Bayreuth

Naše návštěva Bayreuthu byla poznamenána deštivým počasím, takže jsme jeho nesporné kvality nemohli plně vychutnat. Náměstím jsme nejprve zamířili do evangelického Spitalkirche s kazatelnou a nad ní varhanami v popředí. A průběžně jsme hledali nějaký ten kafíčkový azyl. Nakonec jsme zakotvili v podniku, ležícím mírně v ústraní, který vybrala manželka a kam se mi původně ani nechtělo jít. Ale byla to dobrá volba - nějaký starý rodinný podnik Konditorei Händel, s atmosférou, která nám silně připomněla Hawelkovy ve Vídni. Uličkami jsme se pak propletli k zajímavému dnes evangelickému Stadtkirche. Pak zpět na náměstí a konečně k Markraběcí opeře, která zvenčí nevypadá nijak bombasticky. Poté oklikou k prvnímu katolickému kostelu - Schlosskirche, s velmi prostým interiérem, pamětní deskou Antona Bruknera, oltářní sochou Panny Marie, připomínající silně Pannu Marii svatohostýnskou, a s rakvemi markraběnek. Pak znovu na náměstí s různými zajímavými artefakty i hravými prvky.

Město obklopené pahorky Fichtelgebirge, dějiště hudebních festivalů světového formátu, oblíbený turistický cíl s bohatou historií, ale i univerzitní město s více než 70 tis. obyvatel. Raná historie města zahalena rouškou tajemství. Jisté ale je, že vzniklo jako osada obchodníků. 1. písemná zmínka o obci Baierrute od bamberského biskupa Oty II. (už hovoří o duchovním i světském významu města) 1194. 1231 statut města. 1260 B přechází do majetku franckých Hohenzollernů, norimberských purkrabí. 1430(20) město dobyto  a zpustošeno husity. 1533 markrabě Georg zavádí novým církevním řádem reformaci. 1602 při morové epidemii umírá přes tis. obyvatel. 1603 markrabě Christian přenáší knížecí rezidenci z Kulmbachu do Starého zámku v B. a přesouvá sem i různé úřady. Počínající slibný rozvoj města brzdí Třicetiletá válka: 1632 – 4 ve třech po sobě následujících letech město dobývá a pustoší císařské vojsko. 1701 nedaleko B budoucím markrabětem Wilhelmem Georgem založeno město St. Georgen. Se spoustou zámků a kostelů se v dalším stol. stalo součástí B (např. v kostele Ordenskirche St. Georgen lze vidět pozůstatky kultury a vkusu markraběcího dvora z přelomu 17. a 18. stol.). 1735 markrabě Friedrich a markraběnka Wilhelmine nastupují vládu. Začíná období největšího rozkvětu města. Za období jejich vlády v pol. 18. stol. začaly nebývalou rychlostí vznikat nové reprezentativní budovy v barokním stylu. 1748 otevření Markraběcí opery u příležitosti svatby princezny Elisabeth Friederike (největší chlouba města; považována za jednu z nejúchvatnějších divadelních budov dochovaných z období baroka; od 2012 seznam UNESCO). Založena i univerzita (1742, hned rok po svém vzniku musela být ale vinou nenávisti místních obyvatel vůči studentům přesunuta do Erlangenu). 1792 po odstoupení markraběte Alexandra připadá knížectví B Pruskému království. 1810 v důsledku napoleonských válek B připojen k Bavorsku. 1876 na prvním B festivalu (Festspiele) uvádí Richard Wagner třikrát "Prsten Nibelungův". 1945 třetina města zničena bombardováním. 1975 nově založená universita B zahajuje výuku (7. bavorská univerzita; studenti tvoří podstatnou část obyvatelstva – ze 73 tis. obyvatel 12.500 studentů). 1993 B jmenován "vrchním centrem" (správním a hospodářským centrem nejvyššího stupně). 1998 univerzita zahajuje výuku na své nové 6. fakultě, Fakultě aplikovaných přírodních věd. 1999 otevřeny termální lázně Lohengrin, vybudované během dvou let nákladem 40 mil. DM. 2003 otevření "Centra kompetence Nové materiály". Historicky vyrůstal B jako markraběcí rezidence a světově známým se stal festivalem Richarda Wagnera (B Festspiele). Nejznámějším obyvatelem B byl Richard Wagner. Už za jeho života se zde každoročně konaly Richard-Wagner-Festspiele, od kterých si město slibovalo oživení kulturního života. A to se povedlo. S tradicí od 1876 si místní festival vážné hudby, dnes známý jako B Festspiele, vydobyl velký význam ve světě vážné hudby a každý rok se sem sjíždějí významní hudebníci z celého světa. Spojitost s R. Wagnerem měla ovšem i stinnou stránku. Jak známo, Adolf Hitler využil některé Wagnerovy skladby ve své ideologii, a tak nebylo divu, že se spolu se svými věrnými objevoval na zdejším hudebním festivalu coby stálý host. I to zřejmě důvodem, proč během 2. sv. války B terčem mnoha náletů. Dnes B, největší město Horních Franků, moderní hospodářské, kongresové a univerzitní město, které jde za svým cílem – stát se centrem nejmodernější technologie v regionu. B se může pochlubit nejkrásnějším barokním divadlem Evropy – Markraběcí operou (Markgräfliches Opernhaus). Na návštěvníky čekají půvabné zámky, historický park „Eremitage“ se zasněnými jeskyněmi a fontánami, festivalové divadlo s jedinečnou akustikou, 20 zajímavých muzeí (např. Richard-Wagner-Museum, Franz-Liszt-Museum, muzeum umění Kunstmuseum, muzeum životního prostředí Urweltmuseum). Množství hudebních a divadelních festivalů nabízí kulturní vyžití na nejvyšší úrovni. B se řadí k městům se špičkovými zařízeními pro volný čas, a to díky svému 18jamkovému golfovému hřišti a welnessové oáze – termálním lázním Lohengrin. B, který lze označit i jako bránu pohoří Smrčiny a romantického Franckého Švýcarska. Vedle široké nabídky kulturních a sportovních událostí středem zájmu jezero Fichtelsee ve Fichtelbergu, lanová dráha Ochsenkopf s a j, letní sáňková dráha na Ochsenkopfu, štola pro veřejnost ve Fichtelbergu a Goldkronachu, skanzen a informační středisko Přírodního parku Smrčiny, horský statek Grassemann ve Warmensteinachu, termální prameny a lázně Obernsee v Mistelgau, Sofiina jeskyně v údolí Ahorntal a Čertova jeskyně v Pottensteinu, zámek Fantasie s Muzeem dějin zahrad v Eckersdorfu, jedinečným v evropském měřítku, nebo též Muzeum Franckého Švýcarska v Tüchersfeldu.

Klášter Jobstenberg v B: Klášter františkánů na hoře Jobst poblíž B od nepaměti často navštěvovaným poutním místem.