Kurort Oybin

Původně jsme měli v úmyslu přijet sem známou úzkokolejkou z Žitavy. Vzhledem k (tradičnímu) nedostatku času jsme ale přijeli na místo autem a zaparkovali u nádraží. Kafíčko s dobrotami jsme si dopřáli v místním "výstavním" podniku ve stínu obrovského skaliska a potom vyrazili na okružní vycházku. Mimořádně příjemná a klidná (asi i díky tomu, že jsme přijeli den po konci prázdnin). Zastavili jsme se v kostele (pozoruhodném zasazením do svažité skály - šikmou podlahou) a vyšplhali i na hrad. Tam jsme však nešli na prohlídku areálu, takže jsme si nemohli dopřát ty nejkrásnější vyhlídky. Sledovali jsme horolezce na skále a vegetili. Velmi milé místo.

Lázně O: Pulzující středobod Žitavských hor leží v malebném údolí, obklopené věncem zelených hor. V centru obce, na nejznámějším skalním masivu Žitavských hor, který rozpustilá příroda vytvarovala do podoby včelího úlu, se do výšky tyčí zříceniny českého císařského hradu a kláštera. U výstupu na horu O leží klenot barokního stavitelského umění – kostel z 1734, někdy též nazývaný „svatební kostelík“. Od 1891 jezdí návštěvníci na O na „úzkém rozchodu“ 750 mm. Úzkokolejka tažená parní lokomotivou se na svou cestu vydává den co den. Zasedněte do „kabrioletu“, otevřeného vyhlídkového vozu, cestou ze Žitavy na O! – je to nevšední zážitek. Klimatické lázně Lückendorf jsou jedinou německou obcí na j straně Žitavských hor. Díky poloze na j straně si v těchto lázních můžeme užít mírného klimatu ve slunečných výšinách. Historie místa úzce spjata s nejstarší obchodní stezkou Evropy, Gabler Straße. Přechod po stejnojmenné cestě do ČR nejrychlejší spojnicí na Ještěd, do Jizerských hor a Krkonoš i na rozlehlou sčeskou rovinu. Okolí Oybinu je doslova stvořeno pro výlety. Pokud se vydáte jakýmkoliv směrem, narazíte jistě na jednu z mnoha vyhlídek. Ty, které vám nabídnou pohledy na Lužické hory se nachází na žlutě značené cestě směrem Rosenstein. Stezka vás zavede až po vrch Töpler. K Oybinu se lze vrátit po červené trase.

Hrad O: Od poč. 13. stol. Žitavsko v držení českého rodu Ronovců. Ronovec Chval z Lipé si uvědomoval význam obchodní stezky z České Lípy do Žitavy nazývané Lipská cesta. K ochraně této cesty nechal ve 2. pol. 13. stol. vystavět několik hradů, mezi nimi kolem 1256 i O. Počátky hradu O se časově překrývají s počátky Žitavy a jsou s nimi nerozlučně spjaty. Hrad vybudován na mohutné pískovcové stolové hoře ve výšce 514 m n. m. na s svazích Lužických hor. 1319 vyměnil jeden z nejvýznamnějších českých velmožů své doby Jindřich z Lipé s králem Janem Lucemburským své zástavy za jiné statky a tím se hrad O dostal do držení Lucemburků. Karel IV. přestavěl O na reprezentativní císařské sídlo. Rozšířeno stávající opevnění hradu, nově přistavěn Císařský palác (1364), klášter řádu celestinů a gotický klášterní kostel sv. Václava (1366 – 84), který nese charakteristické znaky pražské chrámové stavební školy Petra Parléře. Útoku husitů se hrad ubránil 1429. Po válečných letech v poslední čtvrtině 15. stol. znovu čilá stavební činnost. Ještě na poč. 16. stol. vytesána chodba na j straně klášterního kostela. Klášter zrušen za reformace. Poslední převor převedl v pol. 16. stol. O na královskou komoru a 1574 jej Maximilián II. prodal Žitavě. Rozhodujícím pro osud hradu byl 1577 zásah blesku a následující požár, při němž hrad shořel do základů. K obnově už nedošlo a ke zkáze přispělo 1681 i zřícení jedné ze skal. Další škody vznikly při těžbě kamene ve spodní části hradu. Teprve v období romantismu znovu odhaleny zarostlé trosky O. Zvláštní zásluhu na tom měli malíři C. D. Friedrich a C. G. Carus, kteří svými díly vzbudili zájem umělců i veřejnosti. Další chátrání hradu se však nepodařilo zastavit. 1990 stav škod již tak velký, že hrozilo uzavření celého hradu. Teprve v posledních letech rozsáhlé práce na zachování hradu i kláštera. Do hradu se vchází po tzv. Jezdeckých schodech. Nelze přehlédnout zásobník na dešťovou vodu s kanálky, které jsou důmyslně vytesány do skály. Trasa pokračuje do z části hradního komplexu s nejstarší stavbou, jíž je obytná věž pánů ze Zittau, která slouží jako hradní muzeum. K vidění řada atraktivních exponátů a bylo zde vystaveno mj. brnění krále Václava a řada předmětů připomínajících Karla IV. V části pojmenované Císařský dům zachovaná dvouposchoďová zeď s okny, která umožňovala obyvatelům hradu opravdu impozantní výhledy. Nezapomenutelný zážitek pro návštěvníky představují však zejm. pozůstatky klášterního kostela, zčásti vytesané do skály, kde na první pohled poutají pozornost gotická štíhlá nádherně zdobená okna a krásná křížová chodba, která přivádí návštěvníky k původnímu klášternímu hřbitovu s renesančními náhrobky. Nachází se zde mj. nejstarší náhrobek rytíře z 1550. Hřbitov dodnes slouží městečku O. Za ním vzadu vyhlídková restaurace postavená ve švýcarském stylu. Po schodišti vytesaném v písku se dostanete na hlásku, nejvyšší místo hradu, odkud je nádherný výhled na Lužické hory i Žitavu. Lze spatřit i zásobník vody o hloubce 5 m a skalní městečko. S hradem O souvisí řada zajímavostí. Jednou z nich je ta, že ač na něj dvakrát útočili Husité, nikdy nebyl dobyt. Proto zde byla po určitou dobu uložena i část pokladu z pražské katedrály. S klášterem spojena i zajímavá pověst, podle které zde Karel IV. nechal vystavět klášter poté, co v hradních chodbách potkal ducha a doufal, že přítomnost mnichů duchy z hradu vypudí. Doporučujeme uskutečnit návštěvu hradu Oybin během letních měsíců, kdy se pořádají různé koncerty, hradní a klášterní průvody mnichů a další zajímavé slavnosti v dobových kostýmech. Vstupné: dospělí 6 €, studenti, vojáci a postižení 5 €, děti od 6 do 16 let 2.5 €, rodinné vstupné 15 €. Provozní doba: Duben – říjen 9 – 18, listopad – březen 10 – 16 hod. Hrad O, Hauptstraße 16, 02797 O.