Braunau am Inn
Rodné město Adolfa Hitlera. Tento fakt ve mně vyvolával při pobytu v jeho zdech hodně zvláštní pocit (byť odpovědnost města či jeho dnešních obyvatel v této věci jistě neexistuje). Tím spíše, že město samo (ležící prakticky na rakousko-bavorské hranici) se nám skutečně velmi líbilo. Zaparkovali jsme na zdejším dlouhém náměstí, po chvíli jej ale opustili a vedle, na jiném malebném náměstíčku, navštívili gotický kostel sv. Štěpána (postaven 1439 – 66 rodákem z Českého Krumlova Stephanem Krumenauerem, sedmipodlažní věž měří 87 m). Opět s podvědomou úvahou, že sem asi (alespoň občas) chodil malý i Adolf. Kostel skutečně krásný, lavice s vykrojenými místy (většina) a s označením "držitele", vzadu krásná křtitelnice a zajímavá (jakoby nedokončená) pieta od polského autora. Vedle kostela jakási kaple, v níž jsme ale objevili pouze WC a pod ní v kryptě je památník obětí obou světových válek. Zpět přes hlavní náměstí jsme došli až za bránu a most pod hradbami. Pak ulice s nějakou starou lázní, kostelem (zavřeným) a dalšími zajímavostmi. Opět vše velmi malebné. Pak průchodem radnice zpět na hlavní náměstí. Podruhé jsme se ve městě zastavili jen navečer na malé občerstvení.
Město v Horním Rakousku s 16 tis. obyvateli, na pravém břehu Innu, který zde tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem. Je to jedno z nejkrásnějších měst v oblasti s dlouhou historií, centrum v gotickém stylu, neobvykle protáhlé náměstí Stadtplatz. Pfarrkirche: Dominanta města má 87 m vysokou věž, jednu z nejvyšších kostelních věží v Rakousku. Typologicky je stavba v tradici Landshutské stavební školy. Postaven 1439 – 66. Dříve (1238) na jeho místě kaple. Jde o jeden z nejvýznamnějších pozdně gotických kostelů v Rakousku a jeho originální design zůstal neporušený. Hlavním architektem Stephan Krumenauer († 1461). Pozdně gotický kostel má dvě řady po šesti bočních kaplích, darovaných cechy (které kostel budovaly). Všechni kromě jedné jsou částečně nebo zcela barokními, pouze kaple pekařů se dochovala v gotické podobě, protože cech neměl dostatek peněz. Spodních šest pater věže gotických. 1635 – 46 konečná podoba podlahy. Osmiboká věž a barokní helma 1745 – 59. Do 1779 byl kostel podřízen klášteru Ranshofen a byl odpovědný za vojenskou službu, až poté se stal nezávislým farním kostelem. Délka bez věže 60 m, délka s věží 67 m, šířka 25 m, výška 20 m, výška věže 87 m. Celosvětově známé především tím, že se zde 20. 4. 1889 narodil Adolf Hitler. Město se tuto nechvalnou proslulost snaží překonat. 1989 starosta dal postavit před Hitlerovým rodným domem pamětní kámen proti válce a fašismu. Symbolem Braunau je kamenná věž farního kostela sv. Štěpána. Z tisku: 8. července 2011. Hitlerovo rodiště mu zrušilo čestné občanství. LINEC - Městská rada severorakouského Braunau ve čtvrtek večer zrušila titul čestného občana Adolfu Hitlerovi, který se ve městě narodil. O tomto kroku se vedly dlouhé debaty, protože se nedařilo najít v obecních dokumentech záznam, že by město čestné občanství nejvyššímu nacistickému zločinci kdy udělilo. Nakonec se zjistilo, že čestné občanství mu udělila kdysi samostatná obec Ranshofen, která je od roku 1939 součástí Braunau. Informovala o tom dnes agentura APA. Ranshofen udělil Hitlerovi čestné občanství 1938. Krátce po připojení (anšlusu) Rakouska k velkoněmecké říši pak byla obec Ranshofen přičleněna k Braunau. Již 1933, po Hitlerově příchodu k moci v sousedním Německu, vyzvalo sdružení velkoněmeckých obcí město Braunau, aby vůdce vyhlásilo čestným občanem. To ale rada města tehdy výraznou většinou zamítla. Po anšlusu 1938 mu Braunau obnovilo aspoň domovské právo. "Čestné občanství i domovské právo bylo Adolfu Hitlerovi symbolicky a pečlivě odebráno, ačkoli z právního hlediska stejně zaniká s úmrtím dotyčné osoby," řekl agentuře městský radní za Zelené Manfred Hackl. Pro návrh se podle něj vyjádřila jednomyslně celá městská rada bez ohledu na stranickou příslušnost jejích členů. Hitler se v malebném historickém městečku Braunau narodil 20. dubna 1889. Po dobu války byla ulice na Salcburském předměstí, na níž stojí jeho rodný dům, přejmenována na Adolf-Hitler-Strasse. Dům, který pro obec představuje "historicky tíživé dědictví", byl původně hostincem. Za nacistické éry byl ozdoben hákovými kříži a konaly se u něj oslavy Hitlerových narozenin. V současnosti není dům nijak označen, pouze před ním stojí na chodníku hrubý balvan z žuly těžené v nedalekém koncentračním táboře Mauthausen s nápisem varujícím před nacismem. Kámen umístěný zde 1989 ke 100. výročí narození neblahé osoby, kterou vůbec nejmenuje, nese nápis "Za mír, svobodu a demokracii, již nikdy fašismus, miliony mrtvých varují".
