Cham

Město nedaleko od hranic, ale pro našince neznámé, od něhož příliš neočekává, bylo pro nás poměrně příjemným překvapením. Nejdříve jsme navštívili malý jednoduchý Spitalkirche se sochou archanděla Michaela s poraženým satanem pod nohou u zábradlí kůru a s řadou votivních tabulek na boční stěně. Přes náměstíčko s věží a zajímavými plastovými sedačkami, okolo prostého cihlového evangelického kostela, jsme pak došli k (také cihlovému) redemptoristickému klášternímu kostelu Maria Hilf s velmi neobvyklým krásným interiérem byzantského stylu. A pak už jsme se vraceli směrem k centru, kde nás na několika místech zdravily sochu napoleonských vojáků v různých polohách. Na náměstí nás zaujala jak nevelká malebná radnice, propojená s farním kostelem, tak skvostná moderní kašna, opět mj. s napoleonskými vojáky. V pěkném (zvenčí nenápadném) barokním kostele zajimavý štukový strop i oratoře v presbytáři, a třeba také obraz dona Bosca na stěně. Pak už jsme, unaveni, dlouho marně hledali cukrárnu, až se jedna objevila v boční uličce a ta nám výborně posloužila dobrými zákusečky i kapučínkem. A pak už odjezd. Další den jsme cestou navštívili ještě Chammünster, který leží zřejmě v samostatné stejnojmenné obci. Stáří tohoto chrámu se zdá až neuvěřitelné a člověk do něj vstupuje s úctou. Kostel velmi jednoduchý, s řadou náhrobních desek, samostatných starých soch, starou kamennou křtitelnicí, oltářem se sochou Panny Marie.

Sídlo okresu v Horní Falci uprostřed přírodního parku Naturpark Oberer Bayerischer Wald, na řece Regen, poblíž hranice s ČR. Regen obloukem obtéká Ch staré město, proto se Ch říká „Stadt am Regenbogen“. Ch dostal jméno podle říčky Chamb, která pramení v blízkých Čechách. Výhodná poloha na hlavní obchodní cestě do Čech přinesla mnoho výhod. Již 976 je Ch zmíněn ("Civitas, quae Camma dicitur"). Na výšinách Galgenbergu byl císařský hrad, pod jehož ochranou 1000 raženy mince. Již kol 739 postavili mniši z Regensburgu od sv. Emmerama v Chammünsteru 1. kostel v oblasti Horního Bavorského lesa. V 13. stol. se Ch stěhoval do dnešního umístění. Obchod pak vzkvétal, a to s Regensburgem, Norimberkem a Vratislaví. Válka proti husitům (1419 – 36) vedla k rozsáhlému ničení a prudkému poklesu obchodu. 1489 založili šlechtici sdružení proti bavorskému vévodovi. Tento tzv. Löwlerbund se setkal v hostinci Koruna na Marktplatz. Složitá zde i třicetiletá válka. Ch opět zničen 1742. Vůdce pandurů Franz svobodný pán von Trenck si město podmanil a nechal je drancovat po dobu tří dnů. Válka přinesla i 8 požárů v troskách města. Občané, zvláště z okruhu řemeslníků, je ale vždy postavili tvrdou prací, houževnatostí a smyslem pro městskou komunitu. Rodák z Ch Nicolas Luckner  slavným po povýšení do hraběcího stavu a nakonec na maršála Francie. Jemu věnoval Rouget de Lisle 1792 Marseillaisu, současnou francouzskou hymnu. Během 19. stol., zejména po výstavbě železnice 1861, se ekonomika města začala znatelně zlepšovat. Doba prince regenta 1886 – 1912 také dobou Ch prosperity. Ta náhle ukončena 1. sv. válkou se 152 mrtvými v Ch. 1945 britské letectvo bombardovalo Ch. Více než 60 lidí zabito. V následujících letech mnoho uprchlíků ze Slezska a Sudet a populace rychle rostla. Po měnové reformě 1948 stavební boom. Dnes Ch obchodní, vzdělávací, vládní a posádkové město s asi 17 tis. obyvatel. Za jeho zdmi se spojuje stará a nová doba. Kromě pohnuté historie může město také se ukazovat pestrou a krásnou lesnatou krajinu na v bavorské hranici.

• Farní kostel sv. Jakuba – zmíněn 1210. Gotická stavba, barokní úpravy a přístavba ze 14. stol. Město bylo požáry a válečným ničením nuceno kostel opakovat přestavět. Dnešní podoba dána především v 18. stol. Kolem 1850 odstraněn barokní interiér a cenné umělecké poklady ztraceny. 1894/95 rozšířena hlavní loď o dva zálivy. Za zmínku stojí rokokové štukové práce na stropě a oblouk kněžiště s nástropní freskou z 1750 (Otto Gebhard Prüfening) s bitvou u Tolosa. Z doby kolem 1900 nástropní malby nad kruchtou, ukazující zázračný únik sv. Jakuba, jehož socha je zde také v životní velikosti s mušlí a kloboukem poutníka. Na j stěně by se neměla přehlédnout pestrá zdobená kazatelna s bolestnou Matkou Boží a "Pražské Jezulátko" na levém bočním oltáři.
• Spitalkirche – Nápis na kůru hlásil zničení kostela o velkém požáru 1512 a jeho rekonstrukci o dva roky později. Když vojáci za barona Trencka způsobili značné škody 1742, dostal novou barokní podobu. Za návštěvu stojí gotický j vchod do kostela vedle kazatelny z konce 18. stol., svatí Mikuláš a Augustin na hlavním oltáři a pravý boční oltář se sv. Ignácem. Hlavní oltář ukazuje Letnice, nástropní freska nad hlavním oltářem dary Ducha sv. (sedm ženských postav), nad kruchtou sv. Michael a drak. Františkánský kostel – pozůstatek františkánského kláštera, který byl v Ch od 1631 do sekularizace 1802. Později objekt sloužil mj. jako Baustadel 1866 – 1867 přestavěn a znovu použit jako kostel.
• Redemptoristický klášterní kostel Maria Hilf – z 1900 – 9, kdy řád zbudoval ve městě svůj klášter. Od té doby novorománská cihlová stavba dominantou oblasti j od Starého Města.
• Marienmünster – Chammünster – asi 1. kostel Horního Bavorského lesa. Jeho kořeny až v 739, kdy zde mniši z Regensburgu založili klášter s osadou. Od prahistorie kostela se datují dva románské základní kameny (1200 či 1300). Pozoruhodné fresky, četné náhrobní kameny a kříž z tepaného železa.
• Biertor – vznik budovy, dříve známé jako hradní brána, asi sahá až do 14. stol. Dochovala se jen jedna ze čtyř bran. V areálu přilehlé staré budovy byl dříve Ch hrad. Ztratil původní funkci, na místě vznikl 1642 pivovar na pšeničné pivo. Proto se brána u hradu změnila časem na Biertor.
• Pamětní deska hraběte Nikolause von Luckner – jeho rodný dům byl zničen požárem, což je důvod, proč ho dnes připomíná jen pamětní deska. Luckner se narodil 11. 1. 1722. Na vrcholu kariéry byl Ludvíkem XVI. 1791 jmenován maršálem Francie. Stal se obětí francouzské revoluce a 1794 zemřel na gilotině. Byla muz věnována "Marseillaisa," dodnes francouzská hymna.
• Straubinger Tower – ze středověkých hradeb se zachovala strážní věž vnitřní městské zdi. Věž byla postavena pravděpodobně v pol. 13. stol. Je na ní čapí hnízdo, kde každoročně hnízdí čápi bílí.
• Marienapotheke – kdysi hradní strážnice. 1750 do mocného domu s barokní mansardovou střechou stěhována lékárna. Nástěnné malby z 1934.
• Cafe Crown – Köppl dům – průčelí domu, starého více než 400 let, stále připomíná doby středověku. Dříve byla budova známa jako penzion či kavárna koruna. V současné době je zde obchod s oděvy. 1489 se zde setkali šlechtici Löwlerbund vystupující proti bavorskému vévodovi. 1615 se zde zastavil Fridrich Falcký, tzv. "zimní král", s družinou na cestě do Prahy.
• Radnice – symbol nezávislosti občanů Ch ke konci 14. stol. Pozoruhodná nejen dlouhá tradice, ale i spojení mezi radnicí a farním kostelem sv. Jakuba. Přímo na náměstí nejstarší stavební fáze se sálem v 1. patře. Tam zasedání rady, kulturní akce. Přízemí, kde je kavárna, sloužilo mj. jako tržnice a pekárna. U vchodu stál pranýř, z něhož zůstal pilíř. Z křídlo se stupňovitým štítem a rohovým arkýřem z 1. pol. 15. stol. Zde na fasádě zbytky bouřlivé minulosti – vložený židovský náhrobní kámen z bývalého židovského hřbitova v Řezně, zničeného 1519 jako pohřebiště vyhnaných obyvatel. Další pamětní kámen nad vchodem je z Fleischtor a připomíná vznik vnější městské zdi 1430.
• Rozhledna na Luitpoldhöhe – 12. 3. 1901, při 80. narozeninách prince regenta Luitpolda položeny základy. Následující rok byla Luitpoldova věž hotova. 1975 budova o několik m zvýšena.
• Marktplatzbrunnen – od 1995 na náměstí nová studna Josepha Michaela Neustifta. Mnoho překvapivých detailů, jako postava hraběte Lucknera, maršála Francie. Zatímco stříká kolemjdoucí vodou, vidí zvonkohru na radnici a čeká, až v 12.05 zazní Marseillaisa. Čarodějnice s dětmi (ne zlá, ale milující matka). Peří a květiny, listy a úponky na šatech, jak si dala Matka příroda. Kruh uzavřený známou legendární postavou Bavorského lesa, Bilmesschneider. Se srpy na nohou by měla být pryč přes pole, jakmile pokosí rolníkům obilí. Bilmesschneider není ztělesněním zla, neúrody a hladu. Různé symboly (vinná réva, vinice, znamení míru), které nosí na těle.
• Okolí – Součást Thierlsteinu – unikátní přírodní památka v délce 150 km s výškou 10 až 40 m, a to i přes zdejší region. Název je odvozen od latinského slova "pallidus", což znamená, bledá nebo nažloutlá. Skládá se ze skalního křemene, který byl dříve často používán na štěrkové cesty.