Füssen

Po přejezdu přes hory, kde jsme míjeli hromady sněhu vedle cesty, jsme dorazili do Füssenu, tam našli klidné parkovací místečko a vydali se do centra. Na zahrádkách seděla spousta lidí, takže jsme tam na kafčo neusedli a zastavili se až ve zvláštním obchůdku se sladkými koulemi a dvě si koupili. Pak jsme zašli ke kostelu sv. Manga, pochutnali si tu na jedné kouli (typu božímilosťového) a pak vstoupili do pěkného kostela, kde nás mj. zaujaly zvláštní příšery, držící po stranách oltáře svíce, a také místnůstka, kde se sestavuje něco jako betlémy pro různá období ("krippe"). Zašli jsme pak nahoru do tzv. horního zámku se zajímavými perspektivními malbami na stěnách. Pak zas do centra, které se mezi tím zklidnilo, a mohli jsme tu tedy v pohodě sednout na kafčo, které nám donesli v krásných šálcích na krásných podnosech. A pak jsme prošli ještě kousek malebného města, na semaforu překvapili osádku zde stojícího auta se zlínskou značkou ("ahoj Zlíňáci") a už cesta nazpět.

Malebné historické město s cca 15 tis. obyvatel, 808 m n. m. vysoko v podhůří bavorských Alp, na řece Lech, u rakouských hranic (začíná zde tunel směrem do 1 km vzdáleného Tyrolska). Nad městem středověký hrad s galerií a ve městě zbytky bývalého kláštera St. Mang (Sv. Magnus). V okolí řada jezer. F leží při staré římské cestě Via Claudia Augusta z Itálie do hlavního města Raetie, dnešního Augsburgu, osídlen už ve starověku. 748 zde založil mnich a misionář sv. Magnus (St. Mang) poustevnu, kolem níž pak vznikl benediktinský klášter. F se pomalu rozvíjel, až v 13. stol. městem, 1295 se zmiňují jeho práva. Město pak připadlo arcibiskupům augsburským, kteří zde 1486 – 1505 dali vybudovat pozdně gotický hrad. Už v 16. stol. zde kvetlo houslařství a 1562 vznikl vůbec první cech loutnařů. 1696 – 1726 klášter s kostelem barokně přestavěn a rozšířen. Při sekularizaci 1802 klášter zrušen, 1805 F v Bavorsku. Koncem 19. stol. dal cca 4 km od města král Ludvík II. vystavět romantický zámek Neuschwanstein. Königswinkel kolem F a Neuschwansteinu jednou z nejkrásnějších bavorských krajin: velehory, kopcovité předhoří Alp a sem je vsazen Lech a více než deset jezer. Přímo nad městem vysoké hory a místo oblíbeným cílem turistů. V okolí několik menších lyžařských středisek. Nejbližší areál Schwangau – Tegelberg (asi 5 km v). Víc na www.stadt-fuessen.de.

• Historické Staré město: Centrum není rozsáhlé, ale tvoří ho krásné historické domy. Obzvláště výstavní ulice Reichenstrasse v samém jádru. Tiché uličky, rušná náměstí chráněná městskými hradbami.
• Horní zámek: Z 1486 – 1505, rozsáhlý pozdně středověký hrad nad historickým centrem F. Díky rozsáhlým freskám na fasádě považován za jednu z nejzajímavějších ukázek pozdně gotického civilního stavitelství. 1313 – 1802 letním sídlem biskupů z Augsburgu. V 16. stol. patřil k nejvýznamnějším středověkým hradům Švábska. V barokní době zčásti přestavěný, dnes zde obrazárna. Za zmínku stojí malby iluzionistů. "Rytířský sál" sloužil jako reprezentativní slavnostní sál. Umělecká díla pozdní gotiky a renesance v s traktu.
• Zajímavá kašna.
• Vodopád a soutěska řeky Lech, která zde vytéká z jezera. Řeka Lech, pramenící v Lechtalských Alpách v Rakousku, je třetím nejdelším přítokem Dunaje na území Německa. U F vstupuje z Rakouska na území Německa. Kousek za hranicemi padá z cca 12 m vysokého vodopádu, míjí F a vlévá se do Forggensee
• Forggensee – největší z řady přehradních jezer na Lechu, hned za F. Pěší procházky či cyklistické projížďky kolem jeho břehů přes malebné vesnice či k přehradní hrázi ideálním rodinným výletem. Lodní linka, která od začátku června do poloviny října spojuje místa kolem jezera. Pohledy z paluby na hory, zámky Neuschwanstein a Hohenschwangau, siluetu F a či horské štíty v pozadí stojí za to.
• Hopfensee – jedno z nejteplejších jezer celého bavorského předhůří Alp. Spolu s malebným střediskem Hopfen am See (6 km od F) to z něj činí ideální místo pro dovolenou spojenou s koupáním, surfováním či rybařením. Kolem jezera pohodlné cesty pro procházky či projížďku na kole. Městečko si díky poloze na břehu jezera s výhledem na alpské velikány a nábřežní promenádě se sympatickými restauracemi, kavárnami a penziony získalo přízvisko "Allgäuská riviéra". Na kopci nad jezerem, jen kousek od městečka, zříceniny původního hradu, z nichž se nabízí krásné výhledy na jezero a dvoutisícové alpské vrcholy, ideální výchozí bod pro volnočasové aktivity. Jakož pitné a vzdušné lázně městečko i ideálním cílem zdravotní dovolené. Jeden z nejkrásnějších kempů Evropy.

Bývalý benediktinský klášter ve F v diecézi Augsburg založen v 1. pol. 9. stol. jako proprietární klášter biskupů v Augsburgu. Vznik sahá k sv. Magnusovi poustevníkovi, který zde nechal vystavět poustevnu. Po smrti zůstalo jeho tělo neporušené, jako doklad svatosti a vytvořilo duchovní základ kláštera. Založení opatství ale bylo motivováno nejen nábožensky, v pozadí byly i politické zájmy. Nachází se na hlavní středověké silnici z Augsburgu přes Alpy do s Itálie, nedaleko průlomu Lechu přes Alpy. Byl to strategický bod. Historie opatství ve středověku bylo charakterizováno snahami po skutečném životě podle pravidel sv. Benedikta. Tak byla komunita mnichů v průběhu staletí opakovaně uzavřena reformními hnutími, která měla za cíl návrat ke kořenům benediktinského života. Ekonomický boom se projevoval v nových stavebních zakázkách a umění. Protireformace našla svůj výraz v konstrukci mocného barokního kláštera z 1696 – 1726, dominujícímu spolu s vysokým hradem městu F. Opat Gerhard Oberleitner (1696 – 1714) usiloval o dobudování kláštera, čímž zamýšlel "vzbudit závist ve všech milovnících umění". Architekt Johann Jakob Herkomer (1652 – 1717) vytvořil z nepravidelného středověkého opatství symetrický komplex. Transformace středověké baziliky v barokní kostel architektonickým symbolem kultu sv. Manga. Zcela přestavěná budova kostela monumentálním relikviářem světce. Z dřívější doby zachovány jen středověké základy a románská krypta z 9. – 11. stol. V 2. pol. 18. stol. se posiluje sociální funkce: pastorační péče, vědy, hudby a vzdělávání. Opatství lze charakterizovat jako dominantní a ekonomické centrum, jako kulturní ústřední kontaktní místo a centrum víry. 1802 získal v důsledku napoleonských válek a míru v Lunéville klášter do držení knížecí dům Oettingen – Wallerstein. Krátce nato klášter rozpuštěn a musel být vyklizen (1803). 1839 koupil sv. Manga od království bavorského Chamberlain Christoph Friedrich von Ponickau, předtím však 1837 bývalý klášterní kostel předán farnosti. Od té doby, bývalý benediktinský klášter rozdělen mezi dva vlastníky. Nyní je druhým vlastníkem město. Např. knihovna byla při sekularizaci přemístěna a dnes je součástí knihovny Oettingen-Wallerstein z větší části v Augsburgu v univerzitní knihovně. Malá, nejcennější část rukopisů, přišla jako dar archivu diecéze Augsburg. Bývalý klášter: Rozsáhlá barokní budova, dnes radnice a městské muzeum. Barokní krásy, výroba louten a houslí, F tanec mrtvých.