Maria Dreieichen

1656 Matyáš Weinberger umístil na základě vnitřního poky­nu svou z vosku ulitou Pietu na trojkmenný dub, který stál tam, kde je dnes oltářní prostor poutního kostela. (zbytky du­bu ve výklenku za oltářem). Bylo to šťastné řízení Boží, že se toto místo nalézalo v blízkosti tradiční poutní cesty Moravanů do Mariazell. Starý název trasy je „Česká cesta". Moravští poutníci nazývali milostnou sochu „Panna Maria Třídubská".1680 byly úderem blesku zničeny koruny stromu i vosková socha. Dnešní milostná socha, vyřezaná z lipového dřeva, byla potom vystavena v dřevěné kapli.1733 dokončena první kamenná kaple.Od 1740 převzali duchovní správu poutního mí­sta benediktýni z blízkého kláštera Altenburg. 1744 položen základní kámen dnešního poutního kostela. 1784 zákaz poutí císařem Josefem II. Putování k „Bolestné Matce Boží Třídubské" navzdory tomu neustalo. Kolem 1850, s ukončením "josefínské éry", došlo k velkému rozkvětu poutního života. Zvláště je nutno zmínit od 1854 nepřerušeně konanou pěší pouť waldviertelské farnosti Gross-Siegharts (rodiště vítěze nad josefínskými omezeními v duchovní správě faráře Michaela Brennera 1806 - 68) a německé i české poutě z jižní Moravy. Německy mluvící Jihomoravané přicházejí každoročně od 1945 jako "z vlasti odsunutí" ze všech míst jejich nového domova. 1957 povýšení na papežskou baziliku u příležitosti 300 letého nepřerušeného trvání poutí. Světlo Mariánského roku, zapálené v Římě papežem Janem Pavlem II., hoří od adventu 1987 v lampě před oltářem Neposkvrněné na pravé straně lodi. 1998 posvěcení okenní vitráže s vyobrazením patronů Evro­py sv. Benedikta a sv. Cyrila a Metoděje papežem Janem Pav­lem II. v St. Pölten (zpovědní kaple). Úcta těchto svatých odpovídá zcela geografické a historické situaci Maria Dreieichen. 2004 „Pouť národů" do Mariazell, v rámci Středoevropského katolického dne, krátce po přijetí jejich země do EU, se stala zvláště pro české poutníky aktuálním pokračová­ním jejich náboženské tradice. 200 převážně mladých katolíků mělo na své pětidenní pouti do Mariazell první zastávku v Maria Dreieichen. Ostravsko-opavský biskup, který je doprovázel, posvětil tehdy kříž pro východní kostelní věže před jeho nasazením na vrchol. Do tradičně vkládaného pouzdra s dokumenty je přiložen list s 200 podpisy poutníků jako důkaz ochoty ke smíření a dopis Spolku odsunutých Jihomoravanů, psaný s nadnárodní velkorysostí spojující z vlasti odsunuté křesťanské rodiny. Mnozí lidé putují jednotlivě, ale i společně (asi 150 ohlášených skupin za rok). Po politickém převratu sem přicházejí česky mluvící Jihomoravané jako dříve bud přímo na Českou pouť nebo při cestě do Mariazell.