Frankfurt nad Mohanem

Trochu jsem si říkal, jak to tu bude na místě s příjezdem a parkováním, ale problém žádný nebyl. Zaparkli jsme v poschoďáku (jen jsme si říkali, že s něj nesmíme udělat nějaký autovýskok, který bývá občas k vidění u zde působící Kobry 11 … A vydali jsme se do ulic. Nějakou chvíli trvalo, než se Pavlík trochu zorientoval, mezitím jsme procházeli takové normální (příjemné) ulice a tu a tam kdesi zahlédli něco trčet do výšky. Přišli jsme ke staré opeře, před níž se chystalo nějaké představené, a zapadli do parku. A to už se před námi začaly vynořovat ty mrakodrapy … No tedy – výška řádná. Šli jsme, sledovali, debatovali a u jednoho z mrakodrapů (kterých jsme ale ze svého místa viděli jen pár a zdály se být navzájem docela vzdálené) se pokusili spočítat patra. Vyšlo nám to na nějakých přibližně 100.

Udělali jsme takový malý okruh a vrátili se na první náměstí, kterým jsme zpočátku prošli. Cestou jsme přitom ve vrchní části jednoho z mrakodrapů viděli nějaký kouř či páru (a byli z toho zmateni), minuli pár bank a v některých ulicích zaregistrovali docela slušné profukování. Teď už byl syn zcela zorientován a přivedl nás na další náměstí (Hauptwache – ústřední bod Frankfurtu), které je zvláštní kombinací jakéhosi starého objektu a luteránského kostela (Katherinenkirche – zavřený) a moderního okolí je obklopujícího. To už Pavlík neomylně mířil na střechu zde stojícího obchodňáku (kde už kdysi byl), abychom si zde sedli na terasu do kavárny a mohli se dostatečně pokochat výhledem. Na poměrně zaplněné terase jsme našli pěkné místečko. A pak jsme seděli, popíjeli, zírali na tzv. Mainhattan (který odsud najednou působil tak kompaktně a monumentálně), nasávali atmosféru, MMSkovali apod. Paráda. Vyšli jsme pak ještě na sousední vyvýšenou vyhlídku, kde jsme pořídili pár dalších foteček a potom jsme se zase ponořili do ulic města směrem ke katedrále.

Přijemnou uličkou jsme přišli ke kapicínskému kostelu, vešli na jakési nádvoří (kde se zřejmě poskytuje nějaká strava potřebným – aspoň se nám to tak zdálo) a pak dovnitř, do útulného kostela. A pokračovali jsme dál směrem k radnici. Nejdřív jsme dorazili na náměstí se zvláštně ořezanými stromy a kostelem sv. Pavla, který ale už kostelem není, je to muzeum (památný je něčím, co souvisí se vznikem republiky). A s policistkou na motorce. Ale to už jsme vlastně byli i u radnice a stačilo projít dál a byli jsme na mimořádně malebném náměstí z její opačné strany. S neméně malebnými průčelími těch klasických starých „hrázděných“ domů. S demonstrací vietnemců proti nesvobodě v jejich zemi. S protestantským kostelem sv. Mikuláše, kam jsme se ale nedostali, protože tam začínala nějaká kultura. Pokračovali jsme dál úzkou uličkou podél římských vykopávek ke katedrále sv. Bartoloměje, která nás už z dálky zdravila zvláštním červeným odstínem svého stavebního kamene (který jsme v tomto regionu viděli ještě mnohokrát). Zde se uvnitř odehrával zřejmě křest a u oltáře byl kněz, černoch. Kostel byl pěkný, zaujaly nás tu dvoje varhany. Obešli jsme jej, a zašli ještě k řece, kde jsme kromě pěkných výhledů obdivovali perfektní možnosti k cyklocestování či vycházkách po březích. A pak jsme to už pozvolna směřovali k autíčku. Zajímavými ulicemi s atmosférou, okolo skupiny zpívajících křesťanů a tak. Garáž i auto jsme nakonec našli, takže nezbylo než nasednou a opustit příjemné pohostinné zajímavé město. Snad jen exkurzi do některého z interiérů mrakodrapů jsme si ještě mohli dopřát.

Frankfurt nad Mohanem (am Main) se nachází v j části Hesenska, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Leží na řece Mohanu. F je multikulturním velkoměstem s nádechem Ameriky, jehož charakter je často srovnáván s New Yorkem, proto F Němci rádi přezdívají na Big Ebble (New York - Big Apple). F je také přezdíván Bankfurt, protože je finančním srdcem Evropy, v jehož centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato oblast F se nachází na břehu Mohanu a je podle něj označována Mainhattan.F je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem. F byl poprvé zmíněn 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V ní bylo latinsky uvedeno: "vystavené na řece Mohan na místě, zvané F." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr. 843 bylo ve F dočasně nejdůležitější královská Falc východofranské říše a sídlo říšského sněmu. 1220 se stal F svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila F od 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byly ve F korunováni i císaři. Posledním byl 1792 František II. Po pádu Svaté římské říše byl F pod vládou knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej i se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgem sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu. 1810 odstoupil Dalbergia Regensburg Bavorsku a byl odškodněn územím Hanau a Fulda. Spolu s městem F a Aschaffenburgským územím vytvořil tento celek krátce trvající (1810 - 13) velkovévodství F. Se zhroucením napoleonských systému se F dostal 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na Vídeňském kongresu plánovalo Bavorské království anektování F, ale výsledkem kongresu bylo obnovení statusu F jako svobodného města v rámci Německého spolku. Byl tak vedle Hamburku, Brém a Lübecku jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve F kostele svatého Pavla. V Rakousko-pruské válce zůstal F věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoli se také z F ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničněpolitických důvodů hájili dobrovolné připojení k Prusku. Město bylo obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí a pak anektováno Pruskem, následkem čeho definitivně ztratilo svůj statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla F mírem 1871 ve F oficiálně ukončena prusko-francouzská válka. Pro hospodářský vývoj k průmyslovému městu s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. F přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti 1866. F se stal dokonce na krátký čas na zač. 20. stol. plochou nejrozsáhlejším městem Německa. V dobách nacionálního socialismu bylo z F deportováno 9 000 židů. V následné 2. sv. válce zničily cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček mezi vedle sebe těsně postavenými hrázděnými domy, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50. let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě hlavního města Německa F velmi těsně prohrál s Adenauerovým favoritem Bonnem. V té době již postavená budova parlamentu ve F tak dala přístřeší Hesenskému rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a 1999 sídlem Evropské centrální banky. F je centrem nejatraktivnějšího a hospodářsky nejsilnějšího evropského regionu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty. F burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka. Býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů. Historie F burzy sahá až do 9. stol., avšak první důležitý krok se stal 1585, kdy se nejdůležitější a největší velkokupci dohodli na tzv. Burs, jehož účelem bylo stanovit a sjednotit hodnotu mincí z různých regionů. Dnes je F burza třetí největší na světě (1. New York Stock Exchange, 2. Nasdaq) a rozprostírá se na více místech ve F. Nejstarší budova je dnes určena především pro televizní přenosy a pro návštěvníky. F ročně navštíví přes 2,3 miliónů turistů, z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy je 1,7 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. Ve F se nachází přes 180 hotelů a pensionů, z toho 11 luxusních hotelů, tzv. First-Class-Hotels. Sídlí zde přes 80 zahraničních konzulátů a úřadů ze 60 zemí. Nejdelší a nejfrekventovanější ulicí je Zeil, nejstarší Hauptwache a Konstablerwache, kde se každý čtvrtek a sobotu konají místní zelinářské trhy. V pátek se koná velký trh zeleniny a sýrů na Schillerstrasse. V sobotu na se na Mainufer konají od 8 do 14 bleší trhy. Směsici malých specializovaných obchůdků a butiků nabízí okolní uličky v blízkosti náměstí Schweizer Platz ve čtvrti Sachsenhausen] a Berger Strasse ve čtvrti Bornheim. Nejluxusnější nákupní ulicí je Goethestrasse, ve které jsou exklusivním sortimentem zastoupeni všichni nejvýznamnější světoví designéři. Symbolem Hesenska je jablko. Místní pijí oblíbený jabčák (nářečím zvaný Ebblwoi), který obsahuje kolem 5 % alkoholu, děti pijí jablečný střik Apfelschorle. V typických F restauracích si můžete objednat F Grüne Sauce (brambory s pikantní omáčkou z drcených bylinek a s vařeným vejcem), ochutnat Handkäs mit Musik (tvarůžky na octě s kmínem a chlebem) či známé F klobásky F Würstchen. Multikulturní charakter F nabízí bohatou paletu kafeterií, barů či restaurací s mezinárodní kuchyní (až 2.500 gastronomických zařízení). Za nejznámější je považováno Café Hauptwache, které vzniklo v původních prostorách F věznice či pojízdná tramvaj Ebbelwoiexpress. Mainfest – Mohanská slavnost je každoročně pořádána v srpnu a jde o oslavu řeky Mohanu podél jejího pobřeží. Mainfest nabízí kulturní program, který se podobá českým poutím. Tyto slavnosti začínají pravidelně v pátek a jsou ukončeny v pondělí velkolepým ohňostrojem. Museumsuferfest - Muzejní nábřežní slavnost pořádá úřad pro multikulturní záležitosti Amt für multikulturelle Angelegenheiten pravidelně o víkendu na přelomu srpna a září. Tyto slavnosti jsou někdy přezdívány F Bühne (F pódium), jejich účelem je bohatá programová prezentace umělců 80 národů na břehu Mohanu. Tato společenská akce je vysoce ceněna nejen laickou, ale i odbornou veřejností. Součástí Museumsuferfest je také otevření dveří všech muzeí města F návštěvníkům. Návštěvníci mají možnost za minimální poplatek navštívit všechna muzea. Nacht der Museen - Noc muzeí je akcí, která se uskutečňuje pravidelně o letních prázdninách. Muzea a galerie F otevřou své brány od 18 do 2 hodin. Fr Weihnachtsmarkt, vánoční trhy jsou slavnostně otevřeny měsíc před Štědrým večerem, původním místem konání byl vždy Römerberg. Dnes se trhy rozprostírají na následující území F: Paulsplatz, Liebfrauenberg, Neue Kräme, Fahrtor, Mainkai, Zeil a Konstablerwache. Dippemess se pořádá vždy na jaře (tzv. Frühjahr Dippemess - duben / květen) a na podzim (tzv. Herbst Dippemess - září), místem konání je tzv. Festplatz am Ratsweg. Sommerfest Opernplatz se pořádá vždy na přelomu června a července na náměstí před budovou Alte Oper. Součástí této slavnosti je zapojení dospělých k dětským hrám. Bundesäppelwoifest je národní slavností jabčáku. Koná se vždy poslední srpnový víkend v okolí města Hanau, které je výchozím bodem pro tažení slavnosti po hesenských vinných ulicích. Výlety za historií - radnice "Römer" a okolí jsou středem historického centra F. Fasádu F radnice zdobí sochy císařů Friedricha Barbarossy, Ludvíka IV. Bavora, Karla IV. a Maximiliána II.. V budově radnice se nachází Kaisersaalem - císařský sál s 52 portréty císařů životní velikosti - od Karla Velikého, přes Karla IV., Rudolfa II. až do Františka II.). Vedle Römerbergu se tyčí středověká katedrála, hlavní katolický kostel. V kostele Paulskirche zasedal v letech 1848/1849 německý parlament v rámci národního shromáždění a rodiště J. W. Goetheho (Goethe-Haus). "Kaiserdom" (Katedrála svatého Bartoloměje) se nachází vedle Römerbergu a je perlou historického centra města. Pro vývoj Evropy měl velký historický význam, protože tento kostel byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Tato funkce byla kostelu připsána na základě Zlaté Buly Karla IV. z 1356. Zoo (výslovnost "có"), zoologická zahrada, se nachází v centru F a nabízí svým návštěvníkům až 5.000 zvířat 600 živočišných druhů. F ZOO je zvláštní svým architektonickým řešením, protože se dělí na podzemní a nadzemní prezentaci. Další zvláštností F ZOO je možnost pronájmu zasedacích místností či možnosti uspořádání slavností v prostorách za účasti vybrané zvěře. V areálu F ZOO se také nachází komediální divadlo Fritz-Rémond-Theater. Palmengarten (Palmové zahrada) je zelenou oázou v centru F. Palmengarten svým návštěvníkům nabízí celoročně stálou exotickou výstavu až 3000 druhů rostlin, která je navíc obměňována různými společenskými akcemi - výstavy, koncerty, divadlo, apod. Main Tower je nejvýše položená restaurace ve F. Na špici tohoto mrakodrapu je vyhlídková terasa. Návštěva Kleinmarkthalle (F tržiště) se nachází mezi velechrámem a historickým policejným revírem "Konstablerwache" a nabízí návštěvníkům gurmánskou všehochuť. Goetheturm (Goethova věž) – je největší a nejstarší vyhlídkovou věží ve F. Tuto věž najdeme v lese části obce Sachsenhausen. Europaturm - druhá nejvyšší stavba v Německu.