil i proslulý moravský skladatel Frantisek X. Richter jako "ředitel hudby". 1743 existoval úmysl založit podobnou školu v Praze a už byli sehnáni profesoři z benediktinských klášterů celé říše, ale vypuklé války tomu zabránily. Jedním ze známých klášterních produktů E klášterní likér.

Klášterní lihovar: Důvodem založení kláštera nebyly jen religiozita a kultura, ale i získávání znalostí léčivých sil přírody v drsných Oberammergauských (O) Alpách. Klášterní lékárna nabývala na významu. 1558 klášter získal měděný kotel (brandy?) pro lékárnu. S ním "Aqua Abbatis" – posilující nápoj ("žluté a zelené kapky"). To byl archetyp E klášterního likéru. Za opata Bernarda I. Oberhausera 1737 – 8 rozšířeno lékařské zázemí kláštera a farmacie vybavena novým zařízením. 1803 klášter za sekularizace zrušen. Klášterní lékárna nabízena k veřejnému prodeji za 287 zlatých. Lékárničky přišly do vlastnictví rodiny Byschl, která 1822 otevřela první lékárnu v Garrnisch. Ve skříni – zpočátku nepozorovaně – ležel starý recept na klášterní likér. V Byschlově lékárně ve 2. pol. 19. stol vytvořen (obnoven) likér pod názvem "staroitalský opatský likér". 1900 klášter přestavěn mnichy z kláštera Scheyern. Brzy poté klášter dostal zpět recept na likér. Otci Anselmovi Barthovi svěřeno tajemství tvorby. Opat zajistil, že tajemství výroby likéru bude známo jen dvěma mnichům. Ve sklepeních kláštera vytvořena vlastní palírna. Likéry ukládány v 5.000 l dřevěných sudech, mezi metr tlustými zdmi sklepa. 1911 vyvinuty charakteristické "barokní láhve". Jméno a láhev patentovány a celosvětově chráněny autorským právem. E klášterní likér zůstává tradicí klášterní znalostí léčivé síly přírody. E benediktini používají přírodní síly pro blaho lidí a život v harmonii s přírodou. Proto používají po staletí vysoce kvalitní byliny a koření z O Alp a téměř ze všech částí světa, ty přísně kontrolovány v tajném procesu výroby dvěma mnichy v areálu opatství a pak složeny a extrahovány. Likér obsahuje jen byliny, křišťálově čistou vodu z chráněné oblasti O Alp a vysoce kvalitní čistý alkohol, který udržuje bylinný extrakt v roztoku. Čistě přírodní produkty bez umělých přísad – garance blahodárných účinků. Ochrana životního prostředí a odpovědné využívání přírodních zdrojů – většina potřebné energie z obnovitelných zdrojů (lesní štěpka) a vodních elektráren. Klášterním likérem plněny i speciální italské likérové koule z tří druhů čokolády.

Klášterní pivovar: Kláštery významně přispěly ke kulturnímu rozvoji Západu (oblasti humanitní, rozvoj řemesel a obchodu). I vývoj západního vaření piva je těžké představit si bez klášterů. Klášterní pivovary znamenaly přechod od domácí přípravy piva ke zpracování pro obchod. Pivo v klášterech se vyrábělo původně pro vlastní využití klášterní komunitou, pro vlastní domy, do taveren pro poutníky, ale okruh se stále rozšiřoval. E klášterní pivovar se může ohlédnout za více než 400 lety nepřetržitého pivovarského provozu. Jde tak o jeden z nejstarších závodů opatství. V 15. a 16. stol. měl klášter pivovar v nedalekém O. 1609 opat Hilpolt Leonhard (1590 – 1615) přenesl pivovar z O do E, kde nechal dle plánů pivovarníka M. Helffenriedera Caspara z Schongau postavit nové budovy pivovaru uprostřed kláštera. Účty z tohoto období ukazují, že pivo zde bylo mnichy vyrobeno již 1609. Z účtů se zdá, že byl použit chmel z Murnau. Nejdůležitějším momentem pro klášterní pivovar bylo získání a potvrzení pivní koncese. Kníže Maxmilián, falckrabě rýnský, vévoda Horního a Dolního Bavorsku, klášteru koncesi vydal a 1618 zde tedy bylo oficiálně založeno právo vyrábět a prodávat pivo. Výnosy z prodeje piva zpočátku skromné​​, pivovar se ale vyvinul poměrně brzy tak dobře, že už za opata Benedikta II. Eckarta (1668 – 75) byla nutná stavba nové budovy. Již 1708 zase řeč o nové budově. Opat Romuald položil základní kámen pro nový pivovar. O rok později zde začala výroba piva. Po sekularizaci 1803 klášter zrušen. Z dokumentů je jasné, že klášterní pivovar ale neměl být uzavřen. Zpočátku působil na státní náklady a spolu s klášterními budovami 1809 prodán Josefovi von Elbling, Generálnímu radovi pošt, za 38.000 fl. Do 1812 byl správcem pivovaru a ekonomem E benediktin Othmar Weis. Nejstarší dcera Josefa von Elblinga, Františka, byla vdaná za pána z Bauer-Breitenfeldu. Po smrti otce přešel pivovar a ekonomika v E 1818 na ně a jejich syna Augusta. Bauer-Breitenfeld je v hornobavorském adresáři pivovarů z pol. 19. stol. veden jako pivovarník v E. 1856 prodán majetek v E hraběcí rodině Pappenheimů. Pod jejich vedením v pivovaru úpravy (pivní sklep, komín, nově zařízený a vyzdobený slavný Braeustueberl). 1898 získal klášter říšský rada baron Theodor von Cramer-Klett, který pak 1899 podepsal s opatem Rupertem III. Metzenleitnerem z opatství Scheyern smlouvu o prodeji, přičemž bylo povoleno znovuzaložení kláštera E. V rámci přípravy na obnovení kláštera vyžádána informace o hospodářské situaci a ta byla pozitivní (s náměty na určitá řešení a závěrem, že v tom případě „je možné anuitu zaručit“). Po obnovení kláštera 1900 se pivovar vrátil do majetku kláštera a mniši od toho okamžiku ekonomický osud pivovaru dál posouvali. Pivovar rozsáhle rekonstruován a přizpůsoben technickým normám doby. S bratrem Canisiem Harthauserem dostal klášterní pivovar sládka, který věděl, jak se vaří vynikající pivo a jak přilákat nové zákazníky pro klášterní pivovar. Ten se tak brzy po obnovení kláštera stal důležitým hospodářským faktorem kláštera. V 90. letech mniši začali pivo dodávat ve větším rozsahu na trh (i do zahraničí). 1998 vytvořeno muzeum pivovaru a lihovaru s více než 400 m² výstavní plochy. Pivovar E kláštera je dnes jedním z mála opravdu originálních klášterních pivovarů, kde jsou mniši odpovědní i za samo vaření. (Hopfen und Malz – Gott erhalt´s = Chmel a slad – darovány Bohem)

Lihovarnické a pivovarské muzeum: V úctyhodném objektu lihovaru s barokními oblouky je vysvětlen jemný způsob přípravy E klášterního likéru, náročný proces potřebný k výrobě ušlechtilého destilátů z řady bylin. Cesta pohnutou historií pivovarnictví při prohlídce, historické techniky vaření a dokumentů ze čtyř stol. Prohlídky možné po domluvě pro jednotlivce i skupiny.

Prohlídky pro skupiny: Prohlídky na objednávku pro skupiny min. 25 osob. A to prohlídku kláštera a baziliky či lihovaru a pivovarského muzea. Prohlídky v závislosti na programu návštěvy mezi 20 a 90 min. Prohlídky baziliky obvykle zdarma (za dary jsme velmi vděční). Za prohlídky lihovaru (vzorky alkoholu) a pivovarského muzea účtujeme 6 € na osobu. Nemůžeme nabídnout prohlídky v časech bohoslužeb o nedělích a svátcích a v lihovaru během výrobní doby. Pokud máte zájem o prohlídku, napište na správu kláštera e-mailem fuehrung@kloster-ettal.de) a dejte nám vědět požadovaný termín i typ skupiny (děti, mládež, senioři, atd.). Budeme vás co nejdříve kontaktovat k projednání podrobností a písemně potvrdíme průvodce.

Standardní pokyny pro zájemce o klášterní pivovar: Termíny: út a čt, 13.30 hod. Od 10 osob. Trvání: asi 1 hod. Sraz: U vstupu do klášterního pivovaru (Klosterstrasse 6). Registrace: V příslušný den do 11.00 hod. Program: Prohlídka pivovarského muzea. * Návštěva pivovarní varny, sklepa na kvašení a skladování, lahvování. * Na konci prohlídky obdržíte jako dárek a speciální pivo E. Dospělí: 9 €, děti do 16ti let zdarma. Tel.: 08822/746450 či 08822/746413. E-mail: brauerei@kloster-ettal.de.

Bazilika PM: V zimních měsících obvykle otevřena 8 – 18, v létě do 19.45.

Klášterní zahrádky: Moderní skleníky, ale tradiční styl. Zdravý sortiment bylinek: petržel a pažitka, bazalka, rozmarýn, všechny druhy máty i řada dalších. Vzhledem k velikosti kláštera a stále se měnícím květinovým dekoracím v kostelech a kaplích bohaté zkušenosti v zacházení s rostlinami uvnitř i venku. Po– čt 8 – 12 a 14 – 16.30, pá 8 – 11.30 hod. Tel.: 08822/74-6491.

Sýrárna: S několika farmami v oblasti klášter vytvořil mléčné družstvo. V jeho výrobě, velmi blízko od kláštera, se vyrábí chutné sýry, které je možné ochutnat či odvézt. Díky velkým oknům lze sledovat jednotlivé kroky výroby. Prohlídku nutno objednat přímo ve výrobě. Tel.: +49(0)8822/923926, e-mail: info@schaukaeserei-ettal.de.