Starnbergersee - Berg - Růžový ostrov - Starnberg

Nakonec jsme "zakotvili" v Bergu u rathausu a hned se vydali do uliček. Po chvilce nejistoty jsme sešli docela strmou ulicí, odbočili do parku a po značce došli po vlhké cestě (ale zvládly to i mé sandálky) a v chladnu (ale zvládly to i mé kraťásky) k votivní kapli krále Ludvíka II. V ní je otevřená jen předsíň, kaple sama je prázdná, ale zajímavá – svým slohem i důvodem vzniku. Trochu nás při tom prohlížení vyděsil nějaký výbuch, ale on to byl jen výstřel startovací pistole pro spoustu plachetnic, které tam předtím volně popoplouvaly podél břehu (tedy podél břehu tohoto opravdu obrovského jezera). Pak jsme po velkém schodišti sešli k vodě, až tam, kde je přímo u břehu ve vodě kříž. Stojí na místě, kde bylo kdysi nalezeno tělo mrtvého krále Ludvíka II. Zajímavé a silné místo. A pak už jsme mířili někam za Růžovým ostrovem.

Nevěděli jsme vlastně příliš, co to je a kde to je, ale intuitivně jsme zamířili správným směrem a když se objevily směrovky, bylo vyhráno. Zakotvili jsme na (asi i vzhledem k počasí) poloprázdném parkovišťátku v lese, a pak šli po šipkách. Vlhko bylo pořád, chladno o malinko menší. Nakonec jsme dorazili na nábřežíčko, od kterého právě odplouval nějaký člun k nedalekému – jistě Růžovému ostrovu. A tak jsme tam čekali, prohlíželi okolí, zelenou leknínovou plochu nedaleko na hladině, čistou voděnku (jako ve všech navštívených jezerech), nevalné počasí hrozící stále deštěm, kolem plující policejní loď, ze dvě kačenky. Když si Barunka usmyslela hodit kačence nějaké ty suché drobty, bylo z toho po malé chvíli celé hejno racků, několik kačenek a ještě jakési perličky či co. A mezitím už tu byla převozní loďka, z níž zdravil čekající svým štěkotem malý chundelatý psík. Do loďky se nastupovalo jakýmsi výklopným mostkem v jejím čele, poháněna byla (jako všechny na jezerech) ekologicky, tedy elektricky. Sympatický „kapitán“ s knírem nejprve vyinkasoval s jakousi pokladnou na krku obolos a potom jsme už vyjeli. A cestou stihl ještě poskytnout pár informací o tomto ostrově, majícím také souvislost s Ludvíkem II. a jeho budovatelskými tendencemi. Ostrov je velmi blízko od pevniny a je opravdu malý, přesto je to takový příjemný zážitek. Na ostrově pár chodníčků, stromy, uprostřed krásná vilka (kde je – jestli jsme to dobře pochopili – jakési casino a vstup pouze na vstupenky) a zejména růžová zahrada, podle níž má jméno. Tak jsme si to prošli, pokochali se krásnou vůní rozličných růží a za nějakou čtvrthodinku šli zase počkat na přívoz.

Při příští návštěvě jsme navštívil Starnberg (s překvapivě rušnou dopravou - ovšem byly prázdniny), prošli se po příjemném nábřeží a smočili nohy v čisťoučké vodě jezera. Jen jsem si zatím pořád nezvykl na ty oblázkové pláže i dno jezera (tohoto i dalších) - moje nohy si tento povrch příliš neoblíbily.

Oblast ležící mezi Ammersee a Starnbergersee nazývána "krajem pěti jezer". Návštěvníky láká hustými lesy a rozlehlými loukami v létě i v zimě. S – dříve Wurmsee – má rozlohu 57 km² a hloubku až 123 m. Leží půl hodiny j od Mnichova. Kraj spojen s pobyty rakouské císařovny Sissi a krále Ludvíka II. Possenhofen – Sissi zde trávila dětství (špatně se hledá, není označen, protože jde o soukromý pozemek, není přístupný turistům). Berg – Ludvík zde často pobýval a plavíval se po jezeře se sestřenicí Sissi. Na romantickém Růžovém ostrově s růžovou zahradou nechal vybudovat altánek. Nedaleko se pak utopil ve vodách jezera. V zahradě zámku to připomíná votivní kaple a vzpomínkový kříž nad místem, kde v jezeře 13. 6. 1886 nalezeno tělo krále. 1887 darovala jeho matka královna Marie mrtvé světlo, které později začleněno do schodiště. Základní kámen kaple položil Princ Regent Luitpold při desetiletém výročí smrti 1896. O čtyři roky později kaple postavena v pseudorománském slohu podle návrhu bývalého králova architekta Julia Hofmanna. Dnes monarchisté a přátelé monarchie každoročně při výročí smrti na zádušní mši. S vyhledávají k odpočinku jak zdejší Mnichované, tak prominentní osobnosti a je tak vytvářen kontrast idylického bavorského venkova s barokními kostely a noblesních vil a luxusních jachet. Je to výletní místo nejbohatších lidí a proto i hodně míst je „privat zone“ (i vjezdy do vesnic u pobřeží – jen pro ubytované). U vodní plochy jsou pláže hřiště občerstvení a toalety. Nic není opomenutu a vše je zdarma (kromě občerstvení). Můžete si zahrát golf a vyzkoušet lety horkovzdušným balónem, paragliding nebo lyžování. Lákadlem klášter Andechs, hodinu cesty od Zugspitze.

"Jeli jsme do S autem prozkoumat cyklostezku okolo jezera. Z Mnichova do S 25 km. Zaparkovat lze na kraji města při příjezdu od Mnichova na placeném parkovišti, v neděli a svátky zdarma. Jezero dlouhé 21 km leží jz od Mnichova v ledovcové kotlině. Na jeho břehu mnoho vil bohatých a slavných lidí. Jezero bylo vždy oblíbené u bavorské šlechty. V 19. stol. v jezeře záhadně utonul král Ludvík II. Místo připomíná nedaleko Bergu kříž v jezeře a neorománská pamětní kaple, přístupná veřejnosti. Vesnice okolo jezera mají kruhovou kanalizaci, proto voda v jezeře velmi čistá. Jezero lze objet po cyklostezce za 4 – 5 hod. Trasa dlouhá okolo 50 km a vede převážně po asfaltu. Některé úseky šotolinové. Celá trasa velmi dobře značená a vede převážně po břehu jezera. V mnoha rekreačních oblastech u jezera odpočinková místa. V okolí jezera další značené cyklotrasy. Po celé trase okolo jezera mnoho občerstvovacích příležitostí. Bezproblémová jízda na kole po rovině okolo jezera s výhledy na nedaleké Alpy. Při únavě lze trasu, vhodnou i pro děti, zkrátit jízdou pravidelnou lodní linkou na jezeře. Ve S nabízeny cyklistické výlety s průvodcem. Kolo lze půjčit u radnice. Do S, který je významným turistickým cílem, jezdí z Mnichova S – bahn linka S6, kde vás přepraví i s kolem. V Bergu soukromý zámek. Palác a přilehlé zahrady jsou uzavřeny pro veřejnost. V umělecké obci Bernried zajímavý benediktinský klášter."