Theatinerkirche (kostel sv. Kajetána)

Zvenčí vypadá tento chrám naproti Rezidens se širokým žlutým průčelím trochu zvláštně. Interiér zase velmi zajímavý, tentokrát zcela bílý (!), štukovaný. Jen krásná kazatelna černá. Jsou zde pohřbeni např. bavorský král a královna. Velmi výraznou pozoruhodností je také absence kůru a varhany, umístěné (zde esteticky docela přijatelně) za hlavním oltářem.

T (kostel sv. Kajetána), jeden z nejokázalejších kostelů v M na Odeonsplatz. Založen kurfiřtem Ferdinandem Maria a jeho manželkou Henriettou Adelaide Savojskou na poděkování za narození dlouho očekávaného dědice bavorské koruny prince Maxe Emanuela 1662. Základní kámen 1663. Postaven naproti Residenz v italském vrcholně barokním slohu podle San Andrea della Valle v Římě, navržený italským architektem Agostino Barellim (na začátku stavěn dle římského vzoru, díky střídajícím se architektům se na další stavbě projevil benátský vliv). Jeho nástupce Enrico Zuccalli přidal dvě věže, které původně nebyly v plánu, a pak skončil na 71 m vysokém dómě 1690 (vysvěcen už předtím, nehotový, 1675). Iniciátorka se dokončení nedočkala, zemřela 1676. Fasáda zůstala nedokončená, v rokokovém stylu dokončena až 1768 Françoisem de Cuvillesem. Impozantní průčelí s dvojicí věží a měděná kopule jednou z dominant M. Středomořský vzhled a žluté zbarvení fasády známým symbolem města s velkým vlivem na jižní německou barokní architekturu. Interiér kostela v barokním slohu. Bohaté štukové ornamenty mají pozoruhodnou lehkost díky brilantní bílé barvě. Štuková výzdoba provedena Nicolo Petrim (1685 – 8), zatímco Wolfgang Leutner byl zodpovědný za štukové postavy. Velká černá kazatelna dílem Andrease Faistenbergera (1686). Oltářní obrazy Caspara de Crayer, Carlo Cignani, George Desmareés a Joachim Sandrart. Balthasar Ableithner vytvořil sochy sv. Marka a Jana. V kapličce hroby krále Maxmiliána II. a jeho choti královny Marie. V kryptě knížecí hrobka, v níž mj. pohřbeni tito Wittelsbachové: Princezna Henriette Adelaide Savoye, Ferdinand Maria, vévoda Bavorský, Maximilian II. Emanuel, vévoda Bavorský, Karel VII., římský císař, Maximilian III., vévoda Bavorský, Karel Theodor, vévoda Bavorský, král Maximilian Bavorský, král Otto řecký, Luitpold, princ regent Bavorský, princezna Alexandra Bavorská, Rupprecht, korunní princ Bavorský, vévodkyně Marie Gabrielle Bavorská. Během 2. sv. války kostel poničen. Od 1946 obnova, z velké části dokončená 1955. Od 1954 zde dominikáni. Přestavba kláštera dokončena 1973.