Regensburg

Bez problémů jsme objevili vhodné parkoviště v objektu Arcade, souvisejícím se supermarketem typu Vaňkovka. A pak se dokonce ukázalo, že je objekt nadzemním tunelem propojen se sousedním vlakovým nádražím. Protože jsme měli půjčené mapky, nebyl žádný problém. Přešli jsme po mostě přes železnici a ponořili se do ulic města. Jako vždy mu člověk musel nejdřív "přijít na chuť". Nejprve jsme navštívili karmelitánský kostel. A to bylo hned vedle Alte Kapelle, jednoho z význačných turistických cílů. Nádherný kostel, někdo by řekl až přehnaně zlatý. Na přilehlém náměstíčku jsme uviděli pěknou cukrárnu, kterou jsme si předběžně vyvolili pro odpolední kafčo. A pomalu pokračovali dál. Vedle Römerturm ke katedrále. Už z dálky jsme viděli špičky jejích věží (prázdné kamenné konstrukce), teď jsme stáli u ní. Nádhera. Jako vždy tady v Německu vypadala vchodová vrata, jako by byla zamčena na sedm západů a přitom byla otevřena. Když jsme vstoupili, zaskočila nás téměř naprostá tma. Trvalo nám hodnou chvíli, než jsme se v tomto starobylém prostoru rozkoukali. Opravdu strhující. Protože jsme posléze objevili i český letáček, mohli jsme si prohlédnout i zajímavá místa – oltář, okno svatého Petra a smějícího se anděla. Jinak jsme viděli uvnitř kostela zajímavý úzký ochoz okolo téměř celé katedrály, nové varhany vpředu vlevo, kryptu s hroby dole a další zajímavé věci.

Vedle katedrály jsme objevili ještě menší Kolegiátní kostel sv. Jana, který nás samozřejmě výsostně zaujal už tabulí u vchodu, vyvedenou v latině, němčině a češtině, pojednávající o křtu českých pánů v Řezně. Vevnitř s kryptou s hrobkami místních kněží. A úzkou uličkou se zajímavými obchůdky jsme pokračovali dál, se stále silnější myšlenkou na jídlo (které jsme tentokrát měli pořízeno po studenu). Pak jsme zabočili do úzké malebné ulice směrem k řece a hle, krásný vnitroblok mezi stařičkými domy s dětským hřištěm, ohraničeným živým plotem a disponujícím lavičkami. I rozložili jsme se zde k obědu – který neměl chybu. Pak na most. Vzali jsme to nejdřív ne úplně přesným směrem, takže jsme se od kýženého mostu vzdálili (a došli až k pěší lávce naproti evangelického kostela sv. Oswalda), ale to vůbec nevadilo. Prošli jsme se kolem řeky, polaškovali s racky, holuby a kačenami (ale měli jsme k tomu jen trošku drobtů) a prohlédli si tak další kousek města.

Pak jsme vyšli na most, který je starobylejší než ten náš Karlův, také jednodušší a "obyčejnější". Na něm jsme trochu pochodili a já, dívaje se na řeku a ostrovy, přes (na) něž most vede, jsem vymyslel trasu. Sešli jsme tedy z mostu příčným sjezdem na jeden ostrov, na něm jsme prošli pár uliček, až jsme se dostali na úzký pás pevniny, který vedl nazpět pod most a pak dál, až se rozšířil na další část ostrova. Tu jsme taky trošku prošli, pak jsme na chvilku sedli na lavičku a prohlíželi jsme naproti zakotvený krásný kolesový parník (posléze jsme od druhého břehu zjistili, že je to muzeum), abychom se pak dostali na další most (s dalšími pěknými pohledy na město a katedrálu). Sešli jsme, prohlédli pár uliček a obchodů, a už jsme byli v té předem vyhlédnuté cukrárně. A pak jsme procházeli do zatím neobjevené části města krásnými uličkami. Zastavili se před divadlem, navštívili kostel sv. Jakuba se skleněným uzavřením portálu a pak už směřovali k zámku. Tady jsme trochu nahlédli do nádvoří, ale marně jsme se odkudkoli pokoušeli dostat do kostela. Prostě se to nedalo. A tak jsme prošli okolo tohoto festovně zabukovaného zámeckého areálu směr autíčko.

Po této návštěvě už následovaly tři další (Regensburg si to určitě zaslouží). Při nich jsme už parkovali ve vhodnějším parkovacím domě ne Dachauplatz. Nejdříve jedna s kamarády - ta se odehrála vlastně ve stopách té návštěvy první. Ale ty další, se sestrou a švagrem a s dcerami a zetěm, byly již podstatně širší a objevili jsme při nich řadu nových míst. Erhardovu kapli, pozoruhodný Niedermünster (s řadou pohřbených), (příjemnou historickou restauraci přímo "ve stínu věží dómu" s dobrým kafíčkem apod.), zbytky původní brány římského tábora Porta Pretoria ve spodní části Bischofshofu, Würstkuchl (kde jsme chtěli ochutnat místní würsty se zelím, ale dopadlo to pak jinak), či solnou sýpku. Most se generálně rekonstruuje, takže se chodí po provizorním mostku sousedním. Na opačné straně mostu jsme zašli do známé Spitalgarten, kde jsme si popřáli skvostné posezení při klobáskách se zelím, obadzdě apod., a samozřejmě i pivečku, konkrétně skvostném weissbierku. A pak jsme zašli ke Goliášovu domu a víc než dříve jsme pověnovali obytným patricijským věžím či radnici, kam jsme i nahlédli dovnitř. Je ale jasné, že ani tak jsme ještě zdaleka všechny krásy Regensburgu neobjevili. Zejména zůstává restem dnešní areál zámku Thurn-Taxisů, po staletí klášter, jedno z center německé víry, kulturnosti, vzdělanosti ...

Bavorské město na nejs ohybu Dunaje. Bylo zde centrum diecéze, do které české země spadaly před vyhlášením pražského biskupství (973). Historické jádro jedním z nejlépe zachovaných středověkých německých měst. Považováno za největší zachovalou celistvou středověkou zástavbu v Německu. Proto, i pro velký kulturní význam (v raném středověku duchovní centrum střední Evropy), bylo historické jádro na pravém břehu Dunaje (Altstadt) spolu s levobřežním Stadtamhofem (dnes po vybudování plavebního kanálu mezi Dunajem a Regennem ostrov) a částmi mezilehlých dunajských ostrovů Oberer Vöhrd a Unterer Vöhrd zařazeno 2006 na seznam UNESCO. Poblíž města se vlévá řeka Regen do Dunaje. R čtvrtým největším městem Bavorska s cca 150 tis. obyvatel. Jedno z nejstarších německých městských sídlišť a ve 12. – 13. stol. největší a nejbohatší město v j Německu. Již ve starověku zde keltské středisko s názvem Radasbona, později Ratisbona. Kolem 70 tu Římané založili vojenský tábor pro kohortu, který císař Marcus Aurelius 179 rozšířil na tábor pro legii s názvem Castra Regina (pevnost na řece Regen). Ve 4. stol. toto opevněné místo zničeno Germány. Poč. 6. stol. se na troskách římského tábora usídlili Agilolfingové, vévodové utvářejícího se kmene Bavorů, kteří v 7. stol. přijali křesťanství. 739 zde sv. Bonifác ustanovil biskupství. 788 ukončil vládu Agilolfingů Karel Veliký a R se stal jedním ze sídelních rezidencí Karlovců, později sídelním městem vládců vfranské říše. Sem 845 přišlo 14 českých velmožů, aby zde společně se svými družiníky přijali křest. 899 – 973 se součástí R diecéze staly i christianizující se Čechy. 973 v Praze založeno se souhlasem R biskupa Wolfganga (přes odpor kapituly) vlastní biskupství. Ve 12. a 13. stol. dosáhl R vrcholného rozkvětu. Rozšiřoval obchodní vazby, spojení přes Brennerský průsmyk navázáno mj. s Benátkami. Ve 12. stol. zde postaven první kamenný most, jehož architekt postavil mj. Juditin most v Praze. Pro Prahu představoval R bránu na z. Město se postupně osvobozovalo z moci bavorských vévodů i R biskupů, až se 1245 stalo svobodným říšským městem. Ve 14. stol. je však zastínily tehdy se rychle rozvíjející Augsburg a Norimberk. 1542 přijala městská rada dočasně luterské vyznání. 1663 – 1802 R stálým sídlem říšského sněmu. 1803 ztratil status svobodného města a jako světské knížectví připadl mohučskému arcibiskupovi Theodoru Karlovi von Dahlberg. 1809 R dobyt Francouzi a 1810 připadl Bavorsku.

Steinerne Brücke (Kamenný most)

Postaven 1135 – 46. Nejstarší dochovaný a dodnes používaný most na s od Alp v Bavorsku, který se stal vzorem pro stavbu dalších mostů i jiných evropských zemích (Londýn, Avignon) a pravděpodobně i Kamenný most v Písku, Roudnici nad Labem a Karlův most v Praze. Díky tomuto gotickému mostu město zbohatlo, na výběru mýta.

Dom St. Peter

Dominanta města; jedno ze stěžejních děl bavorské gotiky (2. pol. 13. stol. – 1525, věže 1859 – 69). Největší chrám v Řezně, tvořící pomyslné srdce města (byť neleží v jeho středu). Gotická katedrála ve „francouzském stylu″ (údajně jediná v Bavorsku) na místě starší předrománské baziliky, ze které se zachovala zejména tzv. Oslí věž, Eselsturm, při s průčelí příčné lodi a v kryptě pod hlavní lodí fragmenty tří sloupů oddělujících střední a jižní loď. Katedrála byla stavěná od pol. 13. stol. až do 1520, věže a štíty příčné lodi dokončeny až 1859 – 72. Z vnějšku chrámu upoutá především množství soch svatých, bohatě zdobené portály, ale také řadou plastik a reliéfů různých démonů, draků a dalších příšer. Interiéru dominuje hlavní stříbrný oltář. Zajímavostí je chrámová studna. Chrám sloužil jako pohřebiště řezenských biskupů. Kostel i krypta volně přístupné.

Niedermünster (Dolní katedrála)

Areál jednoho z nejstarších klášterů v Řezně se nalézá v severovýchodním rohu bývalého římského tábora. Dnešní románský kostel Nanebevzetí PM (Maria Himmelfahrt) a sv. Erharda z konce 10. stol., přestavěný po požáru v pol. 12. stol. a upravovaný barokně v 17. a 18. stol., stojí na místě malého kostelíku z konce 7. stol. s hrobem biskupa sv. Erharda (základy tohoto kostela, jež byl zřejmě součástí agilolfingské falce, objeveny archeologickým výzkumem pod s lodí dnešní baziliky). V kostele je kromě sv. Erharda pochován i blahoslavený biskup Albert z Cashel, Jindřich I. Bavorský († 955), jeho manželka Judita či jejich dcera Gisela Burgundská. Ženský klášter vznikl při kostele koncem 9. stol., zrušen 1803, dnes slouží jako sídlo biskupa. Součástí kláštera i románský objekt vystupující na severní straně před starou římskou hradbu – bývalá kaple sv. Georga a Afry.

Römerturm

Postavená kol 1200, pozůstatek vévodského dvorce Wittelsbachů na místě původní vévodské falce Agilolfingů, později využívaný vfranskými králi a císaři.

Falc

Založili v prostoru dnešního náměstí Alter Konmarkt pravděpodobně již v 7. stol. Agilolfingové (o její lokalizaci se vedou spory). Koncem 9. stol. se sídlo vládců přesunulo do oblasti sv. Emmerama, do těchto míst se vrátila 976 a existovala až do 1245. Jejím nejnápadnějším pozůstatkem je mohutná, 30 m vysoká hranolová věž Römerturm (Římská věž) na západní straně náměstí. Její dnešní podoba pochází až z doby kolem 1200, odlišné zdivo z velkých kamenných kvádrů v dolní části věže je však prokazatelně starší, snad z doby karolínské (jméno „římská“ je omyl, z doby římské dle odborníků určitě nepochází, byť v prostoru náměstí se nalezly mimo jiné pozůstatky jakéhosi honosného římské stavby, snad sídla prefekta). Věž, která údajně tvořila sz roh karolínské falce, byla zřejmě obytná (v prvním patře je údajně dochován krb). J od věže se nachází Herzoghof (Vévodský dvůr) s reprezentativním sálem z doby kolem 1210. Ještě počátkem 20. stol. šlo o čtyřkřídlý palácový komplex, větší část ho však byla koncem 30. let zbořena, takže dnes zůstalo zachováno pouze v křídlo. K falci patřily i Alte Kapelle, kostel sv. Ulricha a v nejstarší fázi snad i Niedermünster.

Alte Kapelle

Kostel PM, zvaný Alte Kapelle, uzavírá Alter Konmarkt na j. Dle tradice stojí na místě antického chrámu boha Juna, dle jiné legendy v místě, kde biskupem Rupertem pokřtěn vévoda Teod II. s rodinou, čímž položeny základy christianizace Bavorska. Středověké listiny ho považují za „nejstarší kostel v Bavorsku“. Ve skutečnosti však postaven jako součást (hradní kaple) falce zřejmě až kolem 875 Ludvíkem Němcem. Když se však falc koncem 9. stol. přesunula do oblasti sv. Emmerama, kostel zpustl, takže ho znovu vystavěl až poč. 11. stol. císař Jindřich II., který v něm umístil zázračný obraz PM s Ježíškem – dar papeže Benedikta VIII. ke své korunovaci (1014). Kostel, podřízený atypicky biskupství Bamberskému, pak mariánským poutním místem. Románská bazilika z 2. pol. 12. stol. tvoří z část dnešního chrámu, v část (kněžiště) přistavěna goticky v pol. 15. stol. Celková podoba kostela dnes rokoková z 1747. O samotě stojící kamenná hranolová zvonice s velkou pravděpodobností již z 9. stol., horní část dostavěna na přelomu 12. a 13. stol. V kostele nádherné náhrobní kameny R měšťanů.

Kostel sv. Ulricha

Kostel v s sousedství Römerturm byl postaven kolem 1225 jako součást falce na samé hranici mezi vévodským a biskupským územím. Představuje přechod mezi románským a gotickým slohem. 1824 zrušen. Od 1986 v kostele expozice Diecézního muzea (www.bistumsmuseen-regensburg.de).

Patricijské věže

R kupců z období středověku (jedinečný úkaz s od Alp).

Římské opevnění

Tábor Castra Regina byl téměř čtvercového půdorysu, obehnaný hradbou se zaoblenými rohy, se čtyřmi branami v osách. Tato hradba z velikých pravidelných kamenných kvádrů se velmi dobře dochovala zejména na východní straně včetně sv a jv nároží. Malý fragment zazděný do zdiva domu je k vidění též na j straně nedaleko bývalé Petrské brány (Petrstor). Na s straně dochován pozůstatek brány Porta Preatoria.

Porta Praetoria

Fragmenty s (postranní) brány římského tábora, zazděné do s křídla Biskupského dvora (bývalého pivovaru). Spolu s Porta Nigra v Trieru (Trevíru) jediné dvě dochované římské brány na s od Alp. Pozůstatky brány objeveny při rekonstrukci biskupského pivovaru 1885. Následně obnovena, dnes slouží jako přístup do Biskupského dvora z ulice Unter den Schwibbögen.

Bischofshof

Čytřkřídlý obdélný areál s od Dómu, přistavěný k bývalému opevnění římského tábora. Jeho součástí (jz nároží) též kaple sv. Jana Křtitele (St. Johann) – původně z poč. 12. stol., dnes v barokní podobě. V bývalé biskupské rezidenci Domschatzmuseum (Katedrální muzeum – www.bistumsmuseen-regensburg.de).

Erhardikapelle

Románský kostelík z 2. pol. 10. stol.  východně od Niedermünster, přímo nad hradbou římského tábora. Přístup z ulice Erhardigasse. Kdesi poblíž něj by měla být tzv. Erhardibrunen (Erhardova studna), kterou světec dle legendy sám vykopal.

Altes Rathaus

Komplex budov na Rathplatz, složený z několika odlišných různě starých částí. Základem se stal starý patricijský opevněný dům s věží z poč. 13. stol. Jz částí komplexu gotické křídlo s Říšským sálem (Reichssaal), v němž se scházel říšský sněm, v část barokní z 1. pol. 18. stol. Vznik radnice souvisí s povýšením R na svobodné říšské město 1245. Říšský sněm se v ní sešel poprvé pravděpodobně 1355, od 1594 se scházel výhradně zde a 1663 – 1806 (kdy rozpuštěn) radnice sídlem stálého říšského sněmu. Barokní křídlo vybudováno právě po zřízení stálého sněmu jako nové prostory pro městskou správu. V přízemí gotické části informační centrum, část radnice přístupná jako Reichstagsmuseum.

Neupfarrplatz

Náměstí takřka uprostřed Starého města. V jeho místech se ve středovku rozkládalo židovské ghetto. První zmínky o něm jsou již kolem roku 1000 (nejstarší zmínka o židovském osídlení v Německu). Po staleté zde žili Židé pod ochranou císaře a soužití s křesťanskou většinou bylo celkem pokojné. Vztahy se začaly zhoršovat koncem 15. stol., kdy bylo město v hospodářském úpadku. 1519, když zemřel císař Maxmilián I., využili měšťané situaci, Židy vyhnali a ghetto srovnali se zemí. Na jeho místě vzniklo náměstí, v jeho středu kostel Neupfarrkirche („Nový farní kostel“). Kostel, postavený 1540 jako poutní (údajně na památku zázraku, který se stal při bourání synagogy), je od 1542 protestantský (jako první ve městě). Z budov lemujících náměstí nejhonosnější Loeschenkohl Mansion na j straně – palác z 18. stol., postavený pro bankéře a obchodníka Hieronyma Löschenkohla. Z od kostela v dlažbě náměstí zvýrazněný půdorys zbořené synagogy. Pod náměstím rozsáhlé vykopávky římských a středověkých židovských staveb, část z nich spolu s podzemním krytem z 1949 jako „Document Neupfarrplatz“ přístupná veřejnosti. V podzemní expozici mimo jiné též část zde nalezeného zlatého pokladu (624 zlatých mincí) z konce 14. stol.

Kostel sv. Emmerama

Jeden z nejstarších kostelů ve městě, na jeho jižním okraji v areálu bývalého stejnojmenného benediktinského kláštera. Kostel souvisí s hrobem sv. Emmerama (Jimrama), který byl zavražděn 652 a pohřben na hřbitově který byl v těchto místech již v době římské. První kostel vznikl nad jeho hrobem ještě do konce 7. stol. (dle jiné verze zde byl kostel sv. Jiří již v pol. 7. stol. a právě do něj bylo Emmeramovo tělo přeneseno). Ve 2. pol. 8 stol. zde byl vybudován v karolínském slohu nový kostel, z něhož se dochovala kruhová krypta sv. Emmerama pod apsidou (z téže doby je snad i přilehlý fragment zdi). Koncem 10. stol. byl přestavěn na trojlodní baziliku v podstatě dnešní podoby, v pol. 11. stol. byl ještě přistavěna na východní straně příčná loď s kryptou sv. Wolfganga († 994). Mimo půdorys kostela, v návaznosti na „kruhovou kryptu“, je další krypta, v níž pohřben blahoslavený opat Ramwod († 1000). Vnitřní výzdoba kostela převážně barokní. Kostel významným pohřebištěm – kromě řezenských biskupů a opatů zde pochováni těž královna Hemma, manželka Ludvíka II. Němce († 876),  poslední dva příslušníci karlovské dynastie – císař Arnulf Korutanský († 899) a jeho syn, král Ludvík IV. Dítě († 911), vévoda Arnulf Bavorský řečený Zlý († 937) či svatá Aurelia (údajně dcera francouzského krále Hugo Kapeta, † 1027). Kostel vč. krypty sv. Wolfganga volně přístupný, krypty sv. Emmerama a bl. Ramwoda nepřístupné. K s straně kostela přiléhala dvoulodní hala z 11. stol., spojující vstupní bránu s bazilikou. Později zanikla, na jejím místě dnes úzký dvorek lemován stěnou s románskými sdruženými okénky, zachována pouze nejjižnější část, tvořící dnes otevřenou předsíň kostela. V nádvoří řada zajímavých soch a náhrobků. V od předsíně přiléhá ke kostelu bezprostředně druhý menší kostelík – sv. Ruperta (původem z 11. stol, v dnešní podobě převážně gotický). S od něj v zahradě o samotě stojící hranolová zvonice z 2. pol. 10. stol., obnovena 1575 – 9 (barokní lucerna 1732).

Bývalý klášter sv. Emmerama - Thurn und Taxis Schloß

739 zřízeno při kostele sv. Emmerama benediktinské opatství, které patřilo po staletí k nejdůležitějším kulturním centrům Evropy. Studovala se zde teologie, filozofie, matematika i astronomie, klášterní knihovna měla v držení jednu z nejkrásnějších knih středověku – Codex Aureus. Zároveň bylo až do 975 sídlem řezenských biskupů. Kolem 890 sem císař Arnulf Korutanský přesunul se sv části města i falc (císařské sídlo) – ta zde byla až do konce 10. stol. Po dočasném poklesu významu v 16. a 17. stol. klášter opět nabyl na významu v 18. stol., kdy se stal opět jedním z předních center vědy (mimo jiné meteorologie). 1812 klášter zrušen a přeměněn na rezidenci knížecí rodiny Thurn-Taxisů, jako zámek slouží dodnes. Část areálu, vč. křížové chodby původního kláštera a do rajského dvora v 19. stol. vestavěné pohřební kaple, přístupná turistům, v části muzeum, část hrabaty Thun-Taxisy stále obývána (údajně největší obývaný zámek v Německu). Součástí rozlehlý park.

Dominikánský kostel sv. Blažeje

Na náměstí Alberta Velikého (Albertus-Magnus-Platz) představuje jeden z nejkrásnějších německých raně gotických kostelů žebravých řádů z 13. století. Vnitřní prostor je velmi působivý svou přísnou prostotou a zdůrazňuje žebravý charakter řádu dominikánů ve všech dobách. V letech 1237 až 1240 zde působil sv. Albert Veliký, jeden z nejslavnějších místních rodáků.

Kaple všech svatých

V chrámovém ambitu – Významná románská centrální stavba stojí na v nádvoří křížové chodby v chrámovém kapitolním domě na adrese Domgarten 1 (Chrámová zahrada). Byla vystavěna jako pohřební kaple biskupa Hartwiga II. (1155 − 64). Jde o dílo lombardského stavitelského mistra z Coma. Malý centrální prostor je ve v oltářní nice vybaven oltářem, před nímž je uložen biskupův hrob. Na čtvercovou střední síň navazují krátká boční křídla s půlkruhovými oblouky, jež končí ve vestavěných půlkruhových apsidách. Střední část je rozdělena do osmiúhelníku, jenž je převýšen vrchní klenbou. Zachovaly se značné pozůstatky dobové malby zasahující celý prostor, jež musela být velice působivá. Motivem byli apoštolové slavnosti Všech svatých podle Janova Zjevení. Zobrazen je začátek Posledního soudu a příprava k záchraně vyvolených. Na vrcholu kopule se vznáší busta JK obklopená kolem dokola figurami andělů na hřebenech klenby. Na oltářní stěně stojí nad sluncem anděl v nadživotní velikosti. V obloukovém ostění před apsidami je zobrazeno označení andělem vyvoleného rodu izraelského. Tyto malby lze označit za hlavní dílo řezenského malířství kolem 1160.

Wurstkuchl

Slavná „Historická varna a výrobna klobásek“ se nachází nedaleko Kamenného mostu přímo na j břehu Dunaje. Dnešní dobře viditelná budova na východ od historické solné sýpky (Salzstadel) pochází ze 17. stol. a byla ve stejné době jako sousední budova napojena na tehdejší existující část opevnění Starého Města ze 14. stol. Archeologické vykopávky ukázaly, že úplně na stejném místě musel již dříve stát podobný podnik. Je doloženo, že právě během stavby Kamenného mostu a Katedrály ve 12. stol. zde dělníci a kameníci mohli chutným vařeným masem zahánět hlad. Také řada přístavních dělníků navštěvovala pravidelně vzhledem k blízkosti přístavu tento malý hostinec. V současné době vede hostinec rodina Schricker-Meierů – jako již po řadu generací – a hosté si zde pochutnávají zejména na jemných pečených klobáskách vlastní výroby s domácím kyselým zelím a hořčicí jako přílohou.

Solná sýpka

Vybudovaná 1616 – 20 stojí bezprostředně na v od Kamenného mostu a ještě dnes dokládá čilý obchod se solí, který zde v minulosti probíhal. V těsné blízkosti se nacházel jeřáb k nakládce lodí, v důsledku čehož byla sýpka nazývána „Jeřábní sýpkou“ (Kräncherstadel). Před třemi lety budova městem kompletně renovována. Století staré majestátní dubové fošny a piloty dokládají stavební umění středověku. Prostory vyzařují zvláštní atmosférou a jsou oblíbeným místem pro nejrůznější akce a slavnosti.

Goliášův dům (Goliathhaus)

Vybudován kolem 1260, patří díky malbě znázorňující boj Davida s Goliášem, která vznikla kolem 1573, mezi hlavní symboly města. Vedle domu Heuport je to největší městský hrad v Řezně a stojí na jižním opevnění starého římského tábora. Jméno však pravděpodobně nepochází z biblického eposu, ale spíš ze slova „Goliarden“. Tak se nazývali v 12. stol. putující studenti teologie, jejichž patronem byl právě Goliáš. V Řezně ležela jejich ubytovna pravděpodobně v blízkosti Biskupského sídla, takže je pochopitelné, že byl tento dům přistavěn. Je považován za rodový dům patricijské rodiny Tundorferů, později v rukách Dollingerů, Mallerů a norimberských Tucherů. Goliášův dům se nachází přímo v historickém jádru Starého Města. Pokud přijdete od Dunaje a podíváte se nahoru ulicí Brückstraße, můžete okamžitě spatřit působivé malby na fasádě rodové věže. V prvním patře Goliášova domu se nachází restaurace „David“, která láká kulinářskými lahůdkami a jedinečným pohledem na katedrálu sv. Petra i střechy Starého Města.

Patricijské věže – Zlatá věž

Patricijské věže R kupců ze středověku (jedinečný úkaz s od Alp). Bohaté patricijské rodiny vystavěly ve středověku tyto věže jako symbol svého postavení. Čím významnější rodina byla, tím výš se věž stavěla. Na R Starém Městě rodová věž z 2. pol. 13. Stol – Zlatá věž. Devítipatrová obytná věž vyčnívá svými 50 m daleko nad střechy města. Působivé vnitřní nádvoří otevřeno veřejnosti a je možné si je kdykoli prohlédnout. Na nádvoří se lze dostat z ulice Wahlenstraße nebo z uličky Untere Bachgasse.

Další

Doba kamenná a keltské památky v muzeu, římské zdi hned u silnice, doba raného bavorského vévodství a doba Karla Velikého v dostupném podzemí. Velkolepé budovy počínají dobou romantismu až po klasicismus, svědkové dvou tisíc let, kamenné "dokumenty". Jeden kámen jím opravdu je: zakládací tabule římského legionářského tábora "Castra Regina", zhotovený 179, v době, kdy byl Marcus Aurelius císařem. Prastaré město, metropole středověku. Strohá a impozantní "Porta Praetoria", kdysi s brána římského tábora, skoro nenápadný malý náhrobní kámen, a přece nejstarší svědectví křesťanství s od Alp. Místa, kde stály kdysi rezidence prvních bavorských vévodů a králů z rodu Karolingů. Radnice s velkým sálem, který se pak stal sálem říšským, kde se konal stálý říšský sněm. Kostely, na prvním místě vše převyšující gotický dóm, patricijské paláce s italskými elementy. Přibližně 900 let starý Kamenný most, počítán kdysi k divům světa; i Goethe přes něj vstoupil do tohoto starého města. A kolem opasek zeleně ve všech odstínech, pestré vzory květin a květů: aleje. Málokteré město se mu v tom vyrovná. Přitom na začátku nestálo plánovací oddělení městských úřadů, nýbrž dobrý nápad jednoho z knížat Thurn und Taxis. Před dvěma sty lety nechal místo m ěstských hradeb, které už byly zbytečné, založit první alej, poskytující ještě dnes radost domácím i hostům. Či nábřeží Dunaje a ostrovy v řece. Ernst Moritz Arndt byl už 1798 nadšen promenádou u řeky. Moudrý "tajný rada" Goethe to poznal hned, když při vstupu do R, při pohledu na Dunaj a jeho svahy mínil: "R má překrásnou polohu, okolí sem muselo město přilákat". Na druhé straně vábí kraj obyvatele i hosty do okolí. Zde R nabízí úrodnou rovinu "Gäuboden" na v (s rybníky a zasněnými zámky), předhoří Bavorského lesa na s (s turistickými stezkami), Jura na z (s romantickými údolími a starými mlýny) a zvlněný kraj na j.

Kneitinger

Malý rodinný pivovar s ročním výstavem cca 25 tis. hl piva, velmi agilní. Lahvová piva v místních obchodech a vedle pivovarské hospody, součásti pivovaru, provozuje i řadu vlastních restaurací ve městě a okolí, vč. zahrady zavřeného mnohem většího pivovaru Thurn und Taxis j od vlakového nádraží. Tradiční pivovarská hospoda s dlouhou chodbou s pitím na stojáka, tmavě obložené hospodské místnosti, čepování z dřevěných soudků. Už i ruské zájezdy, stále však atmosféra a stojí za návštěvu. Nedaleko na druhém břehu na Arnulfplatz další tradiční pivnice Kneitinger. Kneitinger Keller, GeKa GmbH, Frank Gebhard, Galgenbergstraße 18, 93053 R. Tel.: 09 41/7 66 80, kneitinger-keller@kneitinger.de, www.kneitingerkeller.de. Kneitinger am Arnulfsplatz, Familie Reichinger, Arnulfsplatz 3, 93047 R. Tel.: 09 41/5 24 55, kneitinger-arnulfsplatz@kneitinger.de, www.knei.de.

Pivovar Spital

Nevynechat toto další pivovarské místo (www.spital.de). Ač to vypadá podivně, spojení nemocnice a pivovaru funguje. Nadační pivovary v ČR fungovaly za 1. republiky, ale v Bavorsku nejsou neobvyklé. Pivovar vlastní katolická nadace provozující zároveň místní malou nemocnici a domov pro seniory. Většina zisků z pivovaru jde na provoz tohoto zařízení. Pivovar už z dálky rozpoznatelný dle typického sladovnického komína s kloboukem je na strategickém místě, na konci historického mostu přes Dunaj. Starý tradiční pivovar s asi 15 tis. hl ročním výstavem a velmi dobrým sortimentem. Má cenově přijatelnou hospodu obyčejného spíše venkovského rázu a hlavně krásnou pivní zahradu kde je v létě možné ve stínu stromů odpočinout u piva od turisty přeplněného centra a kochat se výhledem na panoráma. Gaststätte Spitalgarten, St. Katharinenplatz 1, 93059 R, Tel.: +49 (0)941 / 84774, info@spitalgarten.de, www.spitalgarten.de. Spitalkeller R, Alte Nürnberger Straße 12, 93059 R. Tel.: +49 (0)941 / 89059170, e-mail: info@spitalkeller.com, www.spitalkeller.com.

S pivovarskou tradicí téměř 800 let jde o jeden z nejstarších pivovarů na světě a samozřejmě nejstarším v R. Obzvláště populární je toto pivo v R a okolí, ale našel již přátele po celém světě. Kamenný most a katedrální věže byly vždy považovány za mezník R a slouží i jako znak Spitalbrauerei. Nejstarší pivovar v nemocnici a jeho nadace, jejich tradiční pivní zahrádky, nemocniční zahrada u Kamenného mostu. Ne nadarmo se říká, že kdo neprošel přes kamenný most a nebyl v nemocniční zahradě, R neviděl.