Organizační zakladatelská činnost

Kromě evangelizační práce a organizování církve zakládáním diecézí (Salzburg, Freising, Passau, Regensburg, Würzburg, Büraburg, Bamberg, Kolín n. Rýnem, Erfurt) a svěcení spolupracovníků na biskupy, podporování vzdělanosti kněží a pořádání synod, neopomněl velký biskup ani zakládat mužské i ženské kláštery jako majáky, jež na daném území vyzařují víru, ale i křesťanskou a lidskou kulturu. Z benediktinských komunit ve své vlasti povolal mnichy a mnišky, kteří poskytli významnou pomoc při hlásání evangelia a šíření lidského vědění a umění mezi národy.

Významnou podporu nacházel u vzdělaných anglosaských řeholnic, které mu zasílaly knihy a některé přicházely do oblastí na východ od Rýna, aby vedly ženské kláštery, založené Bonifácem většinou pro vzdělání a výchovu urozených dcer místních velmožů. Bonifác měl právem za to, že práce pro evangelium musí být také přínosem k opravdové lidské kultuře. Zejména klášter ve Fuldě, založený kolem 743 ve spolupráci s jeho žákem Sturmiem nedaleko Fritzlar, byl srdcem a centrem, jež vyzařovalo duchovnost a náboženskou kulturu a zasloužil se o pokračování Bonifácova díla.

Delší dobu pak zůstal v Itálii, v mateřském klášteře benediktinů Montecassino, kde studoval benediktinský klášterní život. Po návratu v roce 748 založil ve Fuldě při klášteře kněžský seminář a klášterní školu. Modlitbou, prací a pokáním usilovali zdejší mniši o svatost, vzdělávali se studiem posvátných i světských nauk a připravovali se na hlásání evangelia, aby se stali misionáři. Zásluhou Bonifáce, jeho mnichů a mnišek, měly na tomto díle evangelizace významný podíl i ženy a rozkvetla tak ona lidská kultura, která je neoddělitelná od víry a která vyjevuje její krásu.