Rosenburg
Nepříliš velký hrad, vyznačující se známým turnajovým dvorcem. I když je dvorec "až" ze 17. stol., zajímavě a hmatatelně představuje návštěvníkovi podobu tohoto prvku historie. Ve vedlejší části právě trénovali dravce, takže jsme tam nemohli ani nakouknout. Prošli jsme areál, ale samotnou expozici jsme nenavštívili.
Jeden z nejkrásnějších hradů Rakouska s turnajovým dvorcem. Pozoruhodná ukázka letu sokolů. Páni von „Rosenberc" zde prokazatelně jmenováni mezi 1175 a 1290. Ve 14. st. lénem rodu von Stallegg; kolem 1400 přechází jako dědictví na pány von Winden, a 1475 jej koupí získává Kašpar von Rogendorf. 1487 přechází do majetku rodiny Grabner; ti hrad s panstvím drží až do 1604. V té době se stal centrem reformace v Dolním Rakousku. Největší stavební ruch koncem 16. stol., následkem čehož musel být hrad následně pro přílišné zadlužení prodán Janu Jörgeru von Tollet. 1610 krátkodobě v majetku luteránských stavů, ale již 1611 přechází koupí do vlastnictví protireformatóra kardinála Františka von Dietrichstein. 1614 jej získal válečný dodavatel Vincent Muschinger, začal s renovací objektu a nechal vystavět „turnajový dvůr“. Po něm následuje Ignác von Wildenstein, pak 1657 přechází do majetku Jáchyma von Windhag, v jehož „Topographia Windhagiana" několikrát zobrazen. Koupí jej 1678 získává hrabě von Sprinzenstein a dědičně pak 1681 přechází hrad spolu s panstvím do majetku rodiny hrabat Hoyos. Od té doby je v jejich vlastnictví. Po přemístění panského sídla do města Horn, sloužil již hrad až do 1810 jen jako správní centrum, později jako příbytek pro myslivce. Požáry 1721 a 1751 vedly ke zpustnutí a částečnému úpadku celého areálu. První rekonstrukční práce v duchu romantismu 1859 – 89. Od té doby slouží „hrado-zámek“ převážně muzejním účelům. Hrad těsně vedle stejnojmenné obce nad ústím řeky Taffa, v meandru řeky Kamp, zdaleka viditelný; leží v dominantní poloze na strmé skalní ostrožně ze s chráněn Kampou. Dodnes patrná jeho reprezentativní a obranyschopná funkce. Silně členěný soubor staveb se rozprostírá, kromě j, izolovaného statku, na celkové ploše cca 200 x 100 m. Celý areál orientován sj směrem a leží ve čtyřech úrovních. Vnitřní nádvoří patří k nejstarším částem jádra (starý hrad) a nalézá se v s části dispozice. Pořadí, ve kterém stavby vznikaly, jsou poté orientovány směrem k j (turnajový dvůr, areál zahrad). Archeologický průzkum odkryl části staveb, kterými lze datovat založení hradu do 12. stol. Polygonální obvodová zástavba kolem vnitřního hradního nádvoří několikrát přestavěna. Výzkum 1990 i přes četné nálezy nedospěl k žádnému výsledku ohledně přesné doby vzniku. Sklepní prostory přiléhající k vnitřním příkopům, dle struktury zdiva, pocházejí nejdříve ze 14. stol. Vnější líce zdiva až z přelomu 15. a 16. stol. a byly přistavěny na spáru ke starším konstrukcím. Přitom je jasně patrná i dřívější předsunutá věž brány s původním padacím mostem a zachovanou vedlejší brankou. V základech věže brány zdivo 13. stol., koncem 15. stol. přestavěné. I s trakt obsahuje zbytky konstrukcí ze 13. a 14. stol. mohutný bergfrit v jz části dispozice patří dle způsobu zdění do 1. pol. 14. stol. Mohutná novostavba ze 14. stol. obsahuje základy staveb již ze 13. stol. Rozsáhlá pozdně středověká obvodová zástavba jádra hradu, pravděpodobně přestavěná 1478 – 87 za Rogendorfů, obsahuje vedle viditelné renesanční architektury, také četné pozdně gotické prvky - výstupkový obloukový portál, jakož i dělení pater, síťovou žebrovou klenbu hradní kaple v severní části dispozice. V průběhu restauračních prací obdržela kaple koncem 19. stol. svou historizující výmalbu a novogotickou výbavu. 1593 – 97 nechala rodina Grabnerů (na erbovní desce na věži druhé brány), radikálně renesančně přestavět stávající areál jádra hradu. Vedle dobové přestavby s pravidelným rozmístěním oken, schodišti, štuky nebo kazetovými stropy, byly také z vnější strany přistavěny terasy v z a sv části dispozice. Ve stejné době byl také jižní předsunutý příkop, prostor předhradí, několik bran a bastionové opevnění zahrnuto do jednotného konceptu. Také dřívější šíjový příkop byl zpřístupněn zřízením schodiště a pro tuto dobu příznačnou bylo vytvoření rozsáhlých zahrad.
