Anglická zahrada

S malou obcházkou jsme na místo skutečně došli nevědíce příliš, co čekat. Na kraji jsme ještě zašli na WC a zakoupili dvě HB pivečka v kelímcích a pak jsme se už vydali hledat prázdnou lavičku. Vzhledem k  velkému počtu návštěvníků to nebylo tak jednoduché, ale posléze jsme pěkné místečko u potoka našli. (Při následující návštěvě jsme na stejném místě zažili nepříjemné extempore s exotkou, která svou osobou a kolem zablokovala celé dvě sousední lavičky ...) A tam jsme si tedy dopřáli báječný obídek. Přitom jsme sledovali odpočívající, kolemjdoucí, miliskující se návštěvníky, neuvěřitelně krotké kačenky, přírodu. Naprostá pohoda. Pak jsme šli okolo vršku s řeckým chrámem, potkali policajty na koních, minuli čínskou věž se spoustami kolemsedících a mraky zaparkovaných kol (pří následující, prázdninové návštěvě, jich bylo ještě víc a v prvním patře věže jim k pohodě pěkně vyhrávala nějaká ta dechovka), přešli cestu a došli až k jezeru. Tam jsme si na půlhodinku půjčili šlapadlo a zarelaxovali na vodičce v obležení kačenkami a husami. Cestou nazpět jsme byli (z vedra i z chůze) už poměrně unavení. Ale ještě jsme chtěli vidět, co že je to na kraji zahrady – o čem to vlastně mluvil přítel. Nejdřív jsme viděli dravý potok – říčku – se značkou zákaz koupání, nebezpečí utonutí a v ní hned tři dovádějící děvčata. A pak – přímo u vtoku do zahrady – dravý proud coby zkušebnu surfařů. Cca 10 surfařů v kombinézách postupně nastupujících do proudu (po pádu a odplutí předešlého) a okolo na březích i na mostě spousty pozorovatelů. Naprosto neobvyklý unikátní zážitek.

Zahrada o rozloze 4,17 km² v centru M, jeden z největších městských parků na světě. První předchůdce dnešního parku 1789 v podobě vojenské zahrady. Bývalý bavorský ministr války, Benjamin Thompson (později známý jako hrabě Rumford), se výrazně podílel na budování – chtěl, aby zde vojáci měli příjemné místo pro rekreaci. Po 1792 park zpřístupněn veřejnosti a stal se jednou z největších atrakcí pro volný čas v M. Postupně rozšířen po vzoru krajiny anglické zahrady, a tak vzniklo jméno. Dnes nádherný park s mnoha zelenými plochami, vedou přes něj četné turistické, cyklistické i jezdecké stezky i několik potoků. Též umělé jezero Kleinhesseloher. Park ideálním rekreačním střediskem a rájem pro různé aktivity.