Oktoberfest

U HB beznadějně přeplněno, stejně jako zřejmě i uvnitř, neboť vchod byl beznadějně obležen houfy zoufalců (s kterýmžto obrázkem jsme se měli setkat ten den ještě nesčetněkrát). Nedaleko stál vůz se sudem a krásným spřežením a jedno podobné jsme potkali ještě před pivnicí jiné firmy. A odtud dál odhadovaným směrem do areálu Oktoberfestu. A řídili se podle proudících davů. Cestou jsme se místy zajímali třeba také o kroje v obchodech a tak. A už tu bylo to místo. No, popíšu to pár výrazy. Gigantické (nesrovnatelné s jakoukoliv jinou zkušeností kdekoliv). Neskutečné masy lidí (skutečnost zřejmě podpořená faktem, že byla sobota) – únavné, namáhavé bylo už jen obejít těmito davy byť jen průřez areálu. Velikánského areálu. Spousty a spousty a spousty atrakcí, zejména těch adrenalínových (jejich návštěvu jsme si odpustili, ale prakticky všechny byly přeplněné). Spousta jídla a pití (pivo ovšem – s jedinou výjimkou, kterou jsme využili k napojení, pouze ve stanech). Spousta procházejících, sedících, ležících – společensky unavených. Stany prakticky nedostupné (u každého stál velký chumel zájemců o vstup). Občas procházející zdravotníci či policajti (jednou vedoucí nějakého zatčeného). Davy na svahu pod Bavárií. Atd. No, zkušenost skutečně neopakovatelná. A protože naše touha po posezení ve stanu nedosahovala té úrovně, která by nás přiměla k pokusu vniknout po patřičném čekání do některého stanu, už dost znavení jsme areál zase opustili.

12. 10. 1810 slavil korunní princ Ludvík, pozdější král Ludvík I., sňatek s princeznou Terezou ze Saska-Hildburghausenu. Slavnosti, na něž byli pozváni i M měšťané, se konaly na louce před branami M. Od tohoto data nese toto místo k poctě nevěsty název Tereziina louka. V rámci svatebních oslav se 17. 10. konal koňský dostih, v přítomnosti královské rodiny slavený jako svátek celého Bavorska. Rozhodnutím opakovat dostih i následujícího roku, vznikla tradice říjnových slavností. Již o rok později se k dostihu přidala odborná výstava bavorského polnohospodářství. Na rozdíl od koňského dostihu, tehdy nejoblíbenějšího bodu slavnosti, se Ústřední zemědělská slavnost dnes koná každé čtyři roky během O v j části Tereziiny louky. Počet malých stánků, v nichž se návštěvníci mohli zásobit pivem, rychle rostl a od 1896 stavěli hostinští a pivovary první velké pivní hrady. Druhá část slavnostního areálu byla určována nabídkou zábavy provozovatelů atrakcí. Ta nejprve skromná. 1818 instalován první kolotoč a dvě houpačky. Od 70. let 19. stol. se tato oblast O zvětšila, což bylo doprovázeno rozvojem živnosti provozovatelů atrakcí v Německu. Dnes O stále vybízí k oslavám na Tereziině louce. Název místa byl během let zjednodušen na Wiesn. Tento pojem je známý jako synonymum pro O. Ve 20. stol. největší pivní slavnost světa s milióny návštěvníků z celého světa. M již oslavil 200 let O, ale počet Wiesn dosahuje teprve stoosmdesáti. Ve válečných a poválečných letech, i kvůli epidemiím cholery 1854 a 1873 se O čtyřiadvacetkrát nekonal.