Eichstätt

Rozsáhlým nekrytým parkovištěm nám Eichstätt trochu připomínal Landshut. A po opadnutí mlhy jsme dokonce zaregistrovali nedaleký hrad. Město je to malé, ale milé. Snad nikde jsme ještě neviděli tolik velkých paláců na tak malé ploše. Kolem stařičkých hrázděných domů a sochy biskupa sv. Willibalda na sousedním náměstí jsme směřovali ke katedrále. Předtím jsme se však zastavili v cukrárničce na výborné zákusky se stejně výnorným kapučínkem. A pak už do katedrály. Zřejmě gotické sochy v portálu na boku lodi a pak už přímo proti nám překvapivé varhany. Gotický chrám s vyvýšenými "presbytáři" na obou koncích (již nejednou v Německu viděnými). Vzadu se ovšem nejedná o presbytář, ale o kapli sv. Willibalda, již od chrámové lodi odděluje její oltář, v němž jsou v urně Willibaldovy ostatky. Vidět je v katedrále možné např. náhrobek reformního biskupa Gundekara, od jehož smrti uplynulo téměř 1000 let a řadu dalších náhrobků či náhrobních desek. Za mostem jsme pak navštívili malý Spitalkirche Sv. Ducha. U vody jsme si ještě povšimli koše k máčení zločinců, a pak zeširoka obcházeli katedrálu s náměstím, až k chrámu Andělů strážných s pěkným interiérem, v němž nás zvlášť zaujalo vysokánské druhé patro dvouposchoďového kůru s varhanami. A historickými uličkami dál, až ke klášteru sv. Walburgy. Nejdříve jsme zašli do dvoupatrové kaple s ostatky světice a s řadou obrázků, děkujících za její pomoc. A potom do pěkného chrámu se štukovou výzdobou a neobvyklým proskleným dvoupatrovým kůrem. Musím říct, že na Eichstätt máme vzpomínky velmi příjemné, a to jsme tam byli za chladného mlhavého počasí.

Historické město na řece Altmühl (jeden z přítoků Dunaje) přibližně v geografickém středu Bavorska (za Ingolstadtem, blízko Neuburg an der Donau). Obklopují ho kopce nádherného přírodního parku Altmühltal (jednoho z velkých německých přírodních parků) a vládne tam naprostý klid a pohodová atmosféra. Možná to bude tím, že je jakoby odříznuté od okolního světa. Leží totiž mimo hlavní železniční tratě, z rychlíku musíte vystoupit na zastávce uprostřed ničeho a do města se dovézt "osobákem". Cestou tímto malým vlakem můžete již z dálky vidět hrad Willibaldsburg, tyčící se na kopci vysoko nad městem z od středu města na Villibaldově hoře asi 460 m n. m. Středověká pevnost (postaven 1353) sloužila až do 18. stol. jako sídlo biskupa, dnes je tam přírodovědné muzeum (vystaveny mj. četné zkameněliny, mezi nimi známý eichstättský archeopteryx) a na terasách botanická zahrada s výhledem na staré město. První Stopy člověka v E datovány do 10 tis. př. Kr. Město později vzniklo zřejmě troskách římského vojenského tábora. Poblíž E slavné paleontologické náleziště Solnhofen, znamé objevy svrchnojurských "praptáků" rodu Archaeopteryx Wellnhoferia či neptačích teropodů rodu Compsognathus Juravenator. Tyto nálezy mají stáři 153 – 148 mil. let. E patřil původně k území vévodství zgermánského kmene Bajuvarů (původní název Bavor), v průběhu staletí patřil i pod správu Švábska a Frank. Ve městě žije kolem 14 tis. obyvatel. V E a blízkém okolí je asi 13 katolických kostelů, 10 klášterů a biskupství E. Kromě toho zde má své kolegium pravoslavná i evangelická církev a sídlí zde jediná katolická univerzita v Německu. Tato universita patří dohromady městům E a Ingolstadt, své hlavní sídlo má ale právě zde. E je nejmenším universitním městem v celé Evropě. Centrum města je maličké ale malebné. Stojí tu např. bývalý jezuitský kostel Schutzengelkirche, kostel Heilig-Geist-Spitalkirche či hřbitovní kaple PM Sněžné (Maria Schnee Friedhofskapelle). Dominantou města je Dóm sv. Vilibalda a sv. Salvátora, trojlodní katedrála E diecéze, jejíž historie sahá až do 8. stol. Pracovalo na něm několik generací stavitelů a umělců, proto se na stavbě dají rozeznat různé architektonické slohy. Mše se konají několikrát za den a každou hodinu se městem rozezní zvony na všech kostelích. Zajímavé je, že právě zde našla své uplatnění jakási galerie kritiky církve plná obrázků, karikatur a tabulek s nápisy zaměřenými proti církvi. Zdejší hospůdky jsou velmi příjemné – zvláště ty v úzkých uličkách. Ve středu E leží barokní klášter benediktinek St. Walburg založený 1035 (v domě pro hosty nabízí poutníkům možnost zúčastnit se klášterního života). Okolní příroda nabízí mnohé možnosti na sport či relaxaci. Přírodní park je pro milovníky cyklistiky a turistiky jako stvořený. Všechny potřebné mapy cyklostezek, užitečné rady a tipy vám ochotně poskytnou v informačním centru v překrásném barokním zámečku bývalého klášterního kostela Notre Dam du Sacré Cour. V atriu mají příjemnou zahradu s malým romantickým altánkem. Jsou zde vysazeny všechny druhy květin a stromů, které lze nalézt v přírodním parku Altmühltal. Řeka Altmühl, podle níž je pojmenován i přírodní park Altmühltal, je nejpomalejší řekou v Bavorsku. Proto je ideální na plavbu a případně koupání. Malé loďky si můžete pronajmout třeba i v místním baru na břehu řeky. Kdo však před koupáním v řece upřednostní raději bazén, může využít nové moderní a poměrně levné koupaliště s tobogány, skokánky a podobnými atrakcemi. V parku podél řeky je pěkné dětské hřiště a speciální místo na brodění se v ledové vodě z horské bystřiny pro ty, kteří se chtějí otužovat a upevňovat si zdraví. Další krásný park nebo spíše zahrada se nachází v areálu katolické univerzity. Je v bezprostřední blízkosti všech hlavních budov školy, proto je perfektním místem na oběd, učení se nebo odpočinek mezi přednáškami. E má vlastní pivovar a domácí jsou na něj mimořádně hrdí. Tak jako u nás vítáme vzácné návštěvy chlebem a solí, starosta E má ve zvyku pozvat své hosty do sklepa přímo v budově radnice na místní pivo a preclík. Biergarten, tedy zahradní restaurace, kam se lidé chodí najíst a především popovídat u piva, jsou velmi oblíbené. Stejně jako i malé pekárny a cukrárny, které lákají voňavou kávou, čerstvým pečivem a krásně zdobenými zákusky. Je skvělým místem pro rodinnou dovolenou nebo na výlet s přáteli. Na své si zde přijdou fanoušci historie, sportovní nadšenci i milovníci dobrého jídla a piva.