Bad Ischl

To je skutečně významné letovisko. Leží v krásné hornaté krajině a městečko samo je malebné. Ovšem na úvod nás přivítalo totálně zmateným značením parkovišť i centra, takže než se nám podařilo zaparknout, dvakrát jsme ho objeli. A pak jsme se vydali do ulic. Tady jsme nebyli úplně ideálně připraveni co do podkladů a neměli jsme ani dostatek času, takže jsme nestihli obejít všechna významná místa. Byli jsme u Trinkenpavilonu, u památečné cukrárny, kterou navštěvoval císař, dali jsme si kávu do kelímku a zmrzlinku, zašli do kostela a to bylo tak asi všechno. Pak už jsme spěchali k domovu.

Lázeňské město v Horních Rakousech, v okrese Gmunden, v oblasti Salzkammergut na soutoku řek Traun a Ischl, na rozhraní Salzkammergutberge a Hornorakouského předhůří, 468 m n. m. Cca 14 tis. obyvatel. První písemná zmínka o BI z 1262 (tehdy uváděn jako Iselen). V BI solné lázně. Největšího věhlasu dosáhly v 19. stol. díky pobytům císařské rodiny a tehdejší honorace. Léčí se tu potíže dýchacích cest, revmatismus a ženské choroby. Je zde i areál termálních koupališť a saun EurothermenResort BI.

• Císařská vila (Kaiservilla) – letní sídlo Františka Josefa I. a manželky Alžběty Bavorské (Sissi) ve stylu biedermeier.
• Farní kostel z roku 1783. 1. písemná zmínka o kostele 1320, zasvěcen sv. Mikuláši a podřízen Goisernu a později klášteru Traunkirchen, 1773 samostatná farnost. 1769 starý kostel byl zbořen a znovu postaven ve stylu klasicismu. Gotická věž nedotčena. Vzhledem k tomu, že BI byl letním sídlem rakouského císaře Františka Josefa, kostel byl dvorním farním kostelem. 1870 kostel díky štědrým darům zařízen freskami a novými oltáři. K 50. narozeninám císaře (1880) kostel dokončen a slavnostně vysvěcen. Fresky od Georga Madera typické pro pozdní 19. stol., oltářní obrazy od Leopolda Kupelwiesera. První varhany asi z gotického kostela a pravděpodobně nainstalovány 1780. 1825 nové varhany od Simona Antona Hötzela. Současné varhany postaveny 1888 Matthewem Mauracherem. Považovány za jedno z nejlepších děl rakouského varhanního umění monarchie, rozšířeny 1908 – 10. Pravidelně na nich hrál rakouský skladatel Anton Bruckner. 1997 zrekonstruováno průčelí kostela.
• Vila Franze Lehára – žil zde od 1912 až do smrti 1948, dnes ve vile Lehárovo muzeum.
• Kongresshaus – kongresové centrum a divadlo postavené 1873 – 5.
• Cukrárna Zauner – v uličce Pfarrgasse, s oblibou ji navštěvoval při svých pobytech císařský pár.