Kostel sv. Pavla

Vedle vchodu na Octoberfest.

Postaven 1892 – 1906 dle plánů Georga von Hauberrisser v neogotickém slohu. 97 m vysoká v věž (další dvě 76 m), vedle Frauenkirche jedna z nejvyšších i nejmohutnějších v M. Když se M 1883 rozrostl na zhruba 262 tis. obyvatel vyzval arcibiskup Antonín Steichele k vytvoření tří dalších farností. Byly tedy zbudovány tři farní kostely: Sv. Benna z Maxvorstadtu (1895), sv. Maxmiliána (1901) a sv. Pavla. Budovala je Národní asociace pro kostely v M. 1883 uzavřena smlouva na pozemky pro sv. Pavla (zdarma pod podmínkou zahájení do 15 let). V architekt. soutěži zvítězil Georg Hauberrisser. Stavební inženýr Eduard Schneider (předtím manažer na farním kostele Sv. Anny) pověřen 1892 dohledem. Základní kámen 1892. Stavba kostela postupovala rychle i přes nepříznivé podloží. 1893 Schneider zemřel, po několika měsících převzal řízení Felix Swoboda a stavba pokračovala. 1899 už mohla být budoucí mariánská kaple využita jako dočasný kostel. 1899 první bohoslužba. Po 1900 dokončena loď. 1903 vysvěcen hlavní oltář. 1905 farním kostelem. Slavnostně otevřen 1906 za přítomnosti téměř kompletní královské rodiny Wittelsbachů. Během 2. sv. války těžce poškozen, většina vybavení ztracena, vč. hl. oltáře. 1950 obnoven a modernizován. Převládajícím architektonickým stylem nových kostelů okolo 1890 sloh neorománský, především z politických důvodů. Po založení Německé říše 1871 jako následník románského slohu zdůrazňoval věrnost dynastickým pravidlům a kontinuitu se Svatou říší Římskou.