Amöneburg

Někdy si při příjezdu do Amöneburgu připadáme trochu jako u francouzského Mont Saint - Michel. To zejména tehdy, když je okolí tohoto osamělého vrcholu v okolní rovině obklopeno mlhou či oparem a vrchol s Amöneburgem z něj vystupuje jako z moře. Městečko samo je nevelké, ale velmi malebné, krásně položené, s řadou hrázděných domů nejen na útulném náměstí, zříceninami hradu, mohutným kostelem (vedle něj lze vidět sochu svatého Jana Nepomuckého) či krásnými výhledy. Zdejší novogotický kostel kostel jsme (kvůli jeho dlouhodobým opravám) navštívili poprvé snad až při naší čtvrté návštěvě. A je to tedy kostel opravdu krásný. Interiér relativně prostý, ale působivý. Např. kůr s varhanami nezvykle ne vzadu, ale v levém rameni příčné lodi. Široké využití zdejšího (v Hesensku poměrně obvyklého) hnedočerveného kamene. Navštívili jsme také novogotickou Magdalenenkapelle (Lindaukapelle) pod kopcem na místě poutí v den sv. Bonifáce, nedaleko které je pramen, u nějž sv. Bonifác pokřtil první nové křesťany v tomto místě začátku svého velkého misijního díla.

A leží 11 km v od Marburgu v Hesensku na 365 m vysoké stejnojmenné hoře, čedičovém kuželu nad říčkou Ohm, levostranným přítokem Lahnu. Žije zde cca 5 tis. obyvatel. Leží uprostřed A pánve, jedné z největší ploch orné půdy v Hesensku. Tuto pánev odděluje A od 5 až 7 km vzdálených Höhenzügen Burgwald (na sz), Oberhessische Schwelle (od s po jv), Lumda – Plateau (známé i jako přední Vogelsberg, na j) a Lahnbergen na z. V A, asi 3 km od centra, na hranici s Kirchhainem, leží hrad Plausdorf, včleněný 1928. 1. stopy osídlení již z raného neolitu (6. tis. př. Kr.). Později ve 3. stol. př. Kr. zřejmě keltské oppidium, osada (hora "Amana", od Ohm, od toho "Amanaburg"). 1. písemná zmínka z 721, kdy sv. Bonifác započal z francké pevnosti "Amanaburch" svou misijní práci a založil zde pod hradem klášter a nový kostel. Počátkem 12. stol. A a další okolní pozemky mohučských arcibiskupů spojeny do horského městečka, pevnosti. V A 11. – 12. stol. hrad Radenhausen (j od A zříceniny malého hradu z 12. stol.). Po této době docházelo k bojům o území mezi lanckrabaty durynskými, hesenskými a mohučskými arcibiskupy.

Během třicetileté války město několikrát dobyto. 1621 dobyl generál Christian von Braunschweig – Wolfenbüttel město a hrad. V následujících letech obranné systémy znovu dány do pořádku a vytvořeny široké šance. Situace stále vidět na měděné rytině Matthäuse Meriana z 1655. 1640 město dobyto císařskými vojsky. 1646 dobyto zpět hesenskými a švédskými vojsky pod generálem Carlem Gustavem Wrangelem. Kamenný mlýnský most přes Ohm historicky významnou křižovatku. Známým se stal bitvou Hessenců, Hannoveřanů a Braunschweigů proti Francouzům za sedmileté války. Za čtrnáctihodinové bitvy 21. 9. 1762 zde na obou stranách 527 mrtvých a 1.363 zraněných, ale bitva neměla vítěze. O několik týdnů později podepsáno příměří. V důsledku sekularizace A 1803 s jinými enklávami Mohuče začleněn do knížectví Fritzlar lanckrabství Hesse – Kassel. S připojením Hessenska k Prusku 1866 A pruským. 1821 – 1932 A sídlem okresního soudu.

Navzdory vojenským zničením ve stoletích své historie zůstaly důležité charakteristiky vytvořené v této dlouhé historii města zachovány. Některé znovu odkryty a rekonstruovány – např. v podobě hradních zřícenin a Wenigenburgu. A populárním cílem turistů s krásnými pohledy a výhledy. Úzké uličky s četnými hrázděnými domy, zřícenina bývalého hradu a opevnění, stejně jako velký klášterní kostel, krásné noční osvětlení, to vše přispívá k romantické atmosféře historického města. Panoráma města na kopci, formovaném vulkanickou činností před miliony let, je během celého roku vděčným námětem fotografií. Při pohledu dolů z města možné vidět snad 36 vesnic a měst v široké obhlédnutelné krásné krajině. Historické městské centrum obklopeno nejen nádhernými starými městskými hradbami, ale i jedním z nejstarších zachovaných území Hesenska. Za zhlédnutí stojí i strmé sloupové geologické útvary.

• Kostel sv. Jana Křtitele: Původní kolegiátní kostel postaven 1360. Dnes z něj zůstala již jen věž. Klášter zrušen za sekularizace 1803 a současný novogotický kostel postaven 1866 – 71 dle návrhu Georga Gottloba Ungewittera (1820 – 64), po jeho smrti pod vedením Petera Zindela (1841 – 1902). Věž na s straně lodi korunována helmou z 1762, v přízemí věže sakristie vč. kostnice ze 16. či 17. stol. Vitráže v oknech a varhany z 19. stol. dle návrhů Carla Schaefera (1844 – 1908).
• Obdélníkové náměstí: V této podobě z 18. stol., rekonstrukce 1990 – 5. Fontána, historická radnice z 1690.
• Magdalenenkapelle (Lindaukapelle): Pod A, v místě opuštěné vesnice Lindau. Kaple postavena 1847 v novogotickém slohu a byla hlavním cílem poutí na Bonifatiustag. Přímo naproti Magdalenenkapelle upraven pramen. Zde prý sv. Bonifác 721 pokřtil první křesťany. K Magdalenenkapelle vede poutní cesta Elisabeth 2, z Eisenachu do Marburgu.
• Mlýn: Původně vodní, k mletí obilí. Později také sloužil jako čerpací stanice, dodávající vodu do A (lze navštívit ve mlýně). Mlýna se nyní používá k výrobě elekřiny a v menší míře i pro broušení.