Kostel sv. Ludvíka

Cestou do Anglické zahrady jsme se nejdřív ještě zastavili v chrámu sv. Ludvíka se zajímavým presbytářem (celé jeho pozadí tvoří jeden velký obraz).

Oltářní freska považována za druhou největší na světě. Postaven z iniciativy krále Ludvíka I., který stavbu po velkých složitostech prosadil pod hrozbou přemístění na universitu v Landshutu. Zákl. kámen 1829, vysvěcen 1844. Délka výstavby vč. klidové fáze s provizorní střechou atd. díky složitému politickému a sociálnímu prostředí). Kostel první budovou architekta Friedricha von Gärtnera v M. Trojlodní bazilika v neorománsko-byzantském stylu. Budova s ​​bílou fasádou a dvojicí věží připojena přes arkády na sousední budovy a tak dominuje jako jeden komplex třídě, na níž leží. Interiéru dominují byzantské fresky v modrých tónech z 1836 – 40 dle plánů Petera von Cornelius. Tématem křesťanská víra. Zbytek interiéru v kontrastu k rušné tepně Ludwigstraße před dveřmi kostela. 1903 – 4, rekonstrukce interiéru. Fresky v lodi považovány za málo pompézní, proto doplněny. Během 2. sv. války kostel těžce poškozen, pak do 1949 americký posádkový kostel, 1948 opravena střecha, přestavěn 1954, 1957 posvěcen nový oltář. 2008 – 9 rozsáhlá obnova historického zastřešení, odstranění azbestu. Mozaika ze 60.000 barevných dlaždic. Motiv propletených křížů a hvězd historicky přesně rekonstruován ze spec. vyrobených cihel. Hrob Romana Guardiniho, který zde působil jako kazatel.