Na misie

716 se s několika druhy vydal do Fríska (dnešní Holandsko), ale narazil tam na odpor místního vládce a válečný konflikt, takže pokus o evangelizaci byl zmařen (podle životopisce "protože suché pláně nebyly svlaženy nebeskou rosou"). Neztratil však odhodlání, vrátil se domů, v klášteře byl 717 zvolen opatem, hodnosti se však zanedlouho zřekl a vymohl si souhlas biskupa s tím i s odchodem do Říma, kam se pak za dva roky vydal, aby se setkal s papežem. Toužil po papežově požehnání k evangelizaci Germánů. Dle vyprávění jednoho z životopisců jej papež Řehoř II. "přijal s úsměvem a pohledem plným něhy" a následující dny spolu vedli "důležité rozhovory". Papež jej u sebe ponechal asi rok, poté mu dal nové jméno podle mučedníka Bonifáce a pověřil jej hlásáním evangelia mezi Germány. Odjel do Utrechtu, kde se setkal s arcibiskupem sv. Willibrordem, pověřeným organizováním misie ve Frísku. Měli poměrně úspěch. Od Willibrorda se dozvěděl zejména o potřebě začlenění reality politického prostředí do jeho plánování, ale také o potřebě zakotvení práce v Římě. Odjel tam tedy, aby papeže seznámil s výsledky dosavadní činnosti. Byl pak papežem poslán do Hesenska na středním Porýní.