Ried im Innkreis
Rozhodli jen pro Ried am Innkreis, město ještě v Rakousku, ale už na Innu. Tam jsme tedy také zastavili, po trochu problematickém objíždění města s různými objížďkami v centru. Museli jsme rozměnit drobné na parkovací poplatek a pak už do centra. Chtěli jsme se tu také zastavit na nějaké to kafčo. Šli jsme po náměstí, na kterém byl prostřený červený koberec (chystala se nějaká akce na večer), zašli jsme do kostela (ale dovnitř jsme se nedostali – tuto, v Německu a Rakousku, neobvyklost nám posléze vysvětlil přítel nějakými problémy v interiéru), viděli zajímavou radnici, kašnu s mlynářovým synem křižákem Dietmarem s botou napíchnutou na kopí (namísto korouhve, čímž se zasloužil o vítězství) a holky ještě zaskočily koupit zubní pastu. Příhodnou cukrárnu jsme ale nenašli a celkově jsme konstatovali, že toto město patří spíše k těm (v Německu a Rakousku) méně zajímavým, i když svou atmosféru má také.
Oblast obývána původně Kelty, nejsou však žádné archeologické nálezy z té doby. 15 př. Kr. dobyli Innviertel Římané a oblast se stala součástí římské provincie Noricum. Město, ležící v Horním Rakousku, poprvé zmíněno 1140 jako sídlo pánů z Riedu. Po nich přešel majetek 1200 na 600 let bavorským vévodům. Po Těšínském míru 1779 připadl Innviertel Rakousku. Díky trvalému míru a vyjasnění hranic začal rychlý ekonomický rozvoj města. Po více než dvě století působila v Riedu slavná umělecká rodina Schwanthalerů. Její díla lze dnes vidět v muzeu Innviertler Volkskundehaus, ve farním kostele v Riedu a v mnoha kostelech v této oblasti. Kromě tradiční kultury nabízí Ried pestrou škálu zábavy. Stále zde také žije bavorské dědictví a dává městu s jeho starobylým náměstím a nádhernými fasádami zvláštní atmosféru. Ve městě kašna ze 16. stol. a řada měšťanských domů z 18. stol. Podle informace z 15. stol. byl mlynářský syn Dietmar 1191 bavorským vévodou Dietmar povýšen do šlechtického stavu a obdařen velkými majetky. Důvodem bylo pravděpodobně to, že Dietmar jako účastník třetí křížové výpravy 1189 - 92 se zasloužil o úspěch křesťanských vojsk. Když nepřátelé ukořistili zástavu křesťanského vojska, Dietmar nasadil botu na kopí a vyrazil statečně k útoku na město. Díky této náhradní "zástavě" dodal křižákům odvahu tak, že se jim podařilo město dobýt. Na jeho památku v jeho rodném městu dodnes stojí socha, připomínající legendu.
