Memmingen

Příjemné město. Nejdřív jsme v moderním kostele objevili desku s prosbami vyhnanců za svou původní vlast. Pak okolo známé radnice, pěkné uličky, nějaké průplavy a krásný kostel, dnes evangelický. Nakonec jsme zakotvili a pěkně se občerstvili v cukrárně naproti radnice.

Město s cca 42 tis. obyvatel na z hranici Bavorska, 50 km j od Ulmu, 100 km z od Mnichova, ve Švábsku. Z města lemuje Iller, řeka, tvořící hranici Bádenska – Württemberska. Na s, v a j M obklopen oblastí Unterallgäu. Počátky města sahají do Římské říše. Staré město s mnoha nádvořími, hrady a patricijskými domy, paláci a opevněním, jedním z nejlépe dochovaných v j Německu. Vzhledem k blízkosti M často nazýván branou do Allgäu. Předpokládá se, že na místě současného M bylo v římských dobách malé vojenské město, pravděpodobně zvané Cassiliacum. V 5. stol. založena osada Alemanů a v 7. stol. zde palác, patřící králi Franků. M byl spojen s Čechami, Rakouskem a Mnichovem solnou cestou do Lindau. Další důležitou cestou přes M byla italská cesta ze s Německa do Švýcarska a Itálie. Obě cesty přinesly M význam jako obchodnímu centru. 1128 v potvrzení o darovací smlouvě pro klášter Ochsenhausen M uveden poprvé jako Mammingin. 1158 welfský vévoda Welf VI. založil město M. 1286 malá osada z pozdní doby římské dozraje do říšského svobodného města, odpovědného pouze císaři. Již 1506 M odeslali 1. německou obchodní loď do zámoří. Pro své úspěchy získala M buržoazie sebevědomí, které mělo v 1. čtvrtině 16. stol. dalekosáhlé důsledky: Město vedle Curychu, Ženevy a Wittenberg centrem reformace – M protestantským. Architektonická mistrovská díla svědčí o ekonomické a kulturní prosperitě středověkého obchodního města. Christoph Schappeler, kazatel u sv. Martina v M, poč. 16. stol. významnou postavou během protestantské reformace a německé rolnické války. Jeho podpora rolnických práv pomohla rolníkům v M. Město jako první následovalo Tetrapolitan konfesi (Štrasburskou, Švábskou), poté augsburské vyznání. Proslulých 12 článků napsal pravděpodobně Schappeler a Sebastian Lotzer poč. 1525. Šlo o náboženský dokument, vypůjčený z Lutherových myšlenek, žádající o selských práva. Do dvou měsíců po vyhlášení v M 25 tis. kopie obíhalo po celé Evropě. Jde o 1. známý písemný soubor lidských práv ve světě. Proto M dříve často označován Stadt der Menschenrechte (lidských práv). Oživení ukončeno 30tiletou válkou, po 1630 M v centru dění. Říšský generalissimus Valdštejn pobýval ve městě, když byl dramaticky propuštěn ze služby. 1632 M krátce obsazen Švédy a základnou operací pro švédská vojska ve Švábsku. Občané museli přežít celkem tři útoky. Po tomto období M ztrácí v politice a ekonomice stále více a více vlivu. A poč. 19. stol. čas císařského města definitivně vypršel – M je 1802 Bavorský. V 19. stol. pak pomalé zhoršení ekonomické situace město, které zastaveno až s budováním železnice po toku řeky Iller. Od 2. sv. války M rozvíjející se město, s mírou ekonomického růstu nad průměrem Bavorska. Každý rok M slaví Fischertag (Rybářskou noc), obnovující středověké tradice. Muži, kteří se narodili v M, nebo zde žijí po dobu nejméně deseti let, skočí do řeky, která protéká městem, a snaží se chytit pstruha. Každé 4 roky Wallensteinfestspiel s asi 4.500 účastníky, největší historická rekonstrukce v Evropě. Připomíná invazi Valdštejna a jeho vojska 1630. Příště v létě 2016. V M má dlouhou tradici už od středověku divadlo. (Městské divadlo a Theater am Schweizerberg, malé umění v PIK, koncerty a přednášky v městské hale). Dům Antonierhaus s muzei Strigela a Antonitera, Největší – Městské muzeum v Hermansbau s oddělením spravujícím záležitosti Říšského města a Stará pošta v hale umění Mewo – Kunsthalle. M se těší značnému zájmu turistů, a to především proto, že velké plochy středověkého Starého Města přežily i 2. sv. válku a poválečnou obnovu, které zničily mnoho dalších německých měst. Jedno z mála měst ve Švábsku, které si dochovalo neporušené středověké jádro. Návštěvníci zde potkávají 800 let staré svědky minulosti tohoto říšského města. Zachováno 10 městských bran a věží a asi 2 km městských hradeb. Ve Starém Městě mnoho vzácných památek a romantických zákoutí.

• Zajímavé patricijské domy, z nichž některé v barokním slohu.
• Pitoreskní uličky u městského kanálu. Středověké náměstí obklopuje
• radnici (Renesanční radnice postavena 1589, dnešní podoba z 18. stol. se zakřivenými štíty, jemnými lištami a elegantními věžemi. Sídlo místní správy.),
• Großzunft (cechovní dům) (Během povstání cechů 1347 přinutily řemeslné cechy městský patriciát vytvořit jeden velký cech. Cechovní dům a patricijský Ballhaus ovládaly v stranu náměstí a působivě odrážejí jejich pozice.) a
• malovaný Steuerhaus (Kormidelna, jejíž arkády odpovídají j vkusu. V 18. stol. zvýšená o jedno patro, dnešní podoba s bohatou historizující novorokokovou malbou z 1906 – 9. Kormidelna s horizontální orientaci kontrapunktem elegantně rostoucí radnice, opticky rozšířuje náměstí.).
• Také nejznámější kostel sv. Martina, gotický, s více než 500 let starým sborem (Jeho věž se zvedá nad městem. Rám číselníku věžních hodin vytvořil 1524 Bernhard Strigel. Osmiboký nástavec Türmerstüble z 1537. Architekt Matthias Ulmer Böblinger vytvořil 1496 – 1499 chór z tufového kamene. Jeho mistrovská značka na jv pilíři. Úsporná opatření dominují exteriéru i interiéru kostela, vybudovaného v tradici velkých švábských kostelů. Barokní kazatelna, velké moderní varhany. Současný Martin Luther Platz 1529 sloužil jako hřbitov.), a
• 1996 obnovená klášterní nemocnice (Antonierkloster), nejstarší, nejzachovalejší a největší tohoto typu.
• Herrenstrasse (Název Panská ulice znamená, že šlo o shromaždiště důležitých M rodin. Mnoho významných obchodních domů, jako např. Zangmeister, zde mělo sídlo. V pozdním středověku se M obchodní společnosti nemusely bát srovnání s Augsburskými nebo Norimberskými.)
• Pravděpodobně nejstarší kostel ve městě pozdně gotický Unser Frauen (Frauenkirche). Uvnitř strohá krása s významnými freskami z 15. a 16. stol., které vytvořil Hans Strigel mladší, patřící mezi nejvýznamnější svého druhu v j Německu. Hawanger Madona na oblouku kněžiště, podepsaná jeho bratrem Ivo Strigelem. Od reformace do 1803 používán protestanty i katolíky.
• Bývalá františkánská klášterní mariánská zahrada, nyní součástí Bürgerstift. Býval tam krytý přechod z refektáře na Nonnengasse na první galerii Frauenkirche – tato část kostela byla až 1803 vyhrazena sestrám.
• I dům se sedmi střechami (Nejvýraznější M dům, svědčí o významu koželužství, vysoký štít s výklopnými bočními poklopy umožňoval efektivní sušení kůže.) a
• Barokní klášter Kreuzherren: Bývalý klášter řádu Sv. Ducha, populárně známého jako Křižovníci. Počátky kláštera v 13. stol. Padělky hovořily o 1010, před založením M 1160. Založen pravděpodobně 1210 guvernérem Horního Švábska hrabětem Heinrichem von Neuffen Weissehorn a jeho manželkou Hedvikou. Předal Křižovníkům, jejichž hlavní náplní byla péče o nemocné a osoby bez domova, vč. těhotných žen a nalezenců. Po ničivém požáru 1223 klášter a nemocnice musely být přestavěny. Od 1353 se městská rada podílela na vedení nemocnice – nemocnice, ale mniši odstraněni. 1365 nemocniční komplex rozdělen na dolní a horní nemocnici. Spodní část bohatou městskou nemocnicí, horní část až do 1803 klášterem. Zatímco v nemocnici nacházeli ubytování a stravování chudí a nemocní, klášterní povinnosti omezeny především na duchovní správu. Spolu s Atonity dominovali Křižovníci duchovnímu a kulturnímu životu císařského města. Při požáru 1477 velká část opět zničena. Kostel goticky přestavěn 1480 – 4, postavena věž. 1709 – 11 kostel barokizován a vybaven štukami wessobrunských mistrů. Nástropní malby Johann Friedrich Sichelbein. Za sekularizace 1802 klášter rozpuštěn. Majetek vydražen, kanovníci odešli 1804. Do 1806 kostel používán jako farní, poté jako sklad dřeva. V klášterních prostorách ubytováni úředníci. Ačkoli měl být kostel zničen ve prospěch nové mýtné a celní budovy, upuštěno od toho 1819, protože se uvolnily jiné prostory. Od 1820 kostel přestavěn na sklad, v s a j boční stěně velká vstupní brána, kůr a kazatelna zničeny. Poničena část štuk a krypty. V samotné lodi dřevěný jeřáb. Na s celý komplex opatřen klasickou fasádou. Teprve 1947 v horní části lodi výstavní a koncertní síní. V klášterní budově umístěna různá městská zařízení: hudební škola, Stadtjugendring a psychosociální poradna. Celková zanedbaný komplex komplikovaně obnoven 1998 – 2003. Dnes kostel opět slouží jako výstavní a společenské prostory V areálu kavárna.
• Zrekonstruovaný městský nevěstinec.
• Salzstadel (solná stodola),
• Fuggerbau (podoben téměř městskému paláci, charakterizoval sílu Fuggerů, historický význam během 30tileté války – v létě 1630 zde 4 měsíce sídlil generalissimus Valdštejn. Gustav Adolf Švédský, protivník Valdštejna, zde krátce sídlil 1632).
• Augustiniánský klášter: Bývalý klášter augustiniánů eremitů. Klášter sv. jana Křtitele a sv. Augustina založen kolem 1240 radou města M na náměstí. Sbor prvního kostela přestavěn 1445 – 8. Nová budova financována patricijem Dipoldem Zwickerem. 1484 – 7 nová budova lodi a ostatní klášterní budovy. 1498 inkorporován Schottenkloster. V pol. 15. stol. postupný pokles morálky v klášteře. To skončilo 1531 vyhnáním převora a posledních dvou mnichů. Vzácné klášterní vybavení prodáno, stejně jako klášterní knihovna. 1547 opět přišli mniši a působili především v duchovní správě. 1716 klášter a kostel přestavěny barokně. 1803 klášter Řádu německých rytířů, 1805 státu. 1807 katolickým farním kostelem sv. Maximiliána, 1843 sv. Jana Křtitele. Klášterní budovy převážně zničeny 1857. 1865 – 7 komplexní rekonstrukce kostela. V převorském domě fara. Bývalý barokní interiér kostela upraven poč. 20. stol. novogoticky. V 60 letech 20. stol. odstraněno neogotické vybavení. Dnes extrémně chladná a strohá atmosféra – tato poslední změna vysoce kontroverzní. Městský potok pod kostelem ale působí takovou vlhkost ve zdivu, že církev nevidí jiné řešení tohoto problému.
• Klášter augustiniánek: Bývalý klášter augustiniánek eremitek zasvěcený sv. Alžbětě. Poprvé zmíněn 1252. Společenství vytvořeno k pomoci chudým a nemocným v M. Mniši augustiniáni převzali duchovní vedení konventu. Budova kláštera na pozemku u Frauenkirche za hradbami města. V 15. stol. na žádost městské rady reforma a sestry přijaly přísnější pravidla. Kostel přestavěn 1472. Poč. 16. stol. vážné napětí mezi augustiniány a ženským konventem, až 1519 zlom. Ženský klášter přímo pod biskupem z Augsburgu. Během reformace přešly sestry postupně k luteránské víře, klášter rozpuštěn a aktiva převedena do místní nemocnice. Definitivně klášter zlikvidován 1551. Bývalý klášter sloužil od 1620 jako arzenál a od 1802 jako divadlo. Klášterní budovy a staré hospodářské budovy byly nakonec zničeny (2008).
• Rossmarkt (Jako blesk působí červená budova Kramerzunft /cech obchodníků, také zvaný Dům dvanácti článků/ na v straně. Zde psána historie při setkání s vůdci povstaleckých rolnických vojsk 1525. Pod vedením Dr. Christopha Schappelera, M reformátora, a Sebastiana Lotzera, zde napsáno 12 artikulí, 1. deklarace lidských práv v Evropě. Furtenbachhaus s elegantním ozdobným hrázděním – jeden z mála M podstávkových domů, většina přilepené v pozdějších dobách.).
• Městský kanál (Po dlouhou dobu běží jako záchranné lano. Pro zásobování vodou řemeslníků odkloněn ve městě z Benninger Ried před 12. stol. V průběhu staletí hygienické problémy v důsledku nedostatečné kanalizace.).
• Známá Bismarckova věž z od M, vedle níž 2007 vystavěn fotbalový stadion.
• Po celé délce městských hradeb vytvořeny zelené plochy, částečně zaplněním starých příkopů. Také starý a lesní hřbitov se používají jako parky.
• Bývalý kartuziánský, dnes salesiánský klášter Buxheim.