Ottobeuren

Velmi příjemné místo s mohutným klášterem, okolními klášterními budovami a už zvenčí monumentálním i chrámem. A uvnitř jsem byl opravdu unešený mohutností a skvělostí tohoto svatostánku. Jedinou "výhradou" byla absence poživatin v klášterní prodejně. Dolů od kostela po schodech příjemné lázeňské náměstíčko.

Lázeňské městečko nedaleko Memmingen, nad nímž se rozkládá rozsáhlý benediktinský klášter.

Benediktinský klášter: Známé benediktinské opatství, příklad barokního kláštera Po část své historie O jedním ze 40-ti samostatně vládnoucích říšských opatství Svaté říše římské, tedy téměř nezávislým státem. V době rozpuštění 1802 mu patřilo 266 km² a mělo asi 10 tis. objektů. Opatství založeno 764 blahoslaveným Totem a zasvěceno sv. Alexandru, mučedníkovi. Postaven první kostel. Z jeho rané historie známo málo kromě toho, že Toto, první opat, zemřel asi 815, a že Sv. Ulrich zde opatem 972. V 11. stol. pokles disciplíny, až opat Adalhalm (1082 – 94) zavedl reformy z Hirsau. Stejný opat začal rekonstrukci rozpadajících se budov, která, spolu s přístavbou křídla pro vznešené dámy (1089 zmíněna stavba nové budovy kostela), dokončena jeho nástupcem opatem Rupertem I. (1102 – 45). Pod jeho vedením nově založeno opatství Marienberg, obsazené mnichy z O. Jeho nástupce, opat Isengrim (1145 – 80), napsal Annales Minores, a Annales Majores. Sv. Konrád z O byl opatem od 1193 až do smrti 1227. Benediktiny popsal jako "milovníky bratří a chudých". 1204 postavena další nová budova kostela v z křídle. 1153 a znovu 1217 požáry opatství. 1299 císařským opatstvím. Ve 14. a 15. stol. taková krize, že při nástupu opata Johanna Schedlera (1416 – 43) zde bylo jen 6 – 8 mnichů a roční příjmy nepřesáhly 46 stříbrných. Za opata Leonarda Wiedemanna (1508 – 46) se opět začalo dařit: postavil tiskovou provozovnu a společný dům studií pro švábské Benediktiny (ten však brzy uzavřen, kvůli řádění třicetileté války). 1553 počala obnova gotického kostela v renesančním slohu, vysvěcen 1558. O se stal císařským opatstvím 1299, ale ztratil tuto pozici poté, co se stal jeho patronem princ, biskup z Augsburgu. Ten se tohoto práva vzdal 1624 po soudu případu Reichskammergericht. Během třicetileté války v letech 1630 – 5 klášter vč. kostela několikrát zpustošen. 1682 naplánována výstavba barokního kláštera, která začala 1686, krátce poté ale zastavena. 1710 klášter znovu císařským opatstvím, ale nestal se členem Švábského kruhu. Největší prosperita v dějinách O od nástupu opata Ruperta Nesse (1710 – 40) do sekularizace 1802. 1711 – 25 za opata Ruperta pod stavitelem Simpertem Krammerem dnešní podoba kláštera s architektonickou vznešeností, která se zasloužila o název "švábský Escorial" (kousek po kousku klášterního komplexu demontován a nahrazován novými, barokními budovami). 1737 také zahájení stavby dnešního kostela, dokončené 1766 za jeho nástupce Anselma Erba. Vystavěn Johannem Michaelem Fischerem s půdorysem ve tvaru Ježíše na kříži s nakloněnou hlavou což je vyjádřeno tím, že v půdorysu je presbytář vykloněn vlevo. Z interiéru kostela vyzařuje soulad, jsou zde krásné rokokové štuky a nástropní malby. Raritou troje varhany pokládané za jedny z nejkrásnějších na světě. V chórové části kostela dvoje s cínovými píšťalami, jedny 4manuálové a druhé 2manuálové. Postavil je varhanář Karl Josef Riepp (1710 – 75). Hlavní varhany vzadu v lodi moderní, 5manuálové. Pravidelné koncerty s umělci z celého světa. V areálu kláštera také přístupné muzeum a knihovna. Na vrcholu své slávy padl O za oběť na nenasytnosti bavorské vlády. Kostel předán Bavorsku. Části tehdejších 48 mnichů povoleno pokračovat v klášterním životě, takže klášterní kostel směl i nadále existovat a plnit svou funkci. 1834 král Ludvík I. obnovil O jako benediktinské převorství, závislé na opatství v Augsburgu. 1910 5 otců, 16 laických bratrů a 1 novic, kteří měli na starosti farnost Ottobeuren, okresní školu a průmyslovou školu pro chudé chlapce. Samostatný klášter 1918. 1926 titul Basilica minor. 1960 a 1964 rozsáhlé vnitřní a vnější rekonstrukce baziliky. Poslední rekonstrukce kostela 2004 – 10. Při ní renovována celá střecha a věže kostela. Momentálně probíhá dostavba interiérů kláštera.

• Totto z O svatý: 764 založil jako švábský šlechtic se svým otcem a bratry klášter O u Memmingenu a stal se 1. opatem. + tam 815.
• Nitgar z Augsburgu svatý (blahosl.): Žil na přelomu 8. a 9. stol., stal se mnichem a pak i opatem v O. 815 13. biskupem Augsburgu a byl velice oblíbený. + 831 v pověsti svatosti. Nástupce sv. Ulrich napsal jeho životopis, kde uvádí datum smrti předchůdce 829.
• Hatto z O svatý: Žil, jako později Bernold a Brun, jako mnich a reklůz v benediktinském klášteře O. Byl vysvěcen svým přítelem Ulrichem z Augsburgu. + 985 v O.
• Bernold z O (Presbyter) svatý: Žil v 11. stol. jako Hatto a Brun jako benediktinský mnich a reklúz v klášteře O. Vynikal kajícnickým životem a kol jeho osoby se děly již za života zázraky. + O. Dokonce i na jeho hrobě se dle tradice objevilo mnoho zázraků.
• Bruno z O svatý: Žil v 11. stol. jako Hatto a Bernold jako řadový mnich a reklúz v klášteře O. + v O. Biskup z Augsburgu Udalschak vyzvedl 1189 jejich ostatky, přenesl do kaple sv. Michala. Od 1772 relikvie v mauzoleu na oltáři sv. Jana Nepomuckého v klášterním kostele v O.
• Konrád z O svatý: Opat kláštera O. Na přelomu 12. a 13. stol. klášter dvakrát vystavěl; poprvé když ho úplně zchátralý převzal 1191 a podruhé po požáru. + 1227.