Peterskirche

Kostel naproti radnice, vedle veže Frauenkirche je věž Peterskirche druhým známým vyhlidkovým místem Mnichova. Při pozdější návštěvě s kamarády jsem od jednoho z nich zaregistroval výhrady k - podle jeho názoru - příliš triumfalistické podobě interiéru kostela, zejména řešení presbytáře. A zřejmě měl kus pravdy. Přestože jinak je i tento chrám také velmi pěkný (a historicky významný).

P, jehož 137 m vysoká věž (nejvyšší v M, 306 schodů, vyhlídka) známá jako Alter Peter, je symbolem M (bývá považován za nejkrásnější stavbu M), nejstarší kostel v M, zřejmě výchozí bod celého města. Ještě předtím, než byl 1158 založen M, stál na tomto místě kostel. V 8. stol. žili kolem něj na kopci Petersbergl mniši z kláštera Tegernsee. Vykopávky 1958 ukázaly, že v 11. stol. se původní dřevěný kostel vyvinul do kostela románského s hlavní lodí a dvěma bočními uličkami a dvěma integrovanými věžemi. Otto Wittelsbach 1181 kostel rozšířil a ten vysvěcen 1190 biskupem Ottou II. z Freisingu. Na konci 12. stol. budova zbořena a nahrazena okázalejším kostelem v bavorském románském slohu, vysvěceným 1294 biskupem Emichem z Freisingu. Větší kostel nebylo nutné stavět, protože souběžně budován farní Frauenkirche. Dále rozšířen v gotickém slohu krátce před velkým požárem, který jej 1327 zničil. Po rekonstrukci kostel vysvěcen 1368(5). Z pahýlů dvou věží vznikla věž jedna, která na počátku 17. stol., po zničení dvou špičatých přileb bleskem, získala vrchol (věž vysoká 92 m a lze na ni vystoupit – 302 schodů, dnes populární rozhledna). 1630 začala demolice gotického v chóru k prodloužení prostoru. Úprava lodi dokončena 1654. V 18. stol. výrazná barokní úprava, vybudován nový hl. oltář inspirovaný Berniniho ve sv. Petru v Římě. Další renovace 1844 (zelená), 1882 (žlutá), 1911 – 12 (šedá). Ve 2. sv. válce totální zničení přímým zásahem dvou bomb tak, že se rekonstrukce zdála nemožnou a byla již plánována demolice. Z iniciativy farářů sv. Petra, Maxe Strittera (1937 – 49) a Maxe Zistla (1949 – 83) ale kostel zachráněn. Rekonstrukce začala 1946, hlavní oltář vysvěcen 1954. Rekonstrukce interiéru až 2000. Interiéru dominuje hl. oltář z 1730 – 4 (Nikolaus Gottfried Stuber, Johann Georg Greiff a Egid Quirin Asam), na kterém přispěl Erasmus Grasser postavou sv. Petra. U jeho nohou čtyři postavy církevních otců, jejichž oči upřené na Petra, v jehož ruce zavřená kniha. Petr nosí diadém, který lze odstranit. Tradičně je to děláno při smrti papeže. V den inaugurace nově zvoleného papeže (Petra) diadém znovu umístěn. Postava byla předmětem zvláštního uctívání a je jediným prvkem, který byl zkopírován z původního gotického oltáře. Mezi další mistrovská díla patří pět gotických maleb Jana Poláka a několik oltářů od Ignáce Günthera. Freska od Johann Baptist Zimmermanna (1753 – 6) znovu vytvořena 1999 – 2000.