Kitzbühel

Toto proslulé horské středisko jsme navštívili při našem zimním (ale nelyžařském) pobytu v Sankt Johannu in Tirol. Je to odsud jen pár minut vláčkem. Zřejmě jsme mohli vystoupit o zastávku dál, ale cesta podél řeky byla i tak příjemná a nepříliš dlouhá. V první ulici jsme objevili nějakou bäckerai a zastavili se tam. Pohodička. Když jsme vyšli, zesílilo chumelení a my procházeli zajímavou ulicí, nad níž jsme viděli věže dvou kostelů. To už chumelilo výrazně. Nahoře se ukázalo, že kostely na vršku jsou celkem tři. Nejdřív to byl malinký Spitalskirche prakticky bez věže, vevnitř s velikánským Kristem s křížem a vepředu s miniaturním betlémkem. Potom nad schody farní kostel sv. Ondřeje s pozoruhodným krásným interiérem a konečně opět nedaleký Liebfraukirche, původně hřbitovní kaple (i dnes obklopený hřbitovem), poněkud menší, ale opět malebný, v předsíni s děkovnými tabulkami. Ve stálé chumelenici jsme se vrátili na cestu a došli k nedalekému podlouhlému náměstí. Zcela odlišnému od vcelku obyčejného centra Sankt Johannu. Zde to bylo centrum skutečného letoviska. Silně hogo fogo. Prošli jsme náměstí docela zaplněné lidmi, až k bráně na opačné straně a nějakým krámkům za ní. Opačnou stranou náměstí, které ovšem má skutečně šťávu, jsme se vrátili zpět a rozhodli se, že toho už máme skutečně dost a raději jdeme na vláček, aby nás tu ten sníh neuvěznil.

Česky dříve Kobylí, město v rakouském Tyrolsku na řece Kitzbühler Ache, 762 m. n. m., mezi vrcholy Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m), s necelými 9.000 obyvatel. Prvními obyvateli mezi 11. a 8. stol. př. Kr. Ilyrové těžící v okolních horách měď. Okolo 15 př. Kr. jednotky císaře Augusta překonaly Alpy a založily zde nové provincie, mezi nimi Noricum. Po zániku Západořímské říše se okolo 800 v oblasti usadili Bavoři a začal mýtit zdejší lesy. Ve 12. stol. je porvé zmiňováno jméno Chizbuhel v dokumentech kláštera v Chiemsee. Chizzo v bavorštině znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umístění osady na kopcích. K se stal součástí Horního Bavorska 1255. Vévoda Ludvík II. Bavorský mu udělil městská práva 1271, a město obehnáno silnými hradbami. Během následujících stol. se stalo centrem obchodu a úspěšně se rozvíjelo. Nikdy nebylo postiženo válkou. Hradby proto sníženy na úroveň prvního patra a na nich postaveny nové domy. Když se Markéta Pyskatá vdala za bavorského vévodu Ludvíka V., stal se K 1342 součástí Tyrol. Po míru v Schärdingu 1369 opět vrácen Bavorsku. 1504 se znovu vrátil k Tyrolsku, když Maximilián I. Habsburský obsadil spolu s ním i Kufstein. Maximilián K zastavil a město se na konci 16. stol. dostalo do správy hrabat z Lambergu. 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. stol. se jej výrazně nedotkla, ač se někteří obyvatelé zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. K se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského míru. Po pádu Napoleona a Vídeňském kongresu připadl opět Tyrolsku. Když císař František Josef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salzburgem a Tyrolskem 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během sv. válek zůstal K daleko od válečného dění. V 8. stol. stával na místě dnešního farního kostela raně středověký síňový kostel. Kolem 1271 tu postaven románský kostel, jehož věž stojí dodnes. 1435 až 1506 pak postaven nynější sálový kostel v pozdně gotickém slohu, jenž posléze 1785 – 86 barokně přestavěn. Za zmínku stojí hlavní oltář postavený 1661 – 3. První písemná zmínka o kostele PM z 1373. Přestavba věže v 13. stol. a celé nadstavby kolem 1570. 1735 – 38 kostel přestavěn v barokním stylu. Původně ovšem vystavěn v pozdně románském až raně gotickém slohu. Nápadná především velká věž malého kostelíka. Městský kostel postaven 1365 a zasvěcen sv. Kateřině. Od 1950, kdy byl kompletně zrestaurován, slouží jako válečný památník. Na věži instalována zvonkohra. Tento kostel nenabyl v K nikdy zásadní důležitosti, protože město nebylo nikdy přímo obsazeno a mohlo se tedy celkem snadno chodit i do odlehlých kostelů na bohoslužby. Františkánský klášter postaven 1698 až 1702. Jeho zakladatelem pán a vlastník K Johann Raimund, říšský hrabě z Lambergu. Klášterní kostel postaven ve stejné době. Podle přísných náboženských pravidel kostel postaven jako ta nejjednodušší síň s valenou klenbou. Hrad Kaps postaven koncem 15. stol. 1682 kompletně přestavěn na zámek. Koncem 19. stol. i zámek přestavěn na rezidenci k bydlení. Též zámek Lebenberg se nachází na území K. První písemná zmínka o něm z 1531, ale tehdy se ještě nazýval Pfaffenberg. 1696 jej získal říšský hrabě Johann P. von Lamberg. K je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích Reith, Aurach a Jochberg 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně Němci, Rakušané a Britové, v posledních letech přibývá i Rusů, kteří zde vlastní i některé hotely: např. luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty Lužkova a nejbohatší ženě v Rusku. V létě se K stává centrem golfu (i jeden z turnajů ATP Generali Open). Od 1988 se jezdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů. V okolí města síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km – např. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání). Jedno z nejznámějších a nejtradičnějších rakouských lyžařských středisek tvoří propojení obcí K, Kirchberg, Jochberg, Pass Thurn a Hollersbach (168 km sjezdových tratí). Většina lidí si při názvu K vybaví automaticky závod Světového poháru na náročné trati Streit na Hahnenkammu. Můžete se vydat po tzv. Familienabfahrt, který vede okolo této trati, a na prudké svahy alespoň nahlédnout. Lyžařské středisko K není ovšem jen Hahnnenkamm, nechybí zde tratě pro začínající lyžaře, ani pro sportovní typy lyžařů. Samozřejmostí zde je snowpark, halfpipe a dráha na boardercross. Pokud se rozhodnete pro toto kvalitní středisko, určitě budete nadšeni z lyžařské propojenosti tratí. Jistě také oceníte dlouhé údolní sjezdy, široké tratě a místní restaurace a bary. Pokud se vám podaří strávit lyžováním v K celý týden, nezapomeňte si vyhradit alespoň jeden den na tratě na Kitzbüheler Horn, kde je nejen areál pro snowboardisty, ale i pěkné sjezdové tratě. I toto středisko neustále investuje do infrastruktury a to především do zasněžovacích systémů (99 km tratí uměle zasněžováno) a do nahrazování starých lanovek s malou kapacitou novými, moderními. Po lyžování můžete v rámci relaxace navštívit veřejný bazén s atrakcemi na kraji Mittersillu nebo velmi zajímavé centrum Národního parku Vysoké Taury. Středisko nabízí spoustu jiných odpočinkových činností a zajímavých sportů - tenis, let balonem, krytý bazén s tobogánem, letecké školy, kluziště nebo jízda na saních. Pobyt si můžete oživit návštěvou útulných barů, restaurací a horských hospůdek. Pěší turistika a chůze jsou zejména v zimě opravdu nezapomenutelným zážitkem. Kostel sv. Kateřiny: Postavený 1360 – 1365, jedná se o vysoký gotický kostel se zajímavým oltářem. Kostel se nachází v centru města a má vysokou věž. Zvoní se zde dvakrát denně a to v 11 a 17. Kostel sv. Ondřeje: Farní kostel sv. Ondřeje je pozdně gotická barokní stavba. První zmínka v 8. stol. – zřejmě na dnešním místě 762 m nad mořem stál malý kostelík. Ve 13. stol. gotická stavba, v 15. stol. postavena vysoká, štíhlá asi 45 m věž. Vzhledem k růstu počtu obyvatel se ale v 15. stol. ukázalo jako nezbytné postavit větší kostel. Byl pověřen stavitel Stefan Krumenauer ze Salcburku – stavbou pozdně gotického širokého trojlodního kostela. Stavba začala 1435. Gotická věž zůstala, později barokní úpravy s vyhlídkovou plošinou. 1661 až 1663 postavil Benedikt Faistenberger a Veit Rabl zlacenou kapli s PM s dítětem. 1739 fresky Simona Benedikta Faistenbergera. 1785 barokně upravena zbývající část gotického kostela.  Kostel s pozoruhodným krásným interiérem.