Neukirchen beim Heiligen Blut

Pěkné místo, zajímavý "oboustranný" kostel, kde jsme byli na nedělní mši sv. A nedaleko od kostela velmi pěkný poutnický hotel, kde jsme dali dobré poživatiny. Navštívili jsme zde malý flohmarkt, ale jen pár úspěchů.

Obec s cca 3 tis. obyvatel. 1301 v bavorské knížecí pozemkové knize zmíněn Neuchirichen. 1377 tržní právo vévodou Albrechtem I. 1420 městský znak vévodou Johannem III. 1422 zničení husity. 1452 začátek poutí do Svaté krve. 1494 v dopise oznamuje Mathes Pragkendorffer, že prodal mýtné právo knížeti Albrechtovi, falckému hraběti na Rýnu. 1606 NHB samostatnou farností. 1656 – 8 výstavba kláštera františkánů. 1945 představený Pfeilstetter zachraňuje hraniční obec Rittsteig před Američany. 1992 otevřeno Poutní muzeum v bývalém zámku. 1993 otevřen hraniční přechod pro osobní automobily v Rittsteigu.

• Poutní kostel: Jeden z nejvýznamnějších poutních kostelů v Bavorském lese. V širokém údolí, táhnoucím se k Hohenbogenu a klesajícím do nížiny u Furthu. Mohutná, sedmipatrová věž s typickou cibulovitou střechou viditelná na km daleko na začátku obce vítá poutníky. Velká hlavní loď zdobena hlavním oltářem (práce augsburgských zlatníků z 1750 – 2), dvěma postranními oltáři, klekátky s vyřezávanými rokokovými mušlemi a varhany (dar kurfiřtky Anny Marie). Prostor se vyznačuje zvláštností – na v straně u hlavního oltáře není uzavřen obvyklým způsobem (jak tomu bylo původně), ale otevřeným oltářem pokračuje k zády obrácenému klášternímu kostelu. Jedinečný dvojitý oltář ve skleněné kopuli uchovává milostivý obraz s rozseknutou hlavou. Vedle votivních desek i mnoho votivních svíček, nejtěžší 103 kg. Od 1990 každoročně i čeští poutníci. Cenný zlacený oltář s obrazem z 15. stol. Přeshraniční vzdělávací centrum pro poutě, setkávání a ŽP s výhodnou možností ubytování.
• Legenda o pouti k Madoně NHB: Pouť po staletí k nejvýznamnějším bavorským mariánským poutím. Její dějiny příkladné pro vznik bavorské pouti od 15. do 20. stol. Pouť v NHB od počátku spojena se sousedními Čechami. Dle legendy zachránila 1420 před husity zbožná selka z české Loučimi stávající oltářní obraz, který je v NHB. Událost, která dala vznik pouti, je z 1. pol. 15. stol.: Jeden z husitů nalezl Mariánskou sošku, chtěl ji zničit a hodil ji do studny. Soška se ale vrátila na původní místo. To se opakovalo třikrát. Husita se pak pokusil sošku zničit šavlí. Sekl jí do hlavy, z níž začala prýštit krev. Husita chtěl utéct, ale jeho kůň se nemohl hnout a on byl napraven. Začíná tradice poutí k madoně s rozčísnutou hlavou.
• Františkáni a klášter NHB: Klášter v NHB slouží i k podpoře duchovní péče a zejména pouti. Bratři zde nepřetržitě a přežili tu i sekularizaci 1802, protože jejich klášter byl určeným k vymření pro bratry i z ostatních klášterů, kteří byli vykázáni. Bratři sv. Františka přišli do NHB 1656. Klášter vystavěn 1658 – 9 jako důsledek vzrůstajícího zájmu poutníků o mariánský obraz. Klášterní kostel, přistavěný bezprostředně k zadní stěně oltáře, tvoří s poutním kostelem jeden celek. Františkáni nikdy nevymřeli, protože obyvatelstvo se nechtělo vzdát pouti ani kláštera. Pouhý tento poměrně dlouhý boj ukazuje, že klášterní život je vše možné než nudný. 100 let před sekularizací 1703 se františkáni osvědčili ve španělské válce o následnictví, ve které Bavoři stáli na straně Francie, jako ochranný štít a utěšitelé pro uprchlíky rakousko-českých dobyvatelů. Stavební rozšíření na s straně z 1723 – 44 bylo možné dík studiu filozofie (logika a metafyzika, ale i to, co dnes tvoří učební látku vyšších ročníků gymnázia, vše latinsky) mladými členy řádu, přístupnému i světským mladým mužům. Ještě 1745 – 76 se již vysvěcení mladí faráři vzdělávali v praktické teologii či teologické praxi; poutní kostel jim vytvořil rozsáhlé pole působnosti. Klášter zcela rekonstruován 1992 – 6 a dnes v něm žijí 3 řádoví bratři (kněží). „Pouze tři“ nezní zrovna nejlépe. Františkáni jsou jinak organizováni než benediktini; nevstupují do kláštera, aby zde zůstali, ale jsou přijímání do provincie řádu. Volený provinciál s provinciální kapitulou každé 3 roky rozděluje bratry do jednotlivých klášterů (nebo je v nich nechává), dle potřeb klášterů a bratří, jež má k dispozici. Neznamená to, františkáni v Bavorsku nemají následovníky, je jich ale početně málo a nemohou uspokojit všechny požadavky. Mladí posíláni do měst (Mnichov, Norimberk), kde mají františkáni i farnosti. 2002 – 3 nevyužívané s křídlo, původně sloužící ke studiu, přestavěno na „Přeshraniční poutní středisko a středisko setkávání“. Skupinám poutníků, zejména velké chodské pouti z druhé strany hranice, nabízí střechu nad hlavou k občerstvení z vlastních zásob a pouť tak díky dalším setkáváním, zejména s mládeží a mladými rodinami na seminářích a víkendových pobytech, získává další širší základnu. Františkáni tak věří v pokračování své mnoho stol. trvající přítomnosti v místě a v národy spojující charisma Mariánského poutního místa u hranice, v duchu současnosti. Je jasné, že všechny tyto úkoly by nezvládli sami, ale jsou podporování obyvatelstvem a kuratoriem a komunální a státní místa v tom vidí iniciativu, která si zaslouží podporu. Jako duchovní otcové ale chtějí být františkáni při tom. Víc než jiné františkánské kláštery v Bavorsku NHB spojen s životem lidí výběžku Hohenbogen. Jeden z bratří zodpovědný za duchovní správu farnosti Rittsteig. Na oslavu eucharistie se každý den v klášterním kostele setkává věrné bohoslužebné společenství. Je to příležitost přijetí svátosti odpuštění a rozšíření farní duchovní správy. V minulosti žili bratři z potravinových darů od obyvatelstva a ze sklizně poměrně velké zahrady. Protože byla zahrada pro vlastní potřebu využívána jen z malé části, před časem poskytnuta pro potřebu přeměny v zahradu životního prostředí, které sv. Františkovi leželo zvláště na srdci: bohabojná ochrana stvoření. Rostou zde léčivé byliny a rostliny, o kterých se píše již v bibli – pokud se jim u nás daří. Po sanaci kláštera a s budovy tak dovršen třetí velký úkol. Informace poskytuje turistické informační středisko (0049 9947-940821. Tady lze objednat prohlídky pro skupiny. Přeshraniční středisko setkávání slouží klášteru i jako hostinský dům. Klosterplatz 1, 93453 Neukirchen b.Hl.Blut, post@haus-zur-aussaat.de. Nádherně založená klášterní zahrada s průvodcem přístupná široké veřejnosti. Každý čtvrtek odpoledne od května do října pro individuální návštěvníky v 16 hodinová prohlídka, sraz u vstupu do „Galerie umění vosku“ v klášteře: vstupné 2,5 €, ohlášené skupiny i v jinou dobu (35€ za prohlídku). 2005 otevřena stará hrobka pod klášterním kostelem. Poslední františkán zde pochován před 200 lety. Prostor v architektonicky velmi dobrém stavu, nutné ho vyčistit od sutě. Otvor bude nejprve uzavřen provizorními dveřmi v podlaze klášterního kostela. Krypta nepřístupná veřejnosti.
• Domácí hory: Hohenbogen je zhruba 8 km dlouhý hřeben Bavorského lesa v Horní Falci na okrese Cham, mezi obcemi Furth im Wald, NHB a Bad Kötzting. Na jeho území (od Z na V) vrcholy Burgstall (976 m), Bärenriegel (1017 m), Eckstein (1073 m), Schwarzriegel (1079 m) a Ahornriegel (1050 m). Na vrcholu Burgstall vysílač, na vrcholu Schwarzriegel radiokomunikační věž Luftwaffe (leteckých sil). Na s svahu Ahornriegel lyžařský areál. Dvousedačková lanovka v délce 1,36 km překonává během 15 min. 393 m převýšení vede až na vrchol.
• Kaple sv. Anny: Roman Sigl vypráví o vzniku kaple Kaple sv. Anny nádhernou pověst o těžce nemocné české dívce Barboře, které se při pouti 1610 zjevil léčebný pramen. Dívka pramen nalezla, voda z pramene ji navrátila zdraví. Nad pramenem byla později vystavěna osmistěnná kaple.
• Poutní pramen – na náměstí před radnicí. 1995 vytvořil výtvarník Alfons Bauernfeind.
• Poutní muzeum – bylo otevřeno 1992 v bývalém pečovatelském zámku, zvaném také Mikulášův dům. V přízemí umístěny historické expozice, 1. a 2. patro ukazuje vše o poutích. Jedna místnost je věnovaná Rothenbaumerům.
• Nové Muzeum na radnici – otevřené každou 1. neděli v měsíci od 10:30 do 11:30 hod.
• Rittsteig – kostel sv. Anny – farní kostel od 1902. Velkoryse rozšířen 1963 – 65. Je zde uložen oltářní obraz z bývalého sousedního kostela sv. Kateřiny. 2007 nové varhany (dílo rodiny Jann).
• Kostel Kolmstein – stavbu malého poutního kostelíku začala v 1926 zdravotní sestra Klára (Klara Draxler z obce Mais) se dvěma markami hotovosti, o dva roky později byl dokonce rozšířen. Kostelík je zasvěcen Matce bolestné. Oltář je dílem malíře a sochaře Josefa Kuchlera z Lamu. Z Kolmsteinu nádherný výhled na výběžek Hohenbogen i na Lam. Ke kostelu lze zajet autem či pěšky po N9.
• Kostelík Jägershof – postaven 1901 jako daný slib Eduarda Vogela. Oltářní obraz z kaple obce Rothenbaum, která byla po válce a odsunu zničena.
• Kostel Mais – postaven jako pohraniční a školní kostel blízko železné opony 1945 – 56 z přírodního kamene z Hohen Bogenu jako americká pomoc The Wooden Church Crusade inc. v Burlingtonu a je zasvěcen sv. Josefu a čtrnácti pomocníkům v nouzi.
• Umrlčí prkna, Boží muka, kaple – po celé krajině důkazem hluboké zbožnosti lidu. Umrlčí prkna dnes připomínají zesnulé. Dříve se stavěla na místa, kde rychle setlela, protože lidé věřili, že když se rozpadne prkno, rozplyne se i duše zesnulého.