Maria Dreieichen
Zde jsme se zastavili vlastně jen náhodou - cestou za nějakým dalším cílem. Zastavili jsme na opuštěném parkovišťátku přes cestu od velkého chrámu. Případali jsme si (nevím proč) trochu jako ve Křtinách. Nejdřív to byl mírný šok - krámky okolo cesty v duchu nejhorší tradice Sv. Hostýna apod., navíc v poměrně tragickém stavu (na Rakousko pro nás překvapivá věc). Ale uvnitř .......
1656 Matyáš Weinberger umístil na základě vnitřního pokynu svou z vosku ulitou Pietu na trojkmenný dub, který stál tam, kde je dnes oltářní prostor poutního kostela. (zbytky dubu ve výklenku za oltářem). Bylo to šťastné řízení Boží, že se toto místo nalézalo v blízkosti tradiční poutní cesty Moravanů do Mariazell. Starý název trasy je „Česká cesta". Moravští poutníci nazývali milostnou sochu „Panna Maria Třídubská".1680 byly úderem blesku zničeny koruny stromu i vosková socha. Dnešní milostná socha, vyřezaná z lipového dřeva, byla potom vystavena v dřevěné kapli.1733 dokončena první kamenná kaple.Od 1740 převzali duchovní správu poutního místa benediktýni z blízkého kláštera Altenburg. 1744 položen základní kámen dnešního poutního kostela. 1784 zákaz poutí císařem Josefem II. Putování k „Bolestné Matce Boží Třídubské" navzdory tomu neustalo. Kolem 1850, s ukončením "josefínské éry", došlo k velkému rozkvětu poutního života. Zvláště je nutno zmínit od 1854 nepřerušeně konanou pěší pouť waldviertelské farnosti Gross-Siegharts (rodiště vítěze nad josefínskými omezeními v duchovní správě faráře Michaela Brennera 1806 - 68) a německé i české poutě z jižní Moravy. Německy mluvící Jihomoravané přicházejí každoročně od 1945 jako "z vlasti odsunutí" ze všech míst jejich nového domova. 1957 povýšení na papežskou baziliku u příležitosti 300 letého nepřerušeného trvání poutí. Světlo Mariánského roku, zapálené v Římě papežem Janem Pavlem II., hoří od adventu 1987 v lampě před oltářem Neposkvrněné na pravé straně lodi. 1998 posvěcení okenní vitráže s vyobrazením patronů Evropy sv. Benedikta a sv. Cyrila a Metoděje papežem Janem Pavlem II. v St. Pölten (zpovědní kaple). Úcta těchto svatých odpovídá zcela geografické a historické situaci Maria Dreieichen. 2004 „Pouť národů" do Mariazell, v rámci Středoevropského katolického dne, krátce po přijetí jejich země do EU, se stala zvláště pro české poutníky aktuálním pokračováním jejich náboženské tradice. 200 převážně mladých katolíků mělo na své pětidenní pouti do Mariazell první zastávku v Maria Dreieichen. Ostravsko-opavský biskup, který je doprovázel, posvětil tehdy kříž pro východní kostelní věže před jeho nasazením na vrchol. Do tradičně vkládaného pouzdra s dokumenty je přiložen list s 200 podpisy poutníků jako důkaz ochoty ke smíření a dopis Spolku odsunutých Jihomoravanů, psaný s nadnárodní velkorysostí spojující z vlasti odsunuté křesťanské rodiny. Mnozí lidé putují jednotlivě, ale i společně (asi 150 ohlášených skupin za rok). Po politickém převratu sem přicházejí česky mluvící Jihomoravané jako dříve bud přímo na Českou pouť nebo při cestě do Mariazell.