Vöcklabruck

Nevelké, skoro již bavorské město. Zastavili jsme se v cukrárně na (skoro již bavorské) kapučíno s nějakým tím bäckerem a pak došli nad město do starého poutního chrámu s naprosto nezvyklými dvěma věžemi za sebou. A pak zase jinými místy nazpět. I pěkný farní kostel.

Okresní město v Hausruckviertelu, v centrálním předpolí Alp 433 m n. m., u řeky Vöckla, v údolí řeky Ager, druhá nejdůležitější hospodářská oblast Horních Rakous. Důležité správní, obchodní a školní město (12 tis. obyvatel). Blízko jezera Attersee, Mondsee, Traunsee … Turistická brana do Solné komory (součást s vápencových Alp, její reliéf tvoří tektonické jezerní pánve, vzájemně oddělené jednotlivými vápencovými hřbety.). Území osídleno již Kelty. Římané kol 15 n. l., od té doby tato část pojmenována Noricum. Když ke konci 5. stol. útokem germánských kmenů římská správa poražena, začaly dějiny bavorské kolonizace, která působí na skladbu obyvatel až dodnes. Oblast Vöckly a Ageru je nejstarším bavorským sídlištěm. Jméno města jako Pons Veckelahe poprvé 1134. Důležitou stavbou Schöndorferský kostel – uváděn již 524. V pamětní knize kláštera Mondsee odevzdací listina, kterou zbožný muž Mahtuni jednu část dědictví, kterou tvoří pozemky, lesy a jiné cennosti v Attergau v obci Puhilesphah (dnes Pilsbach), převádí na klášter. Tato smlouva obnovena 824 v kostele Scugindorf, dnešní Schöndorf. Smlouva obsahuje první zmínku o osídlení v „Schöndorfer Kirche". 1134 – 43 nechal poutník z Wengu u mostu nad Vöcklou u levého břehu postavit útulek, nejstarší v Horních Rakousích a třetí nejstarší v německé jazykové oblasti. Náměstí asi plánovitě založené ve 12. stol. Babenberky, kteří získali místo do vlastnictví od hraběte z Regau. V asi nebyl ještě městem, ale v 14. stol. se z městyse vyvinul. 1358 v roce úmrtí vévody Albrechta II. Habsburského „Moudrého“ (1298 – 1358) již V městem byl. Albrecht a jeho syn Rudolf IV. Habsburský (1339 – 65) byli velkými příznivci města a proto jsou stylizováni jako rytíři v městském znaku. I císař Maxmilián I. Habsburský se spřátelil se zámeckým pánem nedalekého zámku Wartenburg Wolfgangem von Polheim. Podporovali město a zdržovali se tu. Na městskou věž nechali připevnit erb. V 16. a 17. stol. osudy města spjaty s reformací, následnými válkami a selským povstáním. 1570 velká část obyvatel protestantská, farní úřad podřízen katolickému klášteru sv. Floriana, což vedlo ke stálým konfliktům. 1620 císař Ferdinand II. Štýrský (1578 – 1637) dal "zemi pod Ensí" bavorskému vévodovi Maxmilianu I. Bavorskému (1573 – 1651) jako protislužbu za podporu v bitvě na Bílé hoře. Maxmiliánův místodržící Adam hrabě von Herberstorff vsadil na protireformaci. Povstání rolníků proti vynucené rekatolizaci vyvrcholilo "Hornorakouskou selskou válkou" 1626. Po zániku vlády 1628 a dalších krvavých bojích mezi rolníky a vojskem 1632 byl V na konci třicetileté války ještě jednou zastaven, když Ferdinand II. potřeboval peníze kvůli armádě proti Švédům. Město se oddělilo ze spolku zemských knížecích měst, zubožené a po válkách se jen těžce zotavovalo. Teprve 1718 byl císař Karel VI. Habsburský (1685 – 1740) opět zvolen a město dostalo zpět status a privilegia. Za napoleonských válek opět velké škody, vyplenění. Až po míru 1809 připadlo Francii, aby se zase vrátilo do Bavorska. Vídeňským kongresem přišel V opět k Rakousku – definitivně. 1893 založeny závody Hatschek. Ze směsi azbestu a cementu se vyvinul materiál firemním jménem Eternit, který dosáhl světový úspěch. 1903 si tento vynález nechal patentovat Ludwik Hatschek, rodák z Olomouce. 1941 – 2 ve Wagrainu pobočka Koncentračního tábora Mauthausen. Asi 300 vězňů tu bylo na nucených pracích na cestách a stavbě mostů. Po 2. sv. válce město jen málo poškozené; odsunutí z východu. Vznikaly nové městské části Schöndorf a Dürnau, kde dnes žije víc než polovina obyvatel V. Pamětihodnosti:

• Pozdněgotický městský farní kostel (Ulrichkirche): Z 15. st. s barokním interiérem.
• Mariä Himmelfahrtskirche: S nádhernou sochou PM z 15. st.
• Náměstí s freskami na městských věžích: Objeveny 1960 a pocházejí asi z 1502, jsou od tyrolského dvorního stavitele Jörga Kölderera, který také fresky prováděl v Saggenburgu v Innsbrucku (již 1766 zničené).
• Ägidiuský kostel: pozoruhodný barokní kostel na levém břehu Vöckly, centrální stavba v půdorysu kříže, postavil 1688 – 91 Carlo Antonio Carlone, vyzdobil Giovanni Battista Carlone (jeho bratr) štukatér a s freskou od Carlo Antonio Bussi.
• Schöndorferský kostel: Postavený před 824 a v raném středověku opevněný.
• Místní muzeum: Nabízí průřez selského a občanského života a bydlení v regionu. Dále objemné sbírky zbytků staveb u Attersee, k nahlédnutí pamětní místnost skladatele Antona Brucknera.
• Muzeum odsunutých z vlasti.
• Protestantský mírový kostel.
• Zámek Wagrain.