Kulmbach

Velmi pozoruhodné město, ve kterém jsme ale také byli poněkud limitováni časem (a deštěm). Prvním dojmem zde byl trh na náměstí s různými lákavými produkty, např. obrovskými (víc než metr dlouhými) bochníky chleba. Další náměstí s obeliskem, řada hrázděných domů, příjemné uličky. Když jsme doputovali nahoru ke katolickému kostelu PM zjistili jsme, že je zavřený. Ani jsme tomu nechtěli věřit - byl to snad první zamčený katolický kostel, se kterým jsme se v Německu setkali ... A tak jsme kolem gymnázia zamířili ke kostelu na svahu pod hradem Plassenburg. Pěknému dnes evangelickému kostelu sv. Petra. A nazpět na náměstí, zajímavé domy, sochy, kašny. Opět i výborné kafíčko "s příslušenstvím". A také zajímavý kovový dárek pro švagra. A na náměstí speciální stánek s místními wurstíky. A zavřený Spitalkirche, a Bílá věž.

Platí-li Franky za jeden z nejútulnějších koutů Německa, pak je K něco jako jejich klenotnice. Krásné historické město, přátelské a klidné, ve znamení chleba, piva a klobásy. Z daleka viditelný ohromný hrad Plassenburg hlásí, že K je již blízko. Vystavěn ve 12. stol. vévody z rodu Andechs – Merano a v průběhu staletí zažil proměnlivou historii plnou přestaveb a zkázy. Poté co byl v 18. a 19. stol. nechvalně využíván jako vězení, dočkal se ve stol. 20. zrestaurování a mnohem pozitivnějšího využití. V současnosti v něm našlo přístřeší několik muzeí i největší sbírka cínových figurek na světě (30 tis.). Na tržišti vládne čilý ruch již od 13. stol. Dnes už to však nejsou ani tak řemeslníci a obchodníci, kteří zaplňují náměstí v okolí Luitpoldovy kašny. Daleko víc to zde žije díky kavárnám a restauračním zahrádkám. Dvakrát do týdne zde farmářský trh. Při prvním pohledu na krásně celistvou zástavbu je jasné, že náměstí vytváří při různých městských slavnostech a vánočních trzích malebnou kulisu. Historické centrum nabízí množství kostelů z různých období, kašen a fontán, starých domů a úzkých uliček. Nedaleko odtud staré lázně. První zmínky o nich z 1398 a až do 19. stol. využívány skutečně jako veřejný lázeňský dům. Později připadla budova lázní městu. 1999 po rozsáhlých renovacích znovuotevřena jako muzeum a galerie. Historické využití budovy lázní kvalitně zdokumentováno. Jsou to jedny z pouhých osmi lázní v celém Německu, které byly vědecky prozkoumány a zrestaurovány. Skutečnost, že jsou Franky vinařskou oblastí, není v K nijak zvlášť cítit. Zato pivo vařené v tomto městě má vynikající pověst. Bavorské muzeum pivovarnictví dokumentuje umění vaření piva v i Frankách, nejvíc se však zaměřuje na Horní Franky a K. Ten je magickým místem pro všechny příznivce tekutého zlata či tekutého chleba. Při pohledu na originální inscenace, interaktivní stanoviště, pivní láhve, etikety, tácky, plakáty a plechové, lakované či skleněné tabule všeho druhu přechází zrak i ty nejzdatnější pivaře. Vrcholem návštěvy a zároveň odměnou je však muzejní pivovar, ve kterém skleněné pivovarské varny s blyštivými měděnými poklopy. Po prohlídce čeká na návštěvníky čerstvé pivečko a ti odvážní mohou projevit znalosti v pivním testu. (Díky pivovarům se zde pořádá i vyhlášený Bierfest.) V podobném duchu i návštěva Bavorského muzea pekařství. Na 1.500 m² se zde prezentuje pekařská kultura a na závěr prohlídky se podává lahodný kousek chleba z muzejní pekárny.

• Hala Dr. Stammbergera, společenský sál: Postavena v 80. letech jako moderní a konferenční centrum za primátora Stammbergera. Na památku dlouhého působení ve funkci (1971 – 95) následné čestným občanem K a sál 2008 pojmenován po něm.
• Bílá věž: Jako součást hradeb stále patří ke středověkého opevnění z poč. 14. stol. Spolu se sousedním věží Bürgerloch tvoří Bílá věž uzavřenou dvouvěžovou bránu. Touto Spitaltor stoupá cesta k Landheimer Amtshof podél Röthleinsberg. Ostatní zbytky středověkého opevnění v okolí Starého Města a pěší zóny.
• Červená věž: Součást městského opevnění z 13. stol. Pětipodlažní věž, s hrázděnou částí v horním patře, v němž byty městského hudebníka a požárního hlídače. Odtud je to jen několik min. k Plassenburgu.
• Langheimer Amsthof: Na poč. 16. stol. na tomto místě kaple sv. Kateřiny. Bohatý cisterciácký klášter Langheim bei Lichtenfels se ke konci stol. rozhodl vybudovat zde Amtshof ke správě svého zboží v K a pověřil barokního architekta Johanna Leonarda Dienzenhofera plánem. Navrhl štít průčelí, prestižní sedlovou fasádu, zadní strana součástí městských hradeb, z strana použita k ukládání věcných příspěvků klášteru. Po 1803 sídlo finančního úřadu. Majestátní bývalý klášterní dvůr nyní nabízí různé vzdělávací instituce, jako akademie pro nová média.
• Protestantský Petrikirche: Majestátní pozdně gotický halový kostel sv. Petra z 1439, dobře viditelný na náhorní plošině ve v části města (tam stál na j straně hradního vrchu předchůdce – opevněný kostel z 12. stol.). Poté, co zničen v Markraběcí válce, 1559 přestavěn. 1878 – 80 dostal evangelický kostel neogotickou podobu. Za zmínku stojí impozantní stavba oltáře (sochaři Brenk a Schlehdorn 1650 – 3) a věžní hodiny, které mají místo číslic slova Wachet – Betet (bděte a modlete se).
• Markraběcí správa / Dům princezny: Barokní venkovní schodiště Petrikirche skýtá pohled, asi v půli cesty dolů na pravé straně, na renesanční budovu, kde sídlila knížecí správa v K. V dolní části schodiště a na druhé straně ulice princeznin dům z 1729 (bývalé obydlí markraběnky Christiane Sophie Wilhelmine, vyhoštěné sem bayreuthským soudem kvůli"nerozvážnosti").
• Schlösslein: Okolo "Schießgraben" (část starých městských hradeb) přijdeme na Schlösslein (bývalý hradní objekt, dům princezen). Architektem této arkádové renesanční stavby z 1571 stavitel Caspar Vischer, který byl také pověřen přestavbou hradu Plassenburgu po velkém požáru města 1553. Po levé straně gymnázium markraběte Georga Friedricha, ve kterém studoval mj. Thomas Gottschalk.
• Katolický farní kostel PM: Dále okolo "Schießgraben" (název od střeleckých cvičení 1722 zde v příkopu). Neogotický kostel PM (1892 – 4). Odtud fantastický výhled přes Staré Město na Plassenburg a na (za odbočku stojící) vilovou čtvrt po levé straně z konce 19. stol. V této lokalitě bohatých se usadila řada továrníků v domech v prestižní stylu.
• Bauergasse – Oberhacken: Podél "Schießgraben", na pravé straně v dolní části schodiště je "Heilingschwertturm" (14. stol.), kde dnes Centrum pro vzdělávání dospělých. Semi-kruhová věž byla zvána dříve Herbturm – používána pro sušení léčivých bylin. Sousedí ze 17. stol. – "Buckelquaderturm" (rustikální kvádrová věž) a 14. stol. "Fronveste", místo bývalého vězení. Ve čtvrti starých řemeslníků "Oberhacken" řada zachovalých hrázděných staveb, vč. velkého "Michel-Weiß-Haus" (podle místního umělce 1867 – 1951).
• Lázeňský dům – První zmínka 1398, používán až do 19. stol. jako veřejné lázně. 1553 – 80 rozšíření do současné velikosti. Od pol. 19. stol. sloužil jako dílna. Po akvizici budovy městem a rozsáhlé restaurátorské práce otevřen 1999 jako muzeum a galerie. Jeden z pouhých osmi vědecky prozkoumaných a obnovených lázeňských domů v Německu. Prohlídka rekonstruovaných pokojů (koupelna, převlékárna a relaxační místnost, ohřívárna a předkoupel) dává návštěvníkům nahlédnout do středověkého světa koupání. Ve středověku mělo každé větší osídlení alespoň jedny veřejné lázně. V K byly troje. Nejvýznamnější ty v blízkosti Plassenburgu s lukrativní klientelou. Lázeňský dům nebyl jen místem čistoty, ale i, a to především, pohodového setkávání. Praxí lékaře, zubaře, pedikéra, maséra, nemocnicí, veřejným domem a místem společenského setkávání v jednom. V patře originální studio z období biedermeieru K malíře Michela Weisse (1867 – 1951). Jeho portréty a městské krajiny a obrázky ukazují starý K v minulosti 19. stol. Na dalších 120 m² galerijního prostoru v prvním patře ukazují svá díla současní regionální i mezinárodní umělci. Lázeňský dům je také místem čtení a dalších kulturních akcí. Ve dvoře také volné pořadí pro "letní noci kultury". Otevírací doba: Pátek 13 – 17, sobota 13 – 17, neděle 13 – 17. Vstup volný.
• Rathaus, sídlo starosty: Na jv rohu náměstí, postavena 1752 Hansem Georgem Hoffmannem. Elegantní rokoková fasáda s kupolovitým zakřiveným trojúhelníkem dílem bayreuthského dvorního architekta Josepha Saint-Pierra. Socha Moudrosti s knihou a Spravedlnosti s váhou připomínkou, že prozíravost a spravedlnost nezbytné k vedení komunity. Na fasádě starý městský erb se lvem Andechs – Merana v Hohenzollernském štítu. Hned vedle radnice klubový dům v bývalé sýpce se sídlem rady a obchody.
• Marketplace: Střed života města. Každodenní ruch a shonu. Obchody, pouliční kavárny, týdenní zemědělský trh ve středu a sobotu.
• Vereinshaus z 1884 na místě středověkého "Kornhaus" (obilný dům), sloužil před vystavěním Haly Dr. Stammbergera.
• Büttner památník: připomínka řemeslné živnosti, vytlačené zavedením ocelových nádrží v pivovarnictví a vítězstvím pivní láhve.
• Památník Hanse von K: (vlastně Hanse Suesse, prominentního syna města, německého malíře 1480 – 1522, asistent a přítel A. Dürera).
• Trojrozměrný bronzový model města ve Starém městě, vč. Plassenburgu (reálný model navržen i pro zrakově postižené).
• Zinsfelder Well: Ve středu "Holzmarkt" na druhé straně "Langgasse" (dříve dlouhé obchodní ulice, dnes pěší zóny). Z 1660, postaven před radnicí, později přestěhován. Odkazuje na středověkého výběrčího (?), který na trhu vybíral daň a sledoval tam právo, pořádek a poctivost.
• Spitalkirche: Tam, kde stála ve středověku nemocniční kaple sv. Alžběty, postaven podle návrhu architekta Johanna Georga Hoffmanna 1738 – 9 protestantský špitální kostel sv. Ducha. Dokončen 1749. Dnešní jednolodní kostel s dřevěnými galeriemi a oltářní kazatelnou z pol. 17. stol. (Kristus soudce a 4 evangelisté) prototypem tzv. markraběcích kostelů. Nástropní malba zobrazuje Nanebevstoupení Páně. 1804 – 94 zde konali bohoslužby protestanti / luteráni i katolíci.
• Bavorské muzeum Pivovarství a Pekařství: Na úpatí Plassenburgu tradiční K Mönchshof. Již více než 600 let se na tomto místě zachovala francká pivovarnická tradice a pohostinnost. U pivovaru Mönchshof muzeum. Tady se lze ponořit do světa typické bavorské pohostinnosti a získat znalosti o kultuře piva a pečení. Otevřeno: celoročně, úterý – neděle 10 – 17 a po domluvě.
• Plassenburg: Vysoko nad K se zvedá impozantní hrad s bouřlivou historií, symbolická dominanta K, jedna z nejvýznamnějších historických památek Horních Frank. Jen pár min. chůze od centra, po středověké "Stadtgässchen" (či pohodlně autobusem z centrálního parkoviště, jízda osobním autem není povolena). První zmínka 1135 Vzhledem k dědické dohodě 1340 hrad majetkem purkrabího z Norimberku. Tak začala vláda Hohenzollernů nad Plassenburgem, trvající až do konce 18. stol. Osudovou pro město a hrad byla Bundesständische válka (1552 – 4). 1553 K zcela zničen a následující rok, kdy hladovějící posádka odtáhla, starý Plassenburg zničen. Markrabě Georg Friedrich z Braniborska – Culmbachu (1557 – 1603) s hlavním architektem Casparem Vischerem ale Plassenburg za krátký čas přebudovali na reprezentativní pozdně renesanční objekt. 1791 Prusko a 1810 Bavorsko. Hrad sloužil mj. jako vojenská nemocnice, vězení či tábor pro válečné zajatce. Od 1929 zámecké muzeum, dnes už čtyři muzea. Hlavní muzeum představí hrad, město K a region. Německé muzeum figurín, největší svého druhu na světě, má asi 150 individuálních dioramat a sděluje vše, co souvisí s tématem cínu a cínových vojáčků. Dále muzeum Hohenzollernů ve Frankách a armádní muzeum Fridricha Velikého, které zahrnuje historii pruské armády v 18. stol. Otevřeno duben – říjen denně 9 – 18, listopad – březen denně 10 – 16. Zavřeno: 24., 25. a 31. Prosince a 1. ledna.
• Rehturm: Poprvé zmíněna jménem 1498. Začleněna do širšího systému strážních věží. Kdysi měla za úkol varovat zářícím majákem obyvatele hradu a K před hrozícím nebezpečím. Tento komplexní zabezpečovací systém se táhl od Bambergu přes Francký les a Fichtelgebirge, nahoru přes Vogtland. Rekonstruována a v současné době jedním z nejkrásnějších a nejatraktivnějších míst a kolem K. Lokalita v těsné blízkosti centra rekreační oblasti na Rehberg oblíbeným cílem pro pěší a turisty. Okružní trasa (12 km – 3 hod.) vede přímo z náměstí K na Rehberg a pokračuje na Plassenburg a zpět do výchozího bodu. Z Rehturm krásný výhledem.