Mallersdorf

Klidné milé místo. Měli jsme ovšem smůlu, protože farní (dříve klášterní) kostel, zvenčí zajímavý a monumentální, byl vzhledem k nějaké aktuální opravě zavřený. (Ale aspoň máme, jak říkává švagr, důvod se sem vrátit.) To překvapilo i sestřičku, která "sa k nám prihovorila, ale (neznaje ani slova anglicky) nám moc nepomohla. Zašli jsme do pěkného klášterního nádvoří, kde probíhají rekonstrukční práce, do prostoru pivovaru (a odněkud jsme i vydolovali pracovnici, která nám prodala nějaké to pivečko) a do malé kaple, zasvěcené zakladateli zde působícího řádu bl. Josefovi Nardinimu.

Dolnobavorské město M – Pfaffenberg asi 30 km od Straubingu, v srdci Bavorska, na Kleine Laber, s cca 7 tis. obyvateli a významným klášterem. V karolínské době patřila oblast (mezi Landshutem a Regensburgem) k Donaugau. 973 císař Otto I. Veliký daroval majetek v Lindhartu ženskému klášteru Niedermünster v Regensburgu, který zde k udržení svých majetků zřídil proboštství. Na Johannesbergu nad údolím malého Laber abatyše z Niedermünster vedle kostela sv. Jana postavila hrad (historie zde pravděpodobně sahá až do římského období, hrad, který dal M jméno, postaven na troskách římské pevnosti), který přešel na hrabata z Kirchbergu. Hrabě Heinrich von Kirchberg a jeho syn Ernst změnili 1109 tento hrad "Madilhardisdorf" na klášter, do kterého získali pomocí sv. biskupa Otty z Bambergu 6 (9) mnichů z benediktinského opatství sv. Michaela v Bambergu. 1. opat Burkhart a jeho následovníci Eppo (1122 – 43) a Emiche byli v benediktinském řádu uctíváni a byli blahořečeni. Nový klášter sv. Jana Evangelisty rychle prosperoval. Brzy zde žilo a pracovalo víc než 20 mnichů. Reformní vlivy St. Georgen a Hirsau za opata Eppa. Zřejmě apoštolská ochrana papeže Innocence II. (1130 – 43). Původně pravděpodobně dvojitý klášter, 1136 se ale ženská složka přestěhovala do sousedního kláštera Eitting (okres Erding?). Románské kostely ve 12. stol., náboženský rozkvět v 13. stol. a kastlerská reforma v 15. stol. Během reformace se počet mnichů drasticky snížil, opatství v pol. 16. stol. na pokraji rozpuštění. Nový život se vrátil 1596, kdy se do M přestěhovalo 7 benediktinů z opatství Ebersberg. Nový zlatý věk kláštera v 18. stol. (kulturní, vědecký a náboženský). To přineslo stavební boom. Kostel získal nádhernou výzdobu, vrchol v umělecky vynikajícím vysokém oltáři mnichovského sochaře Ignáce Günthera. Mniši působili jako učitelé a profesoři na gymnáziích a univerzitách. Klášter Mallersdof byl jedním z menších bavorských benediktinských klášterů. Ale byl, zejm. v 17. a 18. stol. dobře znám pro své schopné a učené mnichy, jejichž knihovnu chválil již Aventinus "sedes Sapientiae" (sídlo moudrosti). V M latinských školách dostalo vzdělání mnoho talentovaných dětí z Dolního Bavorska, rolnické země, často zdarma. Téměř 700 let 1109 – 1803 synové sv. Benedikta pracovali na Johannesbergu v Mallersdorfu pro slávu Boží a dobro lidí. Jejich klášter byl požehnaným centrem péče o křesťanskou kulturu. Sekularizací 1803 vše násilně ukončeno: Klášter zrušen, 15 řeholníků se muselo rozloučit se "svatou horou", nejcennější poklady kláštera, vč. 6 tis. vzácných knih a rukopisů, poslány do národních sbírek, zbytek prodán v dražbě, klášterní budovy využity pro účely zemědělství a výroby piva. 1805 převzal stát část prodaných budov zpět do svého vlastnictví a zřídil v nich okresní soud, důchodový úřad a věznici. Od 1869 v bývalém benediktinském klášteře zase klášterní komunita – jako mateřský dům "Chudých františkánských sester Sv. Rodiny" s názvem "M sestry". (Komunita založena 1855 v Pirmasens / Pfalz děkanem Dr. Paulem Josefem Nardinim. Dal sestrám poslání hlásat evangelium. To plní sestry v Bavorsku, Porýní Falci, jihoafrické misi, a po pádu komunismu opět v Transylvánii v Rumunsku). Teprve 1913 schopny koupit zbývající budovy bývalého benediktinského opatství od státu. Dvě sv. války a období národního socialismu vyžadovaly od komunity velké oběti. Sestry nesměly pracovat ve školství. Některé z nich využity k péči v nemocnicích. Část mateřského domu použita jako vojenská nemocnice. Po 2. sv. válce mohly sestry začít znovu volně působit. Mallersdorf a jeho různá zařízení slouží jako duchovní domov. Ve školách (střední škola, akademie) mladé ženy a dívky vzdělávány k povolání, připravovány k náboženskému životu. V nemocnici a domově pro seniory PM péče o nemocné a staré sestry. Na klášterním hřbitově odpočívají zesnulé sestry. V domě sester je možné zastavit se jednou za rok a obnovit sílu pro každodenní život. Různé profese a podniky slouží k údržbě kláštera. V klášterním pivovaru se vyrábí slavné klášterní M pivo. Mallersdorf Abbey, Klosterbergfest 1, 84066 Mallersdorf-Pfaffenberg, Tel. 08772 / 69-00, www.mallersdorfer-schwestern.de.

• Farní kostel M: 1109 zahájena výstavba románské sloupové baziliky, současná podoba 1750 barokní a rokoková. Až do sekularizace sloužil jako benediktinský klášterní kostel. Od 1921 M samostatnou farností, kostel farní, ale zůstal ve vlastnictví státu.
• V klášteře nyní pro sestry jiný klášterní kostel, přístupný ale jen v doprovodu sester.
• U vstupu do kláštera přístupná Nardiniho kaple (zakladatele řádu).
• Farní kostel P: Podle tradice na Kirchbergu v P klášter kanovníků. Stávající kostel postaven z velké části 1757 – 62 v barokním slohu a vysvěcen 1776. Několikrát renovován a obnoveny fresky.
• Zollhof P: Zmíněn ve středověku. Pravděpodobně původně sídlem panského správy. Dvůr ještě 1658. Areál v 19. stol. značně přestavěn. Na klenuté bráně nádvoří vápencový erb z 18. stol. s nápisem "Nejkrásnější erb na světě je pluh v poli".
• (Založení města Pfaffenberg sahá do 1100. V jednom svém dopise píše 1145 papež Evžen III. o hoře P u kapitulního dómu. Jedna z nejstarších budov v P Zollhof, jehož původ se shoduje se zřízením města.)
• Nardini: * 25. 7. 1821 v Germersheimu v Porýní-Falci, + 27. 1. 1862 v Pirmasens. 2006 blahořečen. Narodil se mimo manželství pod jménem Lichtenberger a od 1823 rostl v rodině pratety. "Nardini" pojmenován pěstouny. Poté, co navštěvoval ZŠ, měl se jít učit obuvnictví, ale vzhledem ke zvláštnímu talentu mu bylo umožněno 1834 navštěvovat latinskou školu v Germersheimu. 1838 přešel do SŠ ve Speyeru a 1840 začleněn do právě otevřeného biskupského semináře. Po ukončení SŠ 1841 a filozofických studie ve Speyeru šel studovat teologii v Mnichově, kde 1846 získal doktorát. 1846 vysvěcen v katedrále ve Speyeru biskupem Nikolausem von Weis na kněze a ustanoven městským kaplanem ve Frankenthal. Ještě téhož roku pak prefektem v biskupském semináři. Nicméně on chtěl pracovat v farní službě, proto se 1850 stal správcem farnosti Geinsheim (Pirmasens). Pastorační práce zde nebyla snadná. Poznal chudobu obyvatel, kdy hlad doháněl mnohé k žebrání. 1855 tedy založil řád Chudých františkánek sv. Rodiny, známý pod názvem mallersdorfské sestry, jehož hlavní činností bylo opatrování zanedbaných dětí. Je to jedna z nejpočetnějších kongregací v Německu, působí i v jižní Africe. Heslo řádu je: „ujímat se člověka v jeho největší opuštěnosti“. 1857 dostal řád církevní schválení, dva roky po Nardiniho smrti řád uznán státem a mohl rozvinout činnost.