Pupping


Místo úmrtí sv. Wolfganga jsem chtěl navštívit už nějakou dobu. Jde o nevelkou obec a v ní nenápadný, ale malebný klášter. Velmi příjemné prostředí. A pak jsme šli do kostela. Velmi působivý. Františkánsky prostý interiér, nedaleko vstupu socha sv. Wolfganga, okna s krásnými moderními vitrážemi, v podlaze deska na místě světcova úmrtí. Krásná, stále ještě budovaná zahrada s bylinkovými záhony, rybníčkem, věží, ohradou pro koně a kozy apod.

Sv. Wolfgang, biskup v Řezně, na své poslední misi cestě onemocněl a nechal se přenést do kaple sv. Otmara v P, kde + 31. října 994 ve věku 70 let. Jeho tělo převezeno do Řezna, kde našel místo posledního odpočinku v kryptě klášterního kostela sv. Emmerama. Klášter v P založen 1477 hrabaty ze Schauenbergu, která do P přivedla Františkány. Dali postavit i nový kostel, který nahradil starou Wolfgangovu kapli, a byl vysvěcen 1490 biskupem Albertem z Pasova. Velké problémy pro františkány v P přinesla reformace. Bratři museli spoléhat na dary od veřejnosti. Ale brzy mnoho sedláků odpadlo od katolické víry a přidali se k učení Luthera. I rodina zakladatelů přešla k protestantismu a Františkáni ztratili její přízeň. Klášter tak 1565 opustili, prodali zvony a liturgické vybavení a předali kostel luteránům. Až 1621 se mohli do zchátralého a částečně poničeného kláštera Františkáni znovu vrátit. Tento nový začátek byl nicméně silně ovlivněn turbulencemi rolnického povstání v okolí. Až 1632 se do P vrátil klid a nastal zlatý věk, který trval 150 let. Kostel postaven v barokním stylu a v klášteře mohlo působit až 35 bratrů. Františkáni pastoračně působili hlavně v P a okolí. Kromě toho byl klášteře noviciát. Za panování císaře Josefa II. však klášter zrušen. 1. května 1786 museli Františkáni klášter opustit, celý inventář prodán, klášterní kostel později zbořen. Na základě iniciativy dvou diecézních kněží Johanna Lamprechta (historika a kartografa) a Karla Kettla (zakladatele linckého mariánského ústavu) rozhodnuto, že jako místo uctívání sv. Wolfganga bude P zrekonstruován. S penězi mnoha dárců byli schopni získat starý komplex klášterních budov, takže 1874 biskup Rudigier mohl položit základní kámen nového kostela. Za 5 let při vysvěcení kostela žili již v P opět 3 Františkáni. 1885 nový klášter dokončen a pastorační činnost Františkánů mohla znovu začít. P byl tak znám jako poutní místo ke sv. Wolfgangovi. 1894 při 900leté oslavě připutovalo dokonce 30 tis. poutníků. Za 2. sv. války klášteru několikrát hrozilo zrušení a většina budov musela být využita pro vojenské účely, Františkáni měli pouze 3 pokoje. Po válce se situace stabilizovala a do P se dokonce přestěhoval noviciát, i díky štědrosti obyvatelstva. Ale když se 1961 noviciát odstěhoval do Tyrolska, zůstalo v klášteře ticho. Na žádost Františkánů měl být v P zřízen nový klášter Klarisek. K péči o sestry a kostel zde zůstal pouze 1 Františkán. Ale vzhledem k nedostatku povolání musel být klášter 1998 uzavřen. Jediná Klariska Marie Therese je zde stále naživu. 1998 dva mladí Františkáni v P otevřeli klášter pro společný život po vzoru domu "San Masseo" v Assisi. Bratři se snaží udržet jednoduchý životní styl. Klášter rekonstruován relativně malými prostředky. Dnes je Shalomkloster P místem pro společný život pro muže, ženy i páry. Žije zde i několik bratří a sestra Marie-Thérèse. Místo P se vyznačuje krásně zrenovovaným typické hornorakouským čtvercovým náměstím a klášterním kostelem. Známá i P gastronomie s kvalitními výrobky z místních farem a atmosférou hostinců. Kdo přijde do P, neměl by opomenout klášterní zahradu, pronajatou obci.