Norimberk

Zaparkli jsme u nádraží, vyložili a rozloučili se s dcerou. Pak jsme se posunuli k centru, kde jsme parkli v poschoďáku a vydali se na poslední vycházku na naší cestě. Norimberk jsme viděli jako pěkné, rušné, historické, zajímavé, živé město s atmosférou. S řadou kostelů (většina opět zřejmě původně katolických, dnes však protestantských), zajímavých kašen, pestrých náměstí. Probíhaly tam právě nějaké italské megatrhy. Prošli jsme centrem města, navštívili také katolický kostel. Ale na zevrubnější prohlídku historického města nám už čas nezbyl, bylo nutno vydat se k domovu.

Náš dojem z první návštěvy byl takový normální. Ale po nějaké době jsme se sem vydali znova, se sestrou a švagrem. A tentokrát to byl zážitek skvělý. Přestože to byl teprve březen (ovšem mimořádně teplý), panovala k našemu překvapení ve městě atmosféra takřka prázdninová. Prohlédli jsme si monumentální dne protestantský Lorenzkirche, kašny (některé ještě zazimované) a mosty, kouzelný areál nemocnice sv. Ducha a domova pro seniory, katolický Frauenkirche s vazbami na Karla IV., polední představení orloje na tomto kostele, Hauptmarkt se zeleninovým trhem a proslulou kašnou. Protože nás už jímal hlad, zastavili jsme se pak na oběd v zahrádce stylové hospůdky pod chrámem sv. Sebalda. Je evidentně velmi oblíbená a bylo tam plno, takže jsme si museli počkat. A potom jsme si dopřáli místní (norimberskou) specialitu - 6 malých párečků s báječným zelíčkem a preclíky. A samozřejmě s pivíčkem (ten weissbier ale tedy byl). Pak následoval krásný historický kostel sv. Sebalda se schránkou s jeho ostatky a už jsme stoupali k hradu. A jestli jsme doposud byli nadšeni, tak tady to skutečně gradovalo. Se spoustou návštěvníků jsme zašli do areálu, porozhlédli se z hradeb, poseděli na nádvoří a sešli k rodnému domu Albrechta Dürera. Kolem něj, v působivých historických kulisách, posedávaly, popocházely, pojídaly, popíjely ve zcela uvolněné atmosféře mraky lidí. Pak zase dolů, na dřevěný můstek přes řeku, přes malebný ostrov (opět s řadou návštěvníků na záhrádkách u podniků) a postupně zpět. Všichni čtyři jsme byli touto návštěvou Norimberka naprosto nadšení.

Německé město ve Frankách. N historické centrum − jedinečné mezi německými velkoměsty. Městské hradby s věžičkami a obrannými valy dlouhé 5 km a obklopují historické centrum města. Žádné jiné město nemá dochovaný obranný systém v takovém rozsahu. Okouzlující historická část města skrývá na malém prostoru nejdůležitější muzea a pamětihodnosti. (www.museen.nuernberg.de) N vánoční trh je světově proslulá každoroční událost, konající se již několik stol. na náměstí v centru města. Přesné okolnosti založení města neznámy, ale předpokládá se, že proběhlo 1000 – 1040 v průběhu opevňování pohraničního území mezi Saskem, Bavorskem, V Frankami a Čechami, v místě průsečíku důležitých strategických cest. N brzy s Augsburgem největším obchodním centrem na cestě mezi Itálií a s Evropou. V místě současného centra objeveno několik osad. Mezi tato centra patří dva pravděpodobně královské dvory v okolí St. Egidien a St. Jakob a také prostor mezi Sebaldovým chrámem a hradem. Osada však v každém případě měla již od počátku tržní práva. Město poprvé zmíněno 1050 jako Nuorenberc v tzv. „výnosu Sigena“ císaře Jindřicha III. Od té doby hrálo důležitou roli v historii Sv. říše římské. 1050 – 1571 se díky výhodné poloze rychle rozrůstalo. 1140 začali Konrád III. a po něm Fridrich I. budovat vedle staršího hradu ze sálského období hrad nový, dnes zvaný Císařský hrad (Kaiserburg) a ten se brzy stal nejvýznamnějším opěrným bodem říše. 1065 vytvořil císař Jindřich IV. z říšského majetku N a okolí samostatný správní a soudní obvod. Konrád III. nově zřízené purkrabství s vlastním soudem a vládou propůjčil svobodným pánům z Raabs (v Dolních Rakousích), na přelomu 1190/91 titul převzal Jindřich z Zollernu. Vydáním Velké listiny svobody (Große Freiheitsbrief) 1219 povýšil císař Fridrich II. N na svobodné říšské město, s širokými městskými právy, např. tržním a mincovním. Městu vládla rada složená z patricijů. Moc purkrabích se tak brzy omezila na purkrabský hrad a úplně skončila, když 1427 poslední purkrabě Fridrich VI. prodal purkrabský hrad za 120 tis. guldenů městu N, přičemž nositeli titulu „purkrabě N“ byli Hohenzollernové až do 1918. Odtud pak přešel na Království bavorské, které vložilo politické záležitosti do rukou městským radním. Celá řada římskoněmeckých císařů si zvolila N jako rezidenci. Město se rozvíjelo i díky poutnímu místu – hrobu sv. Sebalda. 1230 – 73 nad hrobem postaven kostel sv. Sebalda. Významné období vlády císaře Karla IV., který N často navštěvoval a nechal zde postavit i některé důležité stavby, např. 1349 kostel PM (na místě židovské synagogy v tehdejším židovském ghettu, stinnou stránkou pogrom, při kterém zahynulo 562 lidí, židovská čtvrť zničena a židovští obyvatelé ghetta museli odejít). Karel IV. zde na říšském sněmu 1356 uveřejnil prvních 23 článků své Zlaté buly (ve které stanovil závazná pravidla pro Říši, mj. i to, že každý zvolený král musí svolat 1. říšský sněm do N) a 1361 mu zde porodila jeho žena Anna Svídnická syna, pozdějšího krále Václava IV. Pokřtěn v kostele sv. Sebalda. 1370 tady svatba devítiletého Václava s osmiletou Johannou Bavorskou. 1423 předal císař Zikmund říšské klenoty městu, kde byly do poč. 19. stol. uschovány. Doba 1470 – 1530 považována za dobu největšího rozkvětu města – i přes stále se opakující spory a konflikty s rytíři jako byl Götz z Berlichingenu a Conz Schott ze Schottensteinu. Bohatství města i jeho výhodná poloha jako „tržiště střední Evropy“ umožnilo vznik vynikajících děl umělecké a řemeslné výroby. V té době N s Kolínem n. R. a Prahou největšími městy Svaté říše římské. Kulturní rozkvět města v 15. a 16. stol. vedl k tomu, že N centrem německé renesance. Na přelomu 15. a 16. stol. zde působil slavný rodák, malíř Albrecht Dürer, kterému zde věnováno muzeum, blízko nějž najdeme slavnou sochu králíka, navrženou dle známého Dürerova obrazu. Za Třicetileté války okolí N dějištěm mnoho let trvající poziční války. Město samo sice nedobyto, ale vlivem zpustošení okolí nadlouho hospodářsky oslabené. Po válce 1649 v N „mírová hostina“, na které obě do té doby bojující strany, v několik dnů trvajících oslavách oslavovaly mír. Významné události 1796 – 1806. Po nátlacích pruské vlády v sousedním Ansbachu se N nakonec podřídil pruské nadvládě. Úmluva však nenaplněna – Prusko se zaleklo výše N dluhů. Současně mezi N obyvatelstvem vlna nevole proti stále větší korupcí zatíženému měšťanstvu. Tyto události otřásly říšskou stavovskou ústavou v základech a přivedly město na pokraj povstání. V Reichsdeputationshauptschlussu 1803 zůstal přesto N zprvu nadále nezávislým, až do podpisu Listiny Rýnského spolku (Rheinbundakte) na konci existence Staré říše, kdy francouzské oddíly obsadily N. Poté 1806 předalo francouzské velení město Bavorskému království, které velmi krátce nato ustanovilo civilní vládu a město administrativně začlenilo do království. Bavorsko převzalo 1806 astronomické dluhy N jako součást celobavorského státního dluhu a tak se postaralo o jejich konsolidaci a vyrovnání. Skrze bavorské zákonodárství katolíci, kteří až dosud v N jen tolerováni, zrovnoprávněni s protestanty. V 19. stol. se N rozvíjel jako jedno z průmyslových center Bavorska. Proto právě zde 1835 zprovozněna 1. železniční trať pro přepravu osob v Německu, kterou na trase z N do Fürthu zajišťovala „lokomotiva Adler“. Již ve 20. letech 20. stol. v N první říšské stranické sjezdy nacionálních socialistů. V samotném N však NSDAP volby nikdy nevyhrála. Město spravováno převážně liberály z DDP. Současně s tím N díky významu průmyslového sídla centrem bavorské sociální demokracie. Za času nacismu N pro nacionálsocialisty významný jako „město říšských stranických sjezdů (Stadt der Reichsparteitage)“, jedno z nejdůležitějších míst nacistické propagandy. N (rasové) zákony jednohlasně přijaty 1935 Reichstagem na 7. říšském sjezdu NSDAP („Říšském stranickém sjezdu svobody / Reichsparteitag der Freiheit“) v N. Tímto aktem postavili nacisté svou antisemitskou ideologii na právní základ. Ve 2. sv. válce N jedním z předních cílů spojeneckých leteckých náletů, N staré město téměř zcela srovnaly se zemí a město jako celek těžce poškodily. Rovněž v pětidenní bitvě o N základy mnoha historických budov zničeny. Krátce zaznívaly i názory, že by bylo lepší zničené ruiny nechat a město vystavět zcela znova jinde, většinu staveb se ale podařilo zrekonstruovat do původní podoby. K budovám, které unikly poškození, patřil i Justiční palác. I to byl jeden z důvodů, proč po skončení války vedly vítězné mocnosti právě zde od listopadu 1945 N procesy proti hlavním válečným zločincům. Při obnově pod vedením stavebního mistra Heinze Schmeißnera se hledělo na to, aby byly zachovány původní rysy a struktura města, takže i přes rozsáhlé ztráty stále viditelné obrysy originální zástavby, i když většina pochází až z doby poválečné. Brzy se projevil i odvěký podnikatelský duch N, a podniky jako Siemens, Schöller, MAN, AEG, Grundig či Triumph-Adler mají významný podíl na německém hospodářském zázraku. Zvláštní význam N díky veletrhu hraček, který se zde koná od 1950 každoročně, dnes v 1973 dokončeném veletržním středisku v Langwasseru. Hlavní důraz po válce zejména na vybudování páteřní infrastruktury, což mj. přineslo zprovoznění letiště (1955), 1967 počátek stavby metra a 1972 k dokončení přístavu na Main-Donau-Kanalu.

Lorenzkirche: gotický kostel v levobřežní j části Starého města. Stavba 1250 – kolem 1390. Později do 1477 zvětšen v chór dle vzoru kostela sv. Sebalda. Mezi dvěma věžemi bohatě zdobeného průčelí velká rozeta o průměru 9 m a tympanon s reliéfy nad vstupem. I když kostel od reformace luteránský, má uvnitř bohatou výzdobu a k vidění mnoho uměleckých výtvorů. Jedním z nejvzácnějších dřevořezba Andělský pozdrav v růžovém věnci (Engelsgruss), zavěšená v prostoru hlavní lodi. V chór z 1439 – 77 má nádhernou hvězdicovou klenbu.
Císařský hrad: Na skalnatém návrší v s části Starého města N hrad. 1. zmínka o něm z 1050 a od té doby do 1571 alespoň občasným sídlem téměř všech císařů a králů Svaté říše římské. Celý hrad složen ze tří částí dle období vzniku. Císařský hrad je označení z části, vybudované Konrádem III. a Friedrichem Barbarossou. Za shlédnutí stojí palác s bohatě vybavenými císařskými komnatami. Na předním nádvoří tohoto Císařského hradu budova se 47 m hlubokou studnou (Tiefer Brunnen) a hranatá věž Heidenturm, ve které dvě románské kaple nad sebou. Bránou vedle věže Heidenturm se vstoupí do vnitřního nádvoří. To obklopeno obytnou budovou a hradním palácem. Na v Císařský hrad ohraničen hradbou, nad kterou ční válcová věž Sinwellturm. Střední, nejstarší částí hradu tzv. purkrabský hrad, vycházející z původního hradu ze sálského období. K němu patří i pětiboká věž, přiléhající k budově císařských stájí, která sloužila jako obranná věž (Bergfried) původního sálského hradu. Císařské stáje (Kaiserstallung) z 1495 patří ale už ke třetí, městské části hradu. V současnosti slouží jako ubytovna mládeže (Jugendherberge). Jeden z nejvýznamnějších hradních komplexů v Evropě – všichni císařové Svaté říše římské zde alespoň po nějakou dobu měli svou rezidenci, jedinečný výhled na město. Hrad má i svou legendu, podobnou té o Horymírovi a Šemíkovi. Podle pověsti zde na svém koni přeskočil hradební zeď loupežný rytíř Eppelin von Gailingen, odsouzený k smrti, a dostal se tak na svobodu. Když se budete pořádně dívat – ten otisk podkovy na zdi prý najdete. (www.schloesser.bayern.de)
Kostel PM (Frauenkirche): Na Hauptmarkt. Založen císařem Karlem IV. 1355 a původně zde měly být uloženy říšské korunovační klenoty. Po reformaci luteránský, po připojení N k Bavorsku zač. 19. stol. vrácen katolíkům. Ve štítu kostela N orloj Männleinlaufen. Jednou denně v poledne zazní troubení trubačů a objeví se 7 kurfiřtů, kteří třikrát obejdou císaře. Symbolicky jdou nejdříve tři církevní knížata, arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský, čtvrtý s královskou korunou český král a pak falckrabě rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský. Orloj měl připomenout Zlatou bulu Karla IV. z 1356, kde se určuje, že každý nově zvolený římský král musí svolat říšský sněm do N. Vytvořil ho 1509 hodinář Jörg Heuss a figury na orloji mědikovec Sebastian Lindenast st.
Hauptmarkt: se svými skvosty, kašnou Schöner Brunnenn a kostelem PM s orlojem.
Krásná kašna (Schöner Brunnen): Zlatem a barvami zářící, 19 m vysoká kamenná kašna ve tvaru gotické věže z 1396. Zdobí ji 40 alegorických postav celebrit podle představ tehdejšího světa – filozofů, evangelistů, církevních představitelů, kurfirstů a proroků. Kdo zatočí kroužkem na mřížích, smí si něco přát (jsou tam dva kroužky, a ten zlatý je prý ten nesprávný!).
Monumentální hradby: Lemující celé historické centrum. N jedním z mála měst, jež si ponechala téměř celý hradební systém kolem Starého města. Dle dobových rytin původně dva okruhy hradeb. Po obvodu dnešní hradby rozmístěno okolo šedesáti hradebních věží, jimž vévodí 4 dochované mohutné válcové věže, zvané tlusté. Na sz a sv Neutorturm a Laufertorturm, na jz a jv Spittlertorturm a Frauentorturm. Pod poslední věží Dvůr řemesel (Handwerkerhof). Na sz je do hradebního okruhu začleněn Císařský hrad, od něhož na z ční nad hradbami čtyřhranná věž Tiergärtnertor. Na v od hradu začínají hradby budovou císařských stájí (Kaiserstallung).
Sebalduskirche: Románsko-gotický, blízko pod hradem – nejstarší kostel, založen 1230/40. Původně románský, což je vidět na střední části, spodních částech věží a zvlášť na z apsidě. Ve 14. stol. rozšířen a přestavěn v gotickém stylu. Po 1525 kostelem luteránským. Ve v gotické části, postavené v tzv. parléřovském období ve 14. stol., hrob sv. Sebalda, unikátní z mosazi odlité renesanční dílo sochaře a kovolitce Petera Vischera staršího a synů. (Dílem Petera Vischera jsou mj. i bronzové sochy náhrobku Maxmiliána I. v Innsbrucku.)
Stará radnice: V polovině Burgstrasse z centra k hradu, s přístupnou halou v přízemí s kopiemi říšských korunovačních klenotů.
Městské domy: Těsně pod hradem na náměstí vedle brány Tiergärtnertor několik hrázděných domů. Jedním z nich Albrecht-Dürer-Haus. V domě žil a pracoval posledních 20 let života jeden z největších umělců humanismu Albrecht Dürer. Hezky zrestaurovaný a provede v něm dokonce osobně umělcova manželka Agnes! Na protější straně náměstí pozdněgotický Pilatushaus. Před ním moderní plastika, jejíž motiv vychází z jednoho Dürerova obrazu. Když se podíváme pod zajícovu přední packu, je to jak scéna z hororu. Schürstabhaus je největší měšťanský dům v gotickém stylu v N ze 13. stol. a jmenuje se dle bohaté patricijské rodiny. Vznikl spojením dvou ještě starších domů. Téměř na začátku ulice Burgstrasse kousek od hradu Městské muzeum v renesančním domě Fembohaus. Na levém břehu řeky Pegnitz naproti kostela St. Lorenz tzv. Nassauer Haus, původně románská a později goticky upravená obytná věž z červeného pískovce. 1502 dostavěná, 84 m dlouhá budova Mauthalle sloužila nejdřív jako obilnice a sklad soli a později jako pro výběr mýta a obchodní dům. Hned vedle Mauthalle pozůstatek rozsáhlého komplexu budov, součásti předchozího městského opevnění. Je to vstupní část Staré zbrojnice (Alte Zeughaus), přestavěné do dnešní podoby v 16. stol. Teď policejní stanice.
Germánské národní muzeum: Největší muzeum německého umění a kultury (od počátků dějin po 20. stol.) – cca 20 tis. objektů ve stálé expozici. Četné mimořádné výstavy! (www.gnm.de)
Dokumentační centrum a areál zasedání říšského sjezdu NSDAP (Reichsparteitagsgelände): Výstava Fascinace a násilí podrobně informuje o historii areálu a národně-socialistickém období v N, ideologii národních socialistů a architektuře areálu. I film s tematikou.
DB Museum – Muzeum německých drah: Nejstarší muzeum železnic v Německu informuje o historii německých drah od počátků k dnešku. Zvláštní atrakcí výstava originálních vozů od parních lokomotiv až po salónní vagóny pohádkového krále Ludvíka II.
Muzeum hraček: Ve světově proslulém N muzeu všechny druhy hraček: panenky, obchůdky, cínové figurky, plechové hračky, tradiční dřevěné hračky, velký panel s modely vláčků i modernější hračky např. Lego, Barbie, Playmobil, Matchbox. I dospělí se mohou pokochat ohromným množstvím hraček. V mnoha místnostech třech podlaží hračky dle žánrů a časového období od antiky po současnost. Dětské pokojíčky pro panenky i několik stol. staré, panenky všech dob, kovové stavebnice pro kluky, modely parních strojů sestavených do celých funkčních provozů, velký model americké železnice a mnoho dalších. Za 1 € audioprůvodce i v češtině a po zvolení čísla vitríny výklad nebo i synchronní český dabing promítaného filmu. Muzeum v patricijském domě Hallersches Haus ze 16. stol. v Karlstrasse 13 – 15.
N párečky: Krátké párečky servírované v housce na způsob hamburgeru tzv. Drei im Weggla.
N trychtýř: Středověký mučicí nástroj nebo také fantaskní přístroj, kterým lze nalít znalosti do hlavy.
N perníčky
N veletrh hraček
N Christkindlesmarkt: Jedna významná událost v N v zimním období – proslulé N vánoční trhy konající se především na Hauptmarkt, ale i v ostatních částech Starého města již několik století. Konají se koncerty a další kulturní akce vč. programů pro děti. Největší Vánoční trh ve střední Evropě. Otevřený je: od pátku před 1. adventní nedělí do 24. prosince. (www.christkindlesmarkt.de)
Weißgeber-Gasse: Nejhezčí zachovalá ulička v centru N s typickými hrázděnými domy (Fachwerkhäuser), které přežily bombardování během 2. sv. války. Tak dříve vypadalo celé město!
Henkersteg (Katova lávka): Most z 1457, spojující 2 původní části N – sv. Sebalda na pravém a sv. Vavřince na levém břehu řeky. Malebné okolí, ani se nechce věřit, že tu v 16. – 19. stol. bydlel městský kat. Menší mostní věž Henkerturm (Katova), velká Wasserturm (Vodní) – postavená jako součást původního opevnění 1325. Když město obehnáno novou hradebou, ztratila původní význam a sloužila jako vězení.
Řemeslnický dvůr (Handwerkerhof): Zde se opravdu ocitnete v minulosti! Můžete se podívat historickým řemeslníkům přímo přes rameno a zjistit, jak se tenkrát pracovalo!
N a korunovační klenoty: Pro N charakteristická budova se nad řekou Pegnitz Heilig-Geist-Spital. S přilehlým kostelem sv. Ducha ho nechal postavit 1332 – 39 bohatý N patricij Konrad Gross. Špitál sloužil jako největší opatrovnické zařízení pro nemocné a staré občany N. Důležitou roli hrál objekt téměř 4 stol. jako úložiště říšských korunovačních klenotů 1424 – 1796. Tak rozhodl císař Zikmund, když klenoty odvezl z rozbouřených husitských Čech nejprve do Uher a potom do N. Korunovační klenoty uloženy v bezpečné schránce v sakristii kostela sv. Ducha. Za Napoleonských válek klenoty odvezeny do bezpečí do Vídně a kromě krátkého období 2. sv. války tam dodnes.
Bílá věž: Z 13. stol. pozůstatek staršího opevnění N, jehož původní hradby vedly těmito místy. Bránu věže chránil barbakan se dvěma baštami. Tady u brány na náměstí Ludwigsplatz k vidění moderní umění z 1984 ve formě velké kašny s mnoha bronzovými figurami Ehekarussell (Ehebrunnen – manželský kolotoč či kašna manželství) a ukazuje různé scény z manželského soužití.
Weinstadel: Velký hrázděný dům nad řekou, který sloužil asi od 1571 jako sklad vína. Původně ale postaven jako útočiště lidem postiženým leprou v pol. 15. stol. Nad ním věž původního opevnění města – Wasserturm. Zastřešený most vedle je už dříve zmíněná Katova lávka, která ve středověku spojovala dvě části N. Asi 300 m po proudu řeky nad vodou na mostních obloucích součást opevnění – Fronveste s věží Schlayerturm. Stavba spojuje hradby končící na břehu řeky a byl tak chráněn přístup do města po vodě. Těsně vedle mostu byla přes vodu zřízena 1824 lávka na řetězech (Kettensteg).
Norimberské podzemní chodby a sklepní vězení (Felsengänge und Lochgefängnis): Skoro celé Staré město podtunelováno. Všechny chodby, štoly a sklepní systém lze také navštívit. Uskladňovalo se tu pivo, během bombových útoků zde hledali lidé úkryt. Pod radnicí navíc vězení, které sloužilo ve středověku jako vyšetřovací vazba, kde byli vězni drženi až do vynesení rozsudku.
Vinná stodola: Impozantní dvoupatrová budova se sedlovou střechou. Víno se tu neskladovalo. Dostávali zde jídlo chudí a nemocní, dnes studentská kolej.
N karta (Nürnberg Card): 18,00 €, vstupy do N památek na 2 dni + využití MHD. (www.tourismus.nuernberg.de).

Norimberk

Kontakt