Ramsau bei Haag


Ramsau se zajímavým kostelem (kdysi klášterním), kde kdysi byla poutní Loreto kaple.

Majitel hrabství Haag zde zřídil 1412 pobočku augustiniánského řádu – klášter augustiniánů, který byl obsazen pěti mnichy z Regensburgu. Jeho žena dotovala klášter ze tří farem a 1423 rozšířila vlastnictví klášter o další obce a farnosti. Augustiniáni dostávali i četné dary. Nad svými poddanými do 1540 měli i nižší soudní pravomoc. 1425 a 1472 zde provinční kapitula. Klášter silně vzrostl v prvních 25 letech své existence. Z původních zakladatelů a patronů kláštera v období reformace soupeři. Hrabě od 1556 luteránské víry a tak zakázal činnost Prioru Lechnerovi a augustiniáni opouštějí klášter. 1566 po smrti hraběte vymřel rod v mužské linii a vévoda Albrecht V. Bavorský mohl v Haagu zahájit protireformaci. Nedostatek personálu nejdřív zabránil obsazení kláštera R ale mnichovští augustiniáni chtěli alespoň zabezpečit práva. 1576 spojeny konventy R a Mnichov. Z části příjmů renovovány klášterní budovy. 1593 do R přišli 2 kněží, kteří zde byli aktivní jako pastýři. Pak následovala dlouhá diskuse s vlastníky o návratu bývalých klášterních statků. Jedno a půl století formovala Loreta zbožnost a náboženskou architekturu, zvláště v diecézích Augsburg, Regensburg a Mnichov – Freising. I v R vévoda Albrecht VI. zřídil 1628 kapli Loretu. Dům Marie – jako v italském poutním městě Loreto – svěřil péči augustiniánů. Při opakovaném rozkvětu klášterní nadace a rozvoji poutí měl velký podíl. Nájezdy Švédů 1648 klášter těžce postižen. V následujících letech chátrání kláštera a kostela a ani mnohé opravy nemohly nic změnit na špatném stavu. Vít Sadler nakonec rozhodl 1726 o více radikálních opatřeních a vyzval k demolici a rekonstrukci kláštera. Když byl 1782 papež Pius VI. přijat na cestě do Mnichova v R Loretánské kapli kurfiřtem Karlem Theodorem, zářil klášter a kostel již v novém lesku. Ještě dnes obraz ve farním kostele PM připomíná papežovu návštěvu. Francouzský generál Ney si zřídil v R velení a byl by udělal více škod, kdyby se tomu výmluvnému Otci Blumovi nepodařilo zabránit. Nicméně 1802 se ani otci Blumovi nemohlo podařit zabránit zrušení kláštera. Zatímco Blumovi bylo dovoleno zůstat jako pastor a dalším dvěma kněžím pro základní správu a ekonomiku školy v R, zbývajících 12 členů konventu se muselo přestěhovat do centrálního kláštera v Mnichově. Z čtyřkřídlého ​​kláštera přežilo sekularizaci pouze j křídlo. 1899 postavili františkáni v ostatních bývalých prostorách sirotčinec. Na farní kostel PM, obdélníkovou loď s trojúhelníkovými štíty na podélných stěnách, 1859 zasazena kopule. Dnes jsou tu z kdysi jednotného neogotického interiéru pouze nástěnné malby Maxe Schmalzla v chóru. Hlavní oltář z 1678 pochází z Guntersbergu v okrese Rosenheim.