Freizeitpark Märchenwald

A na řadě byl pro dnešek ještě pokus o návštěvu dětského parku pro potěšení dceři. Čtyři takové parky jsem si vytipoval před odjezdem a jeden z nich byl nedaleko nás. Byl to Märchenwald ve Wolfratshausenu. Na místě jsme trochu chaoticky pohledali, ale pak našli, nebyli si poté jisti, zda není určen jen pro malé děti, ale po vysvětlení pána u lístků a naléhání Báry za celkem 30 Euro vstoupili. Byl to park podobný tomu prvnímu námi navštívenému Märchenparku v Marquartsteinu a přece jen spíše pro menší děti. Leč Bára byla spokojená. Spousta pohádkových scének, jednodušší věci pro menší děti, ale i jakýsi kolotoč s kabinkou, otáčející se kolem vodorovné osy (tedy i vzhůru nohama), malinká horská dráha (podle manželky drsnější, než v Legolandu), jakási poměrně rázná kabinová houpačka, jezdící koníček, autíčko, prasátko či sympatický vláček, do něhož nakonec pan strojvůdce nalákal i mě, krásný prostor s přehršlí zvířátek (a písní Old Mc Donald had a farm), klouzačky, a nakonec pěkné lanové hřiště. No, byla to tu spokojenost.

Wolfratshausen: Město okresu Bad Tölz – W v Bavorsku s cca 17 tis. obyvatel. Loisach a Isar, u jejichž soutoku W leží, spojuje kanál, aby vratná voda mohla být využita pro výrobu elektřiny v Isar Amper. 1. zmínka o "Wolveradeshusun" 1003. O 100 let později Otto II., hrabě z Deißen – Andechs, postavil hrad na kopci s výhledem do údolí. Hrad zničen 1734, když blesk udeřil do věže, v níž uložen střelný prach. Kameny ze zříceniny využívány pro stavby v Mnichově. Od 1280 trhy. V 15. stol. vodní doprava na Loisach a Isar. Dokonce i dnes lze jet na raftu z W do Mnichova. Během 2. sv. války pobočný tábor Dachau Föhrenwald, nucené práce. Po válce tábor využit pro vysídlené osoby. 1957 Föhrenwald předměstím W. Asi 1286 umučen sv. Nantovinus v části města Nantwein, pojmenované po něm. Farní kostel St. Andreas z 1484. Humplbräu, hotel a restaurace v historickém centru města (uvedena v dokumentu z 1619).

• Freizeitpark Märchenwald im Isartal GmbH, Kräuterstraße 39, 82515 Wolfratshausen, www.maerchenwald-isartal.com.
• Nantovinus (také známý jako Conrad Nantwein) byl podle legendy zbožný křesťanský poutník, který zemřel jako mučedník. Je uctíván jako svatý. Neexistuje žádný záznam o jeho původu a povolání. Podle tradice přijel světec 1286 do W na koni na pouti do Říma. Vzhledem k tomu, že se soudce Gantner údajně dozvěděl, že poutník svedl nezletilého chlapce, byl Nantovinus zatčen a přiveden na zámek W. Soudce uvedl (zjistil), že Nantovinus cestoval se značnou sumu peněz. Pro jejich získání ho odsoudil bez výslechu svědků k upálení. Stadler Vollständiges Heiligen – Lexikon (kompletní lexikon svatých) z 1858 říká, že soudce chtěl získat Nantovinova krásného koně. Podle legendy byl odsouzený dotázán, na jakém místě by chtěl být upálen. On vzal poutní hůl, hodil ji přes Loisach a řekl: "Tam, kde spadne, bude to místo". Říká se, že skutečně tam byl upálen. Na tomto místě stojí kostel sv. Nantwein. Z místa utrpení byly brzy hlášeny zázraky. Zbylé kosti uloženy v kapli, zbudované na počest mučedníka jen pár let později v místě upálení. Začali proudit poutníci. Papež Bonifác VIII. dal Nanotvina 1297 svatořečit. 1624 postaven kostel St. Nantwein v barokním slohu pro velké množství poutníků, který zde stále stojí.