Amberg

Do tohoto menšího města na trase od hranic s ČR do Norimberka jsem se těšil ještě trochu víc, než jinam. To proto, že je to rodiště našeho přítele. Byť A nepatří do kategorie těch velkých klenotů, je to město zajímavé, se svou atmosférou. Navštívili jsme historické centrum, obklopené hradbami. Náměstí s pěknou historickou radnicí není nijak bombastické, ale je příjemné. Zastavili jsme se tu na kafíčko a pak navštívili pěkný přilehlý farní kostel s pozlaceným oltářem. Po průchodu uličkami jsme zašli do malebného Schulkirche, vybudovaného jedním z Dientzenhoferů. Prošli jsme různými malebnými zákoutími a zastavili se u úzkého domu, zřejmě toho "nejmenšího hotelu na světě" (píšu zřejmě, protože označen takto nebyl). Nahlédli jsme do pěkné maltézské zahrady a zašli do areálu kláštera i do zdejšího krásného kostela. Protože začínala mše sv., zúčastnili jsme se jí, a potom. za začínajícího soumraku, prošli městem po opačné straně zpět. Opět zajímavá zákoutí, Frauenkirche, Ambergské brýle, Paulanerkirche. Při jedné z dalších průjezdů v dosahu A jsme navštívili také poutní místo nad městem - kostel Nanebevzetí PM. V příjemném prostředí s krásným výhledem na A stoji kostel zvenčí spíše strohý, uvnitř však bohatě zdobený, malebný. Viděli jsme tu zázračný obraz na hlavním oltáři, krásné stropní malby se štukami, ale i poměrně nezvyklé sochy starozákonních postav, vyřezávané lavice (i zpovědnice), nebo malebný kůr s varhanami.

Středisko Bavorského Falcka na cestě z Rozvadova do Norimberka. Žije zde asi 50 tis. obyvatel. Nejstarší písemná zmínka o A je z 1034. Listinou z tohoto roku císař Konrád II. dává biskupovi z Bambergu Eberhardovi všechna práva tržní, celní, lodní dopravy a poštovní práva v místě zvaném Ammenberg. Název místa lze vysledovat zpět hoře Ammově. Příběh Ambergu však začíná ještě předtím, vznik prvního osídlení tady na řece Vils spadá do období na přelomu 8. a 9. stol., i když písemné důkazy chybí. Ve 12. století byl již A důležitým centrem obchodu. To je doloženo dvěma doklady. Císař Fridrich I. 1163 udělil A obchodníkům stejné svobody a práva, jako měli na území říše norimberští. Obchod A probíhal z větší části na vodě, po Vilse přes Naab k Dunaji. Dosah obchodů ambergských ukazuje privilegium, jež 1166 obdržel od biskupa v Pasově Rudberta. O dobré století později, 1285, vrhá dobré světlo na A obchod regensburský celní sazebník. Z A se dopravovala hlavně železná ruda a výrobky, do A především sůl, ale i obilí. Tento obchod měl dopad na rozvoj města. Záznamy kláštera Ensdorf potvrzují existenci trhu v pol. 12. stol., městem se A stal ve 13. stol. 1269 jako léno bamberským Wittelsbachům. Vévoda Rudolf I. potvrdil A 1294 městská práva, která mu udělil pravděpodobně jeho otec krátce po začátku panování 1269. Městská rada se scházela na radnici, podle písemného záznamu poprvé ve 14. stol. Pro A byl významným příznivcem bratr Rudolfa vévoda Ludvík IV., od 1314 král a od 1328 císař Ludvík Bavor. On město obdařil privilegii jako vévoda, i jako král, i císař. V A se dodnes vzpomíná nemocnice u bývalých hradeb, založená jím 1317, která zahájila expanzi města (od roku 1326). Navzdory vztahům Ludvíka k A přešel ten 1329 na syny jeho bratra Rudolfa I. Tedy na falckou linii Wittelsbachů a stal se centrem jejich panství. Vztah mezi A a zemským pánem byl docela přátelský. Napětí přišlo 1453/4, kdy město nechtělo uznat „pravidlo kurfiřta Fridricha“ (A vzpoura) a pak v době reformace, kdy se A postavil 1592 zbraněmi proti kalvinistickým aspiracím heidelbergského dvora (A povyk). Na konci středověku 1474 byl A dějištěm velké dvorské slavnosti, která zůstala v paměti potomstva nejen kvůli účastníkům, ale i kvůli obrovskému množství potravin a nápojů, které byly spotřebovány. Bylo zde uzavřeno manželství kurfiřta Filipa a Margaret, dcery vévody Ludvíka IX. Bavorsko – Landshutského. Reformace přinesla městu na čas živý intelektuální a kulturní život, ale následně i silné náboženské a politické napětí. Po augsburgském míru (1555) měl právo určit náboženství svých poddaných vladař. Pro A byla situace obtížná, protože kurfiřt Friedrich III. (1559 – 76) byl horlivým stoupencem Kalvínova učení. Situace se vyhrotila i proto, že jeho syn a hejtman Horního Falcka Ludvík byl pevným přivržencem Lutherova učení. Tzv. A povyk přivedl 1.400 A ozbrojených občanů na náměstí s výhružným postojem proti kalvinistické vrchnosti. Situace byla uklidněna guvernérem Christianem Anhaltem (1595 – 1621), přestože byl také kalvinista. Po porážce kurfiřta Fridricha V., českého "zimního krále", jeho bavorským bratrancem vévodou Maxmiliánrm I. v bitvě na Bílé hoře přešla Horní Falc jako válečné odškodnění 1621 na Maxmiliána I. A se tak 1628 stal znovu bavorským. Kurfiřt Maxmilián hned zahájil i rekatolizaci Horního Falcka. Obyvatelé A se museli rozhodnout pro návrat ke "staré víře" nebo emigraci. Staré a bohaté rodiny tedy opustily A a usadily se v protestantských říšských městech Regensburg a Norimberk. Ve společnosti bavorských vojsk přišli 1621 do A první jezuité a byla jim 1624 přidělena fara kostela sv. Jiří. 1629 Rozvoj kostela a školy zabrzdila vřava třicetileté války. Po zrušení jezuitského řádu 1773 byl kostel a bývalá škola předán řádu maltézských rytířů. Za ekonomický pokrok vděčil A nejen obchodu, ale i těžbě železné rudy a zpracování surového železa v tzv. hamrech, kde byla ruda s využitím vodní energie kována. Mnoho občanů A, ale i Sulzbachu, stejně jako někteří z Norimberku, se stalo majiteli těchto hamrů, zbudovaných i mimo města. Tato města pak 1387 vytvořila pod názvem "Grosse Hammereinung" jeden z prvních kartelů evropské ekonomické historie. Ekonomický základ ve věku industrializace dala A továrna na zbraně, která byla přestěhovala do města 1801, a podnikatel Baumann, který zde začal 1869 s výrobou smaltovaného nádobí. V období největšího rozmachu v prvních letech 20. stol. zaměstnávala 2.600 pracovníků. V 19. stol. zahájena znova těžba rudy. Pro její zpracování vybudována 1883 vysoká pec, druhá 1911 (Luitpoldhütte). Při bombardování za 2. sv. války bylo historické centrum města ušetřeno. Velké problémy po 1945 , kdy se počet obyvatel kvůli příchodu uprchlíků zvýšil z 32 na 44 tis. Nedostatek bydlení vyřešil až speciální program na počátku 60. let. V 70. letech rekonstruováno staré město, takže dnes je opět ve své bývalé slávě. A se prezentuje jako kulturní město s širokou kulturní nabídkou i jako město plné příběhů a historických kulis. Okouzlí vás svým historickým jádrem, středověkými městskými hradbami s příkopy, věžemi, branami i jedinečnou vodárnou. Gotická radnice, kostely, měšťanské domy a kláštery jsou ve Starém městě. V A na vás čekají dvě oblasti pro odpočinek a trávení volného času – místo, kde se konala zemská zahradní výstava, a vrch Mariahilfberg. V průběhu roku se zde konají četné akce a slavnosti. Letní festival, letní serenády, slavnost ve Starém městě (Altstadtfest) a slavnost Bergfest, které vás zvou ke strávení příjemných a kulturních zážitků. Divadla a koncerty, A kongresové centrum (Congress Centrum) a stálé i proměnlivé výstavy v muzeích jsou zárukou báječných uměleckých a kulturních zážitků. Nenechte si ujít: *** Historické Staré město se zachovalými městskými hradbami (3 km) a čtyřmi dochovanými branami a ambergskými „brýlemi“ (vodní brána – tzv. městské brýle, které spojují zámek a zbrojnici). *** Gotická radnice z 1348. *** Gotická bazilika sv. Martina (hlavní kostel města. Výška 72 m a šířka 20,5 m. Veřejnosti otevřená zvonice měří 92 m. Kostel postaven 1421 na j straně trhu v gotickém slohu. Je trojlodní, završený společnou střechou, obklopený prstencem 19 kaplí. Podle vzoru St. Martina bylo postaveno v Sasku mnoho dalších kostelů. Nedlouho po dokončení byl v období reformace 1544 zabrán protestanty. 1557 odstranili z kostela boční oltáře a sochy, později byly zničeny i fresky. Po protireformaci kostel vybaven barokním oltářem s obrazem Gaspara de Crayera, žáka Rubensova. Po škodách, které 1703 způsobila válka o španělské dědictví, získal St. Martin cenné barokní vybavení. 1720 dostala zvonice dnešní podobu. Současné vitráže a neogotické zařízení dodány při rekonstrukci v 19. stol. Od 2003 probíhá obnova střechy. Regionální významnost kostela potvrdil 1980 papež titulem Basilica minor.) *** Gotický kostel sv. Jiří *** Školní kostel bývalého salesiánského kláštera – rokokový klenot – kostel dle plánů Dientzenhofera *** Barokní čítárna v knihovně (Provinzialbibliothek) *** Kostel Asam-Kirche Maria-Hilf *** Vodárna "Stadtbrille" *** Kurfiřtský zámek se zbrojnicí a růžovou zahradou (Nový zámek postavený 1407 pro Ludwiga III. Dnes sídlo úřadu zemské rady A – Sulzbach. Impozantní stavební dílo patří s kurfiřtskou zbrojnicí a vodní bránou k nejkrásnějším budovám regionu) *** Městské divadlo přestavěné z bývalého františkánského kostela *** Městské muzeum Zeughaus s archeologickým muzeem  *** nejmenší hotel světa – Eh´Häusel *** Kabinet Michaela Mathiase Prechtla *** Projížďky po řece Vils *** Výstup na věž Martinsturms *** Kurfiřstské lázně (nabízejí nádherný komplex bazénů. V těchto moderních lázních nenajdete jen jeden obyčejný bazén, nýbrž jedinečný komplex různých bazénů a vodních atrakcí v  moderním areálu. Např. extrémně dlouhou skluzavku, zajímavé Niagarské vodopády, divoký vodní kanál, Hot-Whirl-Pools nebo zábavnou jeskyni s umělým vlnobitím plnou rytmické hudby. K dispozici i parní lázně, teplovodní vřídla, jeskynní akvárium nebo hluboké tůně s příjemnými vodními masážními pramínky. Jedinečné bazény mohou být pro mnohé ostrůvkem příjemného odpočinku a relaxace. S výjimkou solária a sauny jsou všechny vodní atrakce v ceně jedné vstupenky. Celodenní vstupné činí 8,80 euro, vstup na hodinu a půl stojí 4,60 euro. Děti platí zhruba polovinu. Lázně jsou otevřeny každý den. Zajímavá je speciální střecha z folie, která propouští i 90 % ultrafialových paprsků, takže i v krytém prostoru se dá velmi dobře opalovat.) *** Diplom znalců piva (Bierkennerdiplom) *** Cyklostezky pěti řek (5-Flüsse-Radweg) *** Poutní kostel Nanebevzetí PM nad městem (nejdůležitější poutní místo v Horní Falci. Příběh jeho poutního kostela a jeho slavné zázračného obrazu Mariahilf sahá až do doby moru, která byla dle legendy ukončena díky modlitbám k PM. Dnes v A několik festivalů oslavě Navštívení PM s tisíci poutníků, ale i společnou konzumací piva a klobásek.)