Frankenberg an der Eder

Toto klidné městečko jsme (kvůli hůře pohyblivému příteli) navštívili jen kratičce. Prohlédli jsme si pěkný historický (dnes) luteránský kostel (se starými sochami a dalšími původními prvky), zašli na burgberg (jakýsi parčík na vršku s drobnou vyhlídkou) a poté obdivovali kouzelnou radnici, která se dostala dokonce i na německé známky. V malebném okolí jsme zaregistrovali také bavorský hostinec.

Město v okrese Waldeck-F v Hesensku. Centrum s mnoha hrázděnými domy. Na úpatí hory, na které postaveno město, se křížily dvě staré vojenské a obchodní cesty, Weinstraße a Siegener Straße. Poté, co oblast Hesenska pohltila kolem 500 Francká říše, byla dobře bránitelná hora zapojena do systému vojensky významných míst při bojích se Sasy, kteří žili s od Eder. Hora opevněna Franky už v dřívějších dobách a vzhledem k tomu, že počet saských invazí přesto poč. 8. stol. vzrostl, Karel Martel posiloval obranu tím, že zde udržoval stálou přítomnost. Toto opatření sloužilo během saských válek (772 – 804) jako základ pro Francké protiútoky daleko do území Sasů. Po podmanění a christianizaci Sasů se hradební systém stal nadbytečným. Stavby chátraly, ale udržovaly památku Franků. Zda byla hora dál využita pro bydlení nejisté. Mohla zde být skladovací a obchodní místa pro cestující a obchodníky, kteří se procházejí městem. Až ve 13. stol. začíná být na F zase jasno. Durynsko-hesenský landkrabě se pokoušel navázat spojení mezi jeho hospodářstvími v Horním a Dolním Hesensku. Tento plán byl v konfliktu se snahami mohučských arcibiskupů, kteří měli také na mysli svou expanzi. Landkrabě se arcibiskupům rozhodně postavil. Vzhledem k tomu, že mu F, ležící mezi arcibiskupskými državami, již od 1122 patřil, rozhodl se bez ohledu na námitky místních vybudovat zde hrad a město. Na vrcholu hory, která na třech stranách příkře spadala dolů, se objevil hrad, ovládající celé údolí střední Eder. Byla tak rozdělena celá církevní oblast. A hned (1233 – 4) postaveno i město, kam mj. přestěhováni lidé s okolních vesnic. F brzy obklopen mocnou hradbou. Z 25 věží dnes pouze Hexenturm (věž čarodějnic), všech pět městských bran zmizelo. Nová komunita rostla rychle, opírala se o zdravou třídu obchodníků a řemeslníků. Město rychle získalo ekonomický význam. Bylo to znamení rostoucí prosperity, když již 1286 (po vymanění se z církevní závislosti na Geismaru), začaly stavební práce na velkém Marienkirche – nyní Liebfrauenkirche, postaveném dle vzoru Elisabethkirche v Marburgu. F široce podporoval obchodní vazby, o čemž svědčí nejen týdenní trhy, ale i 4 roční veletrhy. Hospodářský rozmach podporoval i kulturní rozvoj. Již v 13. stol. měl F městskou školu, která dosáhla nejvyšší úrovně kol 1500. V kostele, dokončeném 1353, 1370 – 80 Marienkapelle, jedno z mistrovských děl Thyle von F. Trvalý růst populace přinesl potřebu většího města, a proto z podnětu Landkraběte založeno Nové Město na úpatí hory směrem k Eder. Dokonce s vlastní správou, ačkoli ještě pod farností a soudem v historickém centru a bez vlastního náměstí. Teprve 1556 sjednoceno se Starým Městem. 1476 požár, který zničil celé Nové a Staré Město. Vyhořel dokonce i Liebfrauenkirche. I když měšťané pohotově budovali město znovu, F, dosud mezi nejvýznamnějšími městy Hesenska, se nikdy úplně z následků tohoto katastrofálním požáru nedostal. 1507 půl Nového Města vyhořelo zase. Sídlo Amt F, který existoval od 14. stol. a zahrnoval širokou oblast, přemístěno do loveckého zámečku Wolkersdorf. Tak se zrodil Amt Wolkersdorf. Amt sjednocený do F až 1604. V 16. stol. město budováno znovu. Pouze Steinhaus odolal ohni. Stavební práce na majestátní nové radnici, stále dominantě města, zahájeny 1509. Po 1526, tak jako v celém Hesensku, zavedena reformace kazateli Ludwigem Stippiem a Casparem Tholdem. Církevní reformu prosadil Landkrabě Moritz 1606 a je zodpovědný za zničení soch apoštolů a svatých v kostele a Marienkapelle. V morových letech mezi 1529 a 1611 pětkrát hledala útočiště ve F univerzita z Marburgu. Válka třicetiletá (1618 – 1648) uštědřila městu těžkou ránu. Výhodná poloha na důležité křižovatce městu metlou i v pozdějších válkách. Průchody vojsk obou stran, dlouhé okupace císařskými vojsky, přinesly nesmírné škody. Nedaleko odtud, na Totenhöhe, 1646 bitva mezi vojáky Hesen-Darmstadt a Hesen-Kasel, posílenými švédskými vojsky. Za napoleonské vlády (1806 – 1813) F v departementu Werra v království Vestfálském. 1821 okresní město. Po 1834 provinční rady v klášteře St. Georgenberg. F z kdysi klíčového města malým městem. Jeho ekonomickým základem, tak jako již ve středověku, soukeníci a koželuzi. Vzhledem k tomu v pozdním 18. stol. cech vlnařů a soukeníků měl 106 členů a cech koželuhů 46, v pol. 19. stol. pak cech vlnařů a soukeníků 140, a rozkvetlo znovu červené a bílé činění. Vedle dalších cechů tehdy i tkalci punčoch a rukavičkáři. Ve 2. pol. stol. znatelný propad, což vidět v počtu obyvatel (2.611 / 1787, 3.163 / 1867 a 2.787 / 1894). 1590 – 1818 se poblíž F těžila měděná a stříbrná ruda. Během 19. stol. pokusy o obnovení těžebního průmyslu, ale 1875 opuštěn nadobro. Památky mezi F a Geismarem stále vydávají svědectví o těžbě v dávných dobách, stejně jako některé názvy (Alte Hütte, Neue Hütte, Zechenhaus – Důlní dům). Teprve s napojením na železnici dosáhl F nového hospodářského rozmachu, byť skromného. 1890 otevřena trať Marburg – F bratři Thonetové z Vídně navíc postavili blízko nádraží továrnu na výrobu židlí, využívající bohatství dřeva v oblasti. Následně další tratě. Dodávka vody původně zajištěna z veřejných a soukromých studní. Po velkém požáru 1476 doplněna 1502 vodárnou v Niedermühle, přičemž voda z Eder přiváděna do Starého Města do různých cisteren. 1899 veřejná vodárna. Místo vody z Eder používána voda z rybníka v Teichmühle a pohon vodní energií pro rozvedení do jednotlivých domů. 1913 první elektrické světlo. 1908 ve F 3.314 osob. Město začalo expandovat za původní hradby. 1890 nová pošta. 1900 spořitelna před Geismarer Tor. Ekonomická a kulturní stagnace za 1. sv. války. Pak peníze ztratily hodnotu, hospodářský pád, vlna emigrace zejména do zámoří. 1922 gymnázium. Když inflace na podzim 1923 skončila, vzestup ekonomiky – mj. továrna na židle Stoelcker zřídila ve městě 1925 obchod. Vzestup však netrval dlouho. Světová hospodářská krize zasáhla tvrdě strukturálně slabé a zadlužených město. Tváří v tvář rostoucí nezaměstnanosti a sociální potřebnosti získala živnou půdu propaganda NSDAP. Lidé, především mladí, se infikují nacistickou ideologií. Nejvíce postiženi Židé. Naštěstí se většině podařilo dostat včas z Německa. Ti, kteří zůstali (neměli peníze ani příbuzné v zahraničí či setrvali v důvěře) deportováni 1942 do vyhlazovacích táborů a nejméně 11 zahynulo. Za 2. sv. války F ušetřen z větší části přímých vojenských akcí, ale při dvou náletech na nádraží zahynulo víc než 90 lidí. 285 mužů z F se nevrátilo z války. S proudem uprchlíků populace F vzrostla o 2 tis. osob, což vyžadovalo rozšíření zastavěných území. 1948 zahájení stavby okresní nemocnice, k ní 1970 zdravotnická škola a internát sester. 1975 nemocnice rozšířena na moderní Hessenklinik. Od 1962 posádkovým městem.

• Liebfrauenkirche (1286 – 1380): Gotická stavba ve stylu Marburgského Elisabethkirche. Zcela vyhořel při velkém požáru 1476.
• Bývalý špitální kostel (1513 – 5): Jednolodní dřevěná klenba z 1865. Uvnitř kazatelna ze 17. stol.
• Georgenberg: Bývalý cisterciácký klášter (stavební etapy od 1249 do 17. století), dnes některé objekty, mj. vlastivědné muzeum.
• První radnice zbořena 1421 aby udělala prostor pro předchůdce dnešní radnice. Tato druhá radnice už měl 10 věží, představujících 10 gildů ve městě. Současná budova rekonstrukcí této druhé radnice, vyhořelé při velkém požáru 1476.
• Steinhaus (Kamenný dům, Pferdemarkt 20): Z 1240, asi nejstarší světská stavba F, velký požár 1476 přežil bez úhony. Při rekonstrukci (1975 – 7) vnitřek důkladně vykuchaný a gotický štít přestavěn dle srovnatelných modelů jinde. Uvnitř se dochovaly pozůstatky velkého kuchyňského krbu.
• Obytné stavby: Díky rekonstrukci od 1970 téměř žádné uzavřené. Skupina budov na Pferdemarkt 10 – 16. Části z nich však drasticky zrekonstruována 1979 – 86. Individuálně, několik dalších: Geismarer Straße 3 – hrázděná stavba z 16. stol. se středověkým kamenným zdivem. Neue Gasse 5 – hrázděná stavba z asi 1500, obnovena, 1978 – 9. Neustädter Straße 35 – třípatrový dům se štítem s výhledem do ulice ze 17. stol., s rohovým arkýřem, obnoveným 1977. Steingasse 1 (Herboldsches Haus) – třípodlažní budova s ​​rohovým arkýřem. Okap na pravé straně značně poškozen novějšími stavebními pracemi. Steingasse 17 – jedna z nejstarších městských hrázděných staveb. Obnovena 1983. Ritterstraße 6 – 8 – postaven kolem 1520. Altes Brauhaus – Masivní dvoupodlažní dům s okapy, údajně z 1538. Budova za fasádou zničena a začleněna do hotelového komplexu. Bývalá dívčí škola – Dvoupodlažní poloroubená stavba z 1769 s polovalbovou střechou.
• Hexenturm: z 13. stol. s 3 m tlustými stěnami. Pozůstatky Franckých obranných staveb z asi 520.
• Dampfmaschinenmuseum (parních strojů): S největším parním strojem svého druhu v Německu.
• Haus am Geismarer Tor: Výstavy Kunsttreff Frankenberg.
• Thonet-Museum, mezinárodně pozoruhodné muzeum nábytku se světoznámými kavárenskými židlemi Thonet.
• Kreisheimatmuseum (vlastivědné muzeum") v klášteře sv Georgenberg.